Některé lásky mají dost pomalý rozjezd.

Po rozvodu jsem se rozhodla přestěhovat do Prahy a začít znovu. Pomalu jsem si zvykala na nové prostředí, hledala si přátele a poznávala lidi, kteří žili v mém okolí. Ani ve snu by mě tehdy nenapadlo, že moje další velká láska bydlí jen pár kroků ode mě.

Líbil se mi, ale mlčela jsem

V sousedním paneláku bydlel muž, který mě od prvního okamžiku přitahoval. Jmenoval se Aleš, ale tehdy jsem o něm vlastně nic nevěděla. Čas od času jsme se náhodně potkali a pokaždé se mi při pohledu na něj rozbušilo srdce.

Přesto jsem nikdy nenašla odvahu ho sama oslovit. Mezitím jsem si našla novou práci a postupně také několik kamarádek. Jedna z nich bydlela právě v domě, odkud Aleš pocházel.

Jednou mi prozradila, že se na mě vyptával. Potěšilo mě to, ale žádné další pokračování nepřišlo. Dál jsme se ale občas s Alešem vídali a já pokaždé cítila zvláštní chvění.

Po roce se ale naše cesty začaly proplétat čím dál častěji. Zpočátku jsme se jen zdvořile zdravili, ale postupně se naše pozdravy změnily v srdečnější setkání.

Najednou to šlo

Jednoho dne jsme se konečně zastavili a dali se do delšího rozhovoru. Bylo to příjemné a oba jsme měli pocit, že bychom si mohli povídat mnohem déle. Domluvili jsme se, že se někdy zase sejdeme a popovídáme si.

Jiskra, kterou jsme v sobě tolik měsíců potlačovali, najednou vzplála naplno. Brzy jsme spolu začali podnikat výlety a později jsme vyrazili i na společnou dovolenou.

Čím déle jsme se poznávali, tím víc nás mrzelo, že jsme kolem sebe tak dlouho jen chodili a hledali štěstí jinde. Přitom jsme bydleli téměř vedle sebe! Dnes je Aleš už deset let mým druhým manželem. Věřím, že každý člověk má někde svou spřízněnou duši.

Já tu svou nakonec našla v sousedním domě. Proto bych chtěla všem ženám vzkázat, aby se kolem sebe dobře dívaly. Možná právě člověk, na kterého čekáte celý život, bydlí hned vedle vás. Jen jste si ho zatím nevšimly!

Markéta R. (58), Praha