Mít rád svou práci je chválihodné. Příliš na ní viset a příliš se s ní propojovat, je velmi nebezpečné. Už proto, že chorobná závislost na vaší profesi přichází zcela nenápadně. Neuvědomujete si to až do chvíle, kdy o svou „radost“ přijdete.

Ať už z důvodu, že odcházíte do důchodu, jste nuceni změnit zaměstnání nebo dokonce dostanete výpověď. V takové chvíli se člověk závislý na své práci cítí opravdu velmi mizerně. Jako by ztratil představu, kým vlastně je a v čem je smysl jeho života.

Nízké sebevědomí

Nadměrná identifikace s profesí znamená, že je vaše vědomí vlastní ceny a důležitosti do značné míry závislé na vašem zaměstnání. Projevuje se to i při vašem kontaktu s ostatními lidmi.

Snažíte se jim přiblížit ne tím, kdo jste a co vás zajímá, ale přes jakousi nálepku své profese. Čím více jste na tuto nálepku pyšní a čím více vás práce baví, tím je to pravděpodobnější.

Pokud však na svou práci nejsme příliš hrdí, budete se tváří v tvář ostatním podceňovat a trnout hrůzou, aby se konverzace náhodou nestočila na pracovní téma.

Otestujte se

Otestujte, nakolik se se svou prací identifikujete, za pomoci následujícího cvičení. Napište co nejvíce odpovědí na opakovanou otázku „Kdo jsem?“ Počet odpovědí není až tak důležitý, důležitá je spíše povaha odpovědí.

Zkoumejte svůj seznam. Jak moc v nich figuruje vaše zaměstnání? Jak definujete sami sebe? Prostřednictvím věcí? Nebo lidí? Nebo na základě vlastní minulosti? Na základě ambicí do budoucna? Kolik je v definici vás samotných?

Kolik je tam vašich osobních hodnot, postojů? Je dobré o tom přemýšlet. Práce sice šlechtí, ale neměla by člověka ničit.