Příběhy – Nejsem sama!

Příběhy

Nejlepší kamarádce jsem přála to nejhorší

Proč ona byla tak úžasná, zatímco já vždycky hrála jen druhé housle? Musela jsem jí být nablízku, jen tak jsem jí mohla co nejvíce škodit. Potkaly jsme se po škole v mém prvním zaměstnání. V podstatě to bylo i její první zaměstnání, přišla do toho podniku o dva týdny dříve než já. Už od samého začátku nás okolí stavělo […]

od Karla Pelikánová

Jak jsme pořádně zamíchali kartami osudu

Nikdy nevíte, kde potkáte toho pravého. Vdávat jsem se nechtěla. Kolegyně mě požádala, abych jí šla za svědka, a nakonec se naše role obrátily. Svatby jsem nesnášela. Jednu jsem absolvovala, když mi bylo dvacet, a manželství se ukázalo jako totální fiasko. Něco takového jsem už nechtěla nikdy znovu zažít. Můj muž mě opustil, když byly synovi dva […]

od Karla Pelikánová

Nové vydání časopisu Moje šťastná hvězda Speciál

Právě vyšlo letošní již třetí číslo časopisu Moje šťastná hvězda Speciál a tentokrát je věnované osudům vašich oblíbených hvězd z televizních obrazovek. A máte se na co těšit, protože jejich životní příběhy jsou stejně napínavé jako děj seriálů, ve kterých si zahráli – plné dramatických zvratů, osudových shledání i milostných přešlapů. Osud se s nimi nemazlil Častokrát […]

doporučujeme

Soutěž jsem tehdy vyhrála neprávem

Vedoucí v naší prodejně vymyslel soutěž mezi námi prodavačkami. Musela jsem být nejlepší, třeba i podvodem. V důchodu jsem nastoupila na částečný úvazek jako prodavačka. Celý život jsem pracovala v tiskárně, moc mě ta práce bavila, mělo to ale jednu vadu – plat tam byl malý. V průběhu života mi to nevadilo, protože manžel měl výplatu slušnou. Jenže pak zemřel […]

od Karla Pelikánová

Svému Pepíkovi jsem nakonec odpustila

Když jsem se potkala s bývalým manželem na hřbitově u hrobu rodičů, málem bych ho nepoznala. Vypadal hrozně, najednou mi ho bylo tak líto… Pepík byl moje velká láska. Znali jsme se od školy, chodil o dva roky výš, a byl to školní krasavec. Točily se kolem něj snad všechny holky z naší vesnice. Měl ale jednu velkou vadu, byl […]

od Karla Pelikánová

Varování ze snu nám zachránilo život

Nad našimi osudy určitě bdí síly z jiných světů. Vždycky jsem věřila, že svět kolem nás je plný jemných signálů, které bychom neměli přehlížet. A věřím také tomu, že smrtí lidská existence nekončí. Duše odcházejí jinam, ale někdy se dokážou vrátit – alespoň na chvíli – aby ochránily ty, které milovaly. Můj dvacet let starý zážitek […]

od Petr Stránský

Žila jsem dvojí život a moc mě to bavilo

Ráda jsem si s muži pohrávala jako kočka s myší. Až jsem jednou narazila, ten chlap se mnou hrál stejnou hru. Už na začátku střední to všechno začalo. V podstatě mě k tomu přivedla spolužačka Ivana, která byla stejné kvítko jako já. Bydlely jsme spolu na intru ve městě, kde nás nikdo neznal, a nechaly se zlákat plakátem, na kterém […]

od Karla Pelikánová

Na chalupě nás vyděsil tajemný přízrak!

Víkend na chatě našich známých nám přinesl tajemné chvíle. Naši dobří přátelé nás před časem požádali, jestli bychom během jejich zahraniční dovolené nezajeli občas zkontrolovat jejich chatu. V cizině chtěli strávit celý měsíc a chtěli mít jistotu, že chata bude v pořádku. Měli jsme samozřejmě možnost tam i přespat. Dobře jsme to místo znali, párkrát jsme u […]

od Petr Stránský

Nebojí se ani čerta, s ním se neztratím

Táhlo mi už na třicátý rok, na svatbu jsem měla nejvyšší čas. Ale beru si toho správného muže? Najednou jsem si tím nebyla jistá… Přemýšlela jsem o svatbě a hrabala jsem listí. Myslela jsem na Edu a na Láďu. Edu jsem si měla brát, ale s hrůzou jsem si uvědomovala, že je mi sympatický i Láďa. Na zahradě se objevila […]

od Karla Pelikánová

Myslela jsem, že mi vyzná lásku

Bylo mi skoro sedmnáct. S Otíkem ze sousedství jsme byli odjakživa kamarádi. Jednoho dne mi ale řekl, že mi musí něco říct. Myslela jsem si, že se to stane na svatého Martina. Vůbec nevím, jak mě to mohlo napadnout. Napsala jsem o tom i báseň, dodnes si vzpomínám, že se mi tam rýmovalo neděle a nesměle. Jako že přijde […]

od Karla Pelikánová

Dokázala jsem zvládnout krizi po rozvodu

Člověk se nesmí vzdát a musí hledat nový smysl života. V pětapadesáti jsem zůstala sama doma, ne na jeden víkend, ale natrvalo. Byla jsem čerstvě po rozvodu. Dcera žila v Brně, kam se odstěhovala s manželem. V paneláku, kde jsem žila třicet let, mi vše najednou připadalo až moc tiché. Pravda ve starých dopisech Neuměla […]

od Petr Stránský

Policejní zásah nás hodně pobavil

Starost o souseda měla nakonec nečekané rozuzlení. Je mi už šestašedesát let a do nedávna jsem si o sobě myslela, že jsem úplně obyčejná důchodkyně. Mám ráda piškotový koláč, televizní detektivky a pokojové květiny. Žiju sama, protože manžel se před pár lety zamiloval do mladší ženy a odstěhoval se za ní. Můj život je poklidný. […]

od Petr Stránský

Pomstila jsem se švagrové za našeho pejska

Velmi si zakládala na svém psím aristokratovi a naším Ťapkou pohrdala. Tak jsem vzala spravedlnost do svých rukou. Riskovala jsem při tom ale opravdu hodně. Jsem holka z vesnice, neumím si představit, že bych žila ve městě. To můj bratr byl klidně ochotný se přestěhovat. Když si našel holku z města, odešel za ní. Chvíli bydleli ve […]

od Karla Pelikánová

Zachránilo mě objetí a dobrá polévka

Dlouho jsem byla ta, co všechno zvládne, i kdyby měla padnout únavou na rohožku. Jenže pak přišel den, kdy už jsem nemohla dál, a zavolala kamarádce. A od té chvíle se začal měnit celý můj svět. Nikdy jsem nebyla ten typ, co si stěžuje. Vždycky jsem všechno zvládala. Práci, domácnost, děti, nemocnou maminku, psa i vlastní alergie na […]

od Johana Hůlková

Jakmile nastane podzim, ručička na váze stoupá

Když začne podzim, posedne mě věčný pocit hladu. Snědla bych, na co přijdu. Dříve jsem se nijak neomezovala, a skončilo to málem tragédií. V pubertě jsem to zvládala skvěle, hodně jsem sportovala a ty své váhové výkyvy snadno vyrovnávala. Nedělala jsem si s tím starosti, na podzim jsem prostě měla věčně hlad. Neustálá chuť k jídlu […]

od Karla Pelikánová

Cítila jsem se tak slabá, nemoc to ale nebyla!

Všechno se na mě sesypalo. Bylo mi hrozně, dokonce jsem začala zapomínat. Nakonec se ale ukázalo, že mi navzdory věku není vlastně vůbec nic… Jako ryba bez vody jsem se cítila dva roky. Dostala jsem se do těžké krize. Možná tomu pomohla ta covidová pandemie, která v té době byla v plném proudu. Přišla jsem […]

od Karla Pelikánová