Společné lože partnerů bývá samozřejmostí. Vychází z přirozené potřeby člověka vzájemně se sdružovat a hledat ochranu v obětí druhého. Jak jinak začít a skončit den než vstávat a usínat vedle milovaného člověka. Společný prostor sdílený při spánku je projevem vzájemné velké důvěry.

Když je chrápání příliš

Někdy ale nastanou chvíle, kdy je třeba uvažovat o oddělených ložnicích. Nejčastější příčinou pro tento krok bývá nadměrné a neustálé chrápání. To ovlivňuje nejen kvalitu spánku, těch, kteří nechrápou.

Bere jim to také energii a náladu druhý den, kdy se cítí nevyspalí a rozladění. A co více, nadměrné chrápání může být i signál zdravotních problémů.

Sova a skřivan mají problém

Pro oddělené prostory často mluví i odlišné biorytmy nebo rozdílná představa o teplotě v místnosti. Zatímco „skřivani“ padají do postele už kolem desáté večer, „sovy“ uléhají nejdříve po půlnoci a pochopitelně se vzájemně ruší i při ranním vstávání.

Příčinou neshody může být i to, když si partner rád čte do noci knihu a nerespektuje, že toho druhého světlo lampičky může rozptylovat od usnutí.

Nejde o krizi

Odchod ze „společné“ ložnice se však často zbytečně dramatizuje. Poukazuje se přitom na jakou si manželskou krizi. Pokud je ale oddělené spaní odůvodněno, o žádné krizi se hovořit nedá. Je nesmyslné brát to jako prohru ve vztahu nebo dokonce jakousi ostudu.

Jedná-li se v takovém případě jen o přijatelný kompromis, je to výhodný pro obě strany.