Asi to zažil každý − když vám na někom opravdu záleží, tak se zaručeně totálně znemožníte jemu přímo před očima. Dodnes se tomu směji.

Ten kluk se mi líbil moc. Když se mi podařilo nemožné, a měla jsem s božským Liborem rande, byla jsem z toho vedle. Domluvili jsme se, že se sejdeme na tramvajové zastávce v Praze na Karlově náměstí. Byla jsem tam už hodinu předem, tak moc jsem se těšila.

Usadila jsem se tedy do kavárny opodál, dala si kafíčko a pozorovala z otevřených dveří, jestli už Libor přišel. Když dorazil, rychle jsem běžela zaplatit, abych mohla spěchat za ním. Musela jsem ale přeběhnout poměrně rušnou silnici.

Byla zrovna špička, auta se posouvala pomalu, podívala jsem se nalevo a napravo a proběhla mezi dvěma auty, abych se dostala na zastávku. A vtom slyším skřípot brzd, nadávky… Najednou ležím na zemi. Nevěděla jsem, kde je nahoře a kde dole, co se děje.

Jste v pořádku?

Koho by napadlo, když přebíhá mezi auty, že jedno táhne druhé na laně? Jako v mlze jsem viděla, jak se Libor otočil zády a vyrazil opačným směrem. Až poté, co zahnul za roh, jsem byla schopna vnímat okolí.

„Jste v pořádku?“ nade mnou se skláněl moc pěkný mladík a vedle něho stála taky moc pěkná, atraktivní dívka. Byli jako z amerického filmu. Nikdy v životě jsem neviděla tak hezké lidi. Kromě oděrek a hrozné ostudy mi nic nebylo.

Jen jsem se cítila neskutečně trapně. A bylo mi líto, že můj Libor se ke mně přestal hlásit. Ani nevím jak, seděla jsem v autě toho krasavce, že mě prý odveze domů až do Modřan. Ten kluk se mi líbil moc. Na toho nemám, říkala jsem si v duchu.

Navíc, vedle té vysportované modelky jsem neměla šanci. Odtáhli jsme její auto, a pak mě vezl přes půl Prahy domů. Říkala jsem si, že toho kluka už nikdy neuvidím.

Zázraky se vážně dějí

Když mě ale sám nesměle pozval na rande, byla jsem v rozpacích. Přikývla jsem. Až u vína o den později jsem se dozvěděla, že ta kráska byla jeho sestra. Svitla mi naděje na nejpěknějšího chlapa mého života.

Všechny holky v okolí mi ho záviděly. Ještě dlouho jsem nevěřila, že se jednou vezmeme. Zázrak se ale nakonec opravdu stal. Jsme spolu dodnes.

Jitka (66), Praha