Příběhy – Nejsem sama!

Příběhy

Prázdninová brigáda mi kdysi přinesla děsivý záxžitek!

Na chodbě muzea jsem se setkala s tajemným přízrakem. Ráda bych se s vámi podělila o zážitek z mládí, na který jsem nikdy nedokázala zapomenout. Dodnes netuším, co jsem tehdy vlastně viděla, a nikdo mi to neuměl rozumně vysvětlit. V té době jsem měla prázdninovou brigádu v jednom muzeu, kde jsme třídili a zpracovávali starou […]

od Petr Stránský

Odpustit je úleva, ale bývá to nesmírně těžké

Když se ukázalo, že si manžel našel milenku, rozhodla jsem se trpělivě vyčkávat, přesvědčena, že se dříve či později vrátí k rodině. Možná je to jedna z nejtěžších věcí na světě. Ale každý, kdo s tím má nějaké zkušenosti, se zapřísahá, že pokud odpustíte, znatelně se vám uleví. Když se ke mně doneslo, že si manžel pořídil milenku, […]

od Karla Pelikánová

Nové vydání časopisu Moje šťastná hvězda Speciál

V novém vydání časopisu Moje šťastná hvězda Speciál vás zavedeme do života nezapomenutelných hereckých hvězd, které znáte z těch nejslavnějších českých filmů. Jejich osudy byly často stejně dramatické jako role, které ztvárnily – plné velkých lásek a vášní, bolestných ztrát, rodinných dramat i těžkých životních zkoušek. Přesvědčíte se, že život sám umí napsat strhující příběhy, na které […]

doporučujeme

Zamilovala jsem se tehdy na první pohled

Seznámila jsem se s Láďou na babiččině zahradě, kam přišel pomáhat s porážením stromu. Babička mě před ním ale varovala… Babička se mě často ptávala, kdy se už konečně vdám. Dost mě to deptalo, protože mi bylo, dejme tomu, sedmnáct nebo osmnáct a na vdavky jsem nemyslela ani za mák. Z dnešního pohledu to chápu, přála si dočkat se […]

od Karla Pelikánová

Moře v Řecku mi dalo znamení

Místo zázraků věřím na malá poselství, které nám dává vesmír. Nikdy jsem nevěřila, že některá místa si nás dokážou zavolat sama. Vždycky jsem měla za to, že člověk si prostě vybere dovolenou podle počasí, ceny a toho, co nabízí katalog. Bylo to tak až do loňského září, kdy jsem po padesátce poprvé v životě poslechla […]

od Petr Stránský

Nejhorší je, když vám ukradnou vzpomínky

Už se vám stalo, že vám vykradli byt? Se vším jsem se smířila, jen ten čajový servis, jedinou památku na babičku, jsem nedokázala oželet. Stalo se to, když jsme jeli v létě na dovolenou. Vyrazila jsem s manželem a dětmi do Turecka, byla to nejspíš naše poslední dovolená, protože naše dcery už byly plnoleté a to člověk neví, jestli […]

od Karla Pelikánová

Dočkali jsme se početné rodiny

Já i můj manžel jsme jedináčci a narodilo se nám jediné dítě. Ani jsem nedoufala, že bude jednou náš dům a zahrada znít dětským smíchem. Až do důchodu jsme si mysleli, že je role jedináčka v našem rodě prokletí. Že to máme v genech. Naše dcera Denisa nám ale předvedla, že tomu tak není. Když nám přivedla svého partnera Béďu, […]

od Karla Pelikánová

Vrátila jsem se na místo, kde jsme byli šťastni

Bolest ze ztráty manžela vystřídaly krásné vzpomínky. Do Chorvatska jsme s manželem jezdili téměř třicet let – každý rok na stejné místo, do malého apartmánu nad zátokou, kde nás domácí vítali skoro jako rodinu. Děti si z nás dělaly legraci, že neumíme objevovat nové destinace. Jenže my jsme nic nového nehledali. Našli jsme místo, kde […]

od Petr Stránský

Na to dávné léto u Balatonu vzpomínám dodnes

Nejprve jsem prožívala krásnou lásku, pak vše najednou skončilo. Je mi šedesát let, mám hodného manžela, dvě dospělé děti a tři vnoučata. Když se mě ale někdo zeptá, na jaké léto nejraději vzpomínám, vždycky se mi vybaví jedny prázdniny v Maďarsku. Bylo mi tehdy devatenáct a vůbec jsem netušila, že člověk může během několika týdnů […]

od Petr Stránský

Vlákala jsem kamarádku do pasti cizí kultury

V mládí jsem si našla cizince. Do zahraničí jsem se ale bála odejít sama. Tak jsem k odchodu postrčila i svou nejlepší kamarádku. Už tam zůstala. Moje okolí mi ten vztah rozmlouvalo, ale já si prosadila svou. Byla jsem zamilovaná až po uši. Jmenoval se Khalil, žil a pracoval ve Švýcarsku, pocházel ale z Blízkého východu. Potkali jsme se v Praze […]

od Karla Pelikánová

Manžel našel parťáka v papouškovi

Když jsem kamarádce slíbila, že se jí postaráme o papouška, manžel nebyl nadšený. Ale jen do chvíle, než spolu začali koukat na fotbal. Pak už na žaka nedal dopustit. Kamarádka toužila od nepaměti po papouškovi. Mívala různé andulky a korely, žádný z těchto ptáků se ale nenaučil mluvit, jak si přála. Její sen byl samozřejmě učenlivý a inteligentní papoušek […]

od Karla Pelikánová

Byla to láska na první poslech

Dlouho jsem byla zamilovaná do jednoho slavného zpěváka. Ovšem jen platonicky. I tak jsem ale ostatní kluky přehlížela. Až na jednoho… Muzikanta Víťu Vávru, jsem tehdy zbožňovala. Jeho fotky a plakáty dominovaly mému dívčímu pokojíčku, samozřejmě jsem měla na kazetách všechny jeho písničky a u gramofonu vzorně srovnané jeho desky. Starší sestra prorokovala, že se sotva seznámím s nějakým klukem, […]

od Karla Pelikánová

Můj muž je laskavý a hodný člověk, ale…

Roky jsem měla pocit, že mým úkolem je držet rodinu pohromadě. Až jedno obyčejné léto mi došlo, že péče o druhé je krásná, ale nesmí mě úplně pohltit. Když jsem byla mladší, brala jsem jako samozřejmost, že se starám o všechny kolem. O děti, o rodiče, o manžela, o domácnost i o psa, který se dožil […]

od Johana Hůlková

Nikdy není pozdě se učit nové věci

Měla jsem dva obrovské mindráky, které jsem cítila už od dětství. Neuměla jsem jezdit na kole a plavat. Každé dítě v naší vsi umělo plavat, protože celé prázdniny jsme trávili u místního rybníka nebo na koupališti. Nejspíš proto jsme nechodili ve škole na plavání. Také jsme jako holky neměly ve škole vaření. Holky ze vsi umějí přece […]

od Karla Pelikánová

Energie stromu mi vrátila klid do duše

Všechno napětí, které jsem předtím prožívala, zmizelo. Jako účetní jsem se celý život řídila čísly a jasnými fakty. Loni v létě, zrovna když mi táhlo na pětapadesát, se ale ve mně něco zlomilo. Děti už měly své životy, v práci se na mě sypal jeden termín za druhým a já se cítila vyhořelá, unavená a […]

od Petr Stránský

Píšu nový, krásný příběh starého domu

Když jsem zůstala sama v domě, který byl dlouho centrem naší rodiny, čekala jsem spíš smutek. Jenže mezi různými poklady jsem našla něco, co jsem dlouho přehlížela, odvahu začít znovu. Bylo mi šestapadesát a měla jsem po bolavém rozvodu, když jsem zdědila po rodičích jejich starý dům na okraji Plzně, a upřímně, žádné velké jásání z […]

od Johana Hůlková