Příběhy – Nejsem sama!

Příběhy

V sedmnácti jsem se k smrti zamilovala do spolužáka Martina. Byla bych tak šťastná, jenže starosti mi dělala krize mých rodičů. V dospívání jsem zažila těžké chvíle, jeden čas se rodiče hádali a vyhrožovali si rozvodem. Před sedmnáctými narozeninami jsem naštěstí přišla na jiné myšlenky, protože jsem se zamilovala do svého spolužáka. Bylo zrovna posvícení, přijely kolotoče a houpačky. Stál […]

od Karla Pelikánová

Maminko, ty jsi to vlastně říkala…

Pamatujte si, že maminka má vždycky pravdu, a pokud ji nemá, platí bod číslo jedna. Alespoň v naší rodině to takhle vždycky chodilo. Několikrát jsem během svého dlouholetého manželství dospěla k závěru, že už to nevydržím a že se rozvedu. Připadalo mi, že má můj muž tolik špatných vlastnosti, že by to vydalo na dlouhatánský seznam. Moje staromódní maminka […]

od Karla Pelikánová

Nové vydání časopisu Moje šťastná hvězda Speciál

V novém vydání časopisu Moje šťastná hvězda Speciál vás zavedeme do života nezapomenutelných hereckých hvězd, které znáte z těch nejslavnějších českých filmů. Jejich osudy byly často stejně dramatické jako role, které ztvárnily – plné velkých lásek a vášní, bolestných ztrát, rodinných dramat i těžkých životních zkoušek. Přesvědčíte se, že život sám umí napsat strhující příběhy, na které […]

doporučujeme

Hned jsem poznala, že je to ten pravý

Babička s mámou už se bály, že se snad nikdy nevdám. Na kluky jsem neměla ani pomyšlení. Tedy jen do chvíle, než jsem poznala Pepu. Máma učila na střední škole a čas od času mi někoho ze studentů dohazovala, což mi připadalo legrační, později už bohužel otravné. Byla jsem šedá myš, šprtka, co jenom sedí nad knihami. […]

od Karla Pelikánová

Manžel mi konečně dodal sebevědomí

Toužila jsem mít štíhlou postavu a týrala se hlady. Konečně se beru taková, jaká jsem, a to jen díky svému muži. Se sebevědomím jsem měla problém vždycky. A když mi v patnácti letech jeden spolužák řekl, že jsem přes prázdniny pořádně přibrala a vypadám jako bečka, bylo to jak bodnutí nožem. Ve skutečnosti jsem tlustá nebyla, ale nemohla […]

od Karla Pelikánová

Vysněnou práci mi znechutil agresivní pacient

Od dětství jsem měla jasno, čím chci být. Sálovou sestrou! Nemocnice se ale pro mě během několika minut stala noční můrou. Na rozdíl od spolužaček jsem měla od dětství jasno, čím chci v životě být. Po základní škole jsem šla na střední zdravotnickou školu. Pracovala jsem v nemocnici mnoho let. V práci jsem si vytvořila okruh dobrých přátel […]

od Karla Pelikánová

V zrcadle jsem začala vidět přízraky!

Odráželi se tam lidé známí i úplně neznámí. Nikdy jsem nevěřila na duchy. Vždycky jsem byla spíš praktická žena. Je mi pětapadesát, celý život jsem pracovala jako účetní, vychovala dvě děti a naučila jsem se spoléhat hlavně sama na sebe. Pověsti o přízracích, energiích a posmrtném životě jsem poslouchala s úsměvem. Pak se ale do […]

od Petr Stránský

Vnuk to přehání s energetickými nápoji

Bojím se o zdraví našeho vnuka Patrika. Ve velkém pije různé energetické nápoje, a také zobe podivné preparáty na posílení svalů a energie. Vnukovi je dvacet, vždycky to byl zdravý a sportovně založený kluk. Po svém otci podědil příznivou fyzickou dispozici, z tělocviku měl vždy jedničku, k tomu hrál fotbal. Co mi ale dělá poslední dobou starosti, je jeho nadměrná […]

od Karla Pelikánová

Nečekané setkání nebylo náhodné

Myslela jsem si, že jsem našla ideálního muže. Nebyla to pravda. Říká se, že žárlivost je důkazem lásky. Já si to nemyslím. Podle mě člověk, který neustále žárlí, si především není jistý sám sebou ani svým vztahem. Po svém boku jsem vždy chtěla někoho, kdo si věří a nepotřebuje svého partnera neustále kontrolovat. Dvořil se […]

od Petr Stránský

Jak jsem se vyléčila z těžkých depresí

Po manželově smrti jsem brala několik let antidepresiva. Ale ani potom, co jsem je směla přestat užívat, jsem nebyla v pořádku. Můj muž byl moje celoživotní láska, byl to pro mě poklad, nenahraditelný a neocenitelný. Naše manželství nebylo běžné. Nejsem slepá, dobře jsem si všimla, jak ošklivě se k sobě partneři často chovají, a je mi známa skutečnost, že […]

od Karla Pelikánová

Pustila jsem věci, které mi neslouží

V našem domě se už roky nic nezměnilo. Skříně byly plné krámů, které kdysi měly svůj účel, ale postupně se z nich staly jen tiché vzpomínky. Vždycky jsem si říkala, že se k nim jednou vrátím, k šálkům po tetě, k šatům, které jsem nosila do práce, k hromádce časopisů, které jsem si ještě chtěla přečíst. A […]

od Johana Hůlková

V padesáti letech jsem tajně udělala maturitu!

Celý život jsem poslouchala nepříjemné poznámky. Poprvé jsem kdysi odešla ze školy, když mi bylo devatenáct. Nebylo to proto, že bych byla hloupá nebo líná. Doma jsme tehdy řešili peníze, maminka onemocněla a já si našla práci. Říkala jsem si, že dostuduji později. Jenže pak přišlo manželství, děti, péče o domácnost, směny v práci, nemocná […]

od Petr Stránský

Nečekaně jsem našla nový smysl života

Byla jsem zvyklá celý život pracovat, na nějaké koníčky nezbýval čas. Až ve zralém věku jsem si řekla, že zkusím nějaký nenáročný sport. Nikdy mě nenapadlo, že bych mohla dělat něco jiného, než se točit kolem manžela, dětí, domácnosti a zahrádky, kterou jsme měli. Když děti povyrostly, přibyla starost o rodiče, kteří byli staří a nemocní. Nezbýval […]

od Karla Pelikánová

Kolegyni jsem lásku záviděla

Ten chlap je pro Vlastu snad až příliš dobrý, říkala jsem si, když jsem poznala přítele své kolegyně. Věděla jsem, že já s k němu budu hodit daleko víc. Kolegyně Vlasta mi tehdy řekla, zda bych se nezúčastnila oslavy narozenin jejího přítele. Prý tam bude i jeho nezadaný bratr a ona pro něj shání doprovod. Já jsem tenkrát byla […]

od Karla Pelikánová

Najednou se mi v hrudi něco pohnulo

Stála jsem v obchodě s potravinami, čekala ve frontě a přede mnou byla žena okolo šedesátky, která měla na sobě nádherné, zářivě žluté šaty. Nebyla nijak extravagantní, působila dojmem, že právě tahle barva k ní patří. A já jsem si s lítostí uvědomila, že jsem podobný odstín na sobě neměla snad dvacet let. Doma jsem otevřela skříň a […]

od Johana Hůlková

Připadali jsme si jako Romeo a Julie

Sblížili jsme se až ve třeťáku na střední, předtím jsme se na sebe mračili, protože se na sebe mračily i naše rodiny. Potom však přišla změna. S Romanem jsme se dali dohromady ve třeťáku, když nám bylo sedmnáct. Bylo to překvapivé, předtím jsme na sebe koukali s pohrdáním a sotva se pozdravili. Nečekala jsem to, ale musím říct, že […]

od Karla Pelikánová