Myslela jsem si, že jsem našla ideálního muže. Nebyla to pravda.

Říká se, že žárlivost je důkazem lásky. Já si to nemyslím. Podle mě člověk, který neustále žárlí, si především není jistý sám sebou ani svým vztahem. Po svém boku jsem vždy chtěla někoho, kdo si věří a nepotřebuje svého partnera neustále kontrolovat.

Dvořil se mi neznámý elegán

Po rozvodu, který jsem sama chtěla, protože byl důsledkem manželovy nevěry, jsem nějakou dobu žila sama. Nikdy jsem ale neměla problém seznamovat se s lidmi, a tak netrvalo dlouho a poznala jsem nového partnera.

Jmenoval se Miloš a zaujal mě hlavně svým přirozeným sebevědomím. Měli jsme podobný pohled na život, stejné nebo velmi blízké zájmy a všechno mezi námi působilo téměř dokonale. Po dlouhé době jsem se znovu opravdu zamilovala.

Byli jsme spolu asi dva měsíce, když jsem zažila zvláštní situaci. Jednoho dne jsem šla po ulici, když u mě zastavilo drahé auto. Vystoupil elegantní muž a začal se se mnou bavit. Překvapeně jsem poslouchala jeho lichotky a obdivná slova.

Tvrdil, že jakmile mě uviděl, musel mě oslovit, protože tak zajímavou ženu ještě nepotkal. Připadalo mi to trochu šílené, ale zároveň působil mile a upřímně.

Pravda vyšla najevo

Elegán mě pozval na kávu a já souhlasila. Během setkání se mě snažil přesvědčit, abych s ním navázala bližší vztah. Jasně jsem mu však řekla, že už někoho mám a na svém rozhodnutí nechci nic měnit. Vypadal zklamaně, ale mou odpověď přijal.

O několik dní později jsem zjistila skutečný důvod jeho chování. Všechno mi prozradil Miloš. Chtěl prý zjistit, jestli bych se nechala svést atraktivním mužem – jeho známý proto sehrál celou scénku. Miloš byl spokojený, že jsem jeho „zkouškou věrnosti“ prošla.

Mě však jeho chování hluboce urazilo. Řekla jsem mu, že tím náš vztah končí. Přemlouval mě, zlobil se a snažil se své jednání vysvětlit, ale já už své rozhodnutí nezměnila.

S člověkem, který k ověřování mé věrnosti používá podobně nečestné triky, bych šťastná být nedokázala.

Eva R. (53), Brno