Příběhy – Nejsem sama!

Příběhy

V domě po předcích jsem objevila strašidelnou hračku. Když jsme se před lety s manželem přestěhovali do malebného, ale zanedbaného domku po prababičce na venkově, byla jsem nadšená.Brzy jsem ale zjistila, že ten dům má svou vlastní, temnou duši. Děly se divné věci V podkroví, které bylo nejvíce zanedbané, jsem narazila na starou dřevěnou truhlu. […]

od Petr Stránský

Samota může být dar i příležitost

Když děti odešly z domu a vztah, který měl vydržet, nevydržel, zůstala jsem sama. Ne osamělá, ale sama. A to je opravdu velký rozdíl. Všude bylo uklizeno, nikdo nerozházel polštáře, nikdo se neptal, co bude k večeři. A já jsem se poprvé po letech ocitla v prostoru, kde nebylo třeba se o nikoho starat. Jen o sebe. A to mi ze začátku vůbec nešlo. […]

od Johana Hůlková

Domácí lékař: Váš přírodní průvodce zdravím po celý rok

Patříte mezi ty, kteří při prvním nachlazení sáhnou raději po hrnku čaje s medem než po lécích z lékárny? Kteří věří, že síla přírody dokáže zázraky, pokud jí dáme šanci? Právě pro vás je letošní Domácí lékař – knihovnička plná moudrosti našich předků, bylin, mastí, čajů i dobrých rad, které nikdy nezestárnou. Letos jsme naši […]

doporučujeme

Věštění odhalilo synův dvojí život

K tomu, co jsem zjistila, jsem bohužel brzy našla i důkazy. Už od mládí mě fascinovalo, jak se osud často projevuje v nezvyklých věcech a občas jsem si pro zábavu a zvědavost vykládala budoucnost z kávové sedliny. Nikdy jsem to nebrala úplně vážně, ale to, co se stalo před pár lety, mi změnilo pohled na […]

od Petr Stránský

Už nejsem malá, hloupá holka!

Být hodná holka, co jen sedí v koutě a mlčí, se nevyplácí. Musela jsem překonat to, co mě moje máma a babička učily. Vzepřela jsem se, konečně! Když mi bylo devatenáct, měla jsem maturitu za sebou a celý život před sebou. Mohla jsem s ním naložit po svém. Když se tak dívám sama na sebe s odstupem času, klepu si na […]

od Karla Pelikánová

Naučila jsem se tančit bez rytmu, ale s radostí

Vždycky jsem si myslela, že tanec je jen pro ty, kdo mají ladnost v genech. Já jsem měla spíš ladnost v představách. Ale i to se časem poddalo, a já se nyní cítím při tanci svobodná a šťastná. Tanec pro mě byl něco krásného, ale vzdáleného. Něco, co se dělá na plesech, v televizi nebo když jste mladí a pružní. Já jsem […]

od Johana Hůlková

Nejlepší muž pod sluncem? Ten můj!

Se starším bráchou jsme zůstali sami, staral se o mě, byla jsem mu za to nesmírně vděčná. Tedy jen do doby, než mi začal odhánět ctitele. Byl smutný, uplakaný podzim. Byli jsme s bráchou na hřbitově. Máma umřela, když mu bylo dvacet a mně čtrnáct. Jeho zásluhou jsem nemusela do děcáku. Staral se o mě dojemně a vzorně, na to, […]

od Karla Pelikánová

Sílu k rozvodu jsem našla před šedesátkou

Všechno nakonec rozhodl nález jedné staré věci. Slovo rozvod v padesáti osmi letech zní šíleně. Pro mě to však bylo jako znovu se narodit. Žila jsem v manželství, které nebylo sice zlé, ale bylo prázdné. Neměli jsme si co říct Můj muž, Petr, byl dobrý otec, spolehlivý, pilný. Z našeho vztahu se ale postupem času […]

od Petr Stránský

Ani sedmery šaty někdy nepomohou

Byla jsem rozmazlená a zhýčkaná, myslela jsem si, že na co pomyslím, to se mi splní. V tanečních jsem pochopila, že tomu tak není. Táta měl kolegu, z něhož se časem vyklubal jeho nejlepší kamarád. Spřátelily se i naše rodiny, jezdívali jsme spolu na výlety, jednou jsme byli dokonce v Bulharsku stanovat, leccos jsme podnikali. No a ten kolega měl syna, […]

od Karla Pelikánová

Tajemná obálka opravdu plnila přání

Nejprve jsem to považovala za vtip, ale fungovalo to! Možná jste kdysi i vy zažili něco podobného: dopisy, dnes tedy spíš e-maily, které slibují splnění přání, když je pošlete dál. Pokud to neuděláte,, má vás potkat smůla. Vzpomněla jsem si na to, když jsem ve schránce našla obálku bez odesílatele. Instinkt mi velel ji vyhodit, […]

od Petr Stránský

Náhodný objev po letech mi připomněl starší sestru

Po nešťastné události už to nebyla stejná dívka jako předtím. Vím, že teď posíláte spíš příběhy o tom, jak se život mění, ale já vám chci poslat příběh o tom, jak se život vrátil – ne ve skutečnosti, ale ve vzpomínce. Celý život žiju v Praze, ale moje dětství je spojené s jedním malým domkem […]

od Petr Stránský

Všechno to začalo i skončilo v penzionu

Byla jsem holka do nepohody a manžel si toho zprvu vážil. Nenapadlo mě, že jednou přijde chvíle, kdy mě trestuhodně zklame. Byla jsem odjakživa holka, jak se říká, od rány, pořádná ženská, která se nelekne ani čerta. Všimla jsem si, že se mě někteří chlapi dokonce bojí, ale mnohým to naopak imponovalo, Markovi asi nejvíc. Líbilo […]

od Karla Pelikánová

Sklep ve starém domě byl prokletým místem

Dávná historie se ošklivě podepsala na současnosti. Dům, do kterého jsem se přestěhovala po rozvodu druhého manželství, působil už na první pohled zvláštně – trochu tísnivě, ale zároveň lákavě. Nový začátek jsem hledala dlouho, první dva byty mi nevyhovovaly. Až napotřetí jsem našla místo, které se zdálo být tím pravým. Nacházelo se v prvorepublikovém domě […]

od Petr Stránský

Neviděla jsem jiné řešení, musela jsem se pomstít

Ta krásná neznámá mi byla krajně nesympatická. Připomínala mi tu potvoru, která mi kdysi přebrala přítele. Tak jsem ji navedla na špatnou cestu. Tohle určitě někdy zažil každý. Potkáte člověka, který vám nikdy nic neudělal, a přesto je vám hrozně nesympatický. Tak jsem jednou já potkala ženu, která mi už od pohledu hnula žlučí. Bylo to […]

od Karla Pelikánová

Jak jsem si začala užívat cestování po světě

Nepatřila jsem mezi nadšené cestovatele, můj muž mě ale dokázal přesvědčit. Cesty za poznáním, jsou dnes mým největším koníčkem. V dřívějších dobách jsme tu možnost cestovat neměli. A ani nám to nescházelo. Kdo neví, o co přichází, ten nesmutní, když takovou možnost nemá. Měli jsme domek se zahrádkou, kolem kterého se všechno točilo. „Všude dobře, doma nejlíp!“ říkala […]

od Karla Pelikánová

Soused mě svým chováním obrovsky zklamal

Pravá povaha člověka se objeví v krizových situacích. Před třemi lety jsme se přestěhovali do nového řadového domku na okraji Prahy a poměrně brzy jsem si oblíbila naše sousedy. Působili jako slušní a zodpovědní lidé, kteří se dokázali postarat nejen o své děti, ale i o nemocnou matku pana domácího. Říkejme jim Horákovi – skutečné […]

od Petr Stránský