Určitě jste v poslední době neunikli informacím o nákaze hantavirem. Jak už to v podobných situacích bývá, takové informace mohou vyvolávat úzkost.

Dodnes máme v živé paměti složitou „dobu covidovou“, a už se píše o dalším viru, který se objevil „na scéně“. Je proto užitečné pochopit, co je tento virus vlastně zač a jaká přináší rizika, aniž bychom podlehli panice či katastrofickým scénářům.

Kde se vzal?

Hantavirus vlastně není žádná novinka, vyskytuje se v různých částech světa. Je stále vzácnou infekcí, kterou znají specialisté a která je sledována mnoho let. Existuje ho asi dvacet typů, každý z nich má různé klinické projevy.

Hantaviry se obecně dělí do dvou hlavních kategorií: hantaviry Starého světa, které se objevují v části Evropy, Asii a Africe, a hantaviry Nového světa, které se objevují v Americe.

U nás je riziko nákazy tímto typem viru velmi nízké, v našich končinách se přirozeně nevyskytuje.

Jak se přenáší?

Tento virus nejčastěji přenášejí hlodavci – myši, hraboši či potkani. Nachází se v moči, slinách nebo exkrementech nakažených jedinců.

Po zaschnutí se tyto látky mohou přeměnit na mikroskopické částice, které se dostávají do vzduchu, zejména v uzavřených nebo špatně větraných prostorách, jako jsou sklepy, půdy, kůlny nebo zemědělské budovy.

K přenosu v drtivé většině nedochází běžným kontaktem, ale vdechováním těchto kontaminovaných částic. Méně často může k přenosu dojít kousnutím nebo přímým kontaktem s kontaminovaným povrchem, přenos z člověka na člověka zatím zůstává výjimečný.

Příznaky a léčba

Pokud se hantavirus dostane do těla, po inkubační době 1–6 týdnů první příznaky infekce mohou připomínat klasickou chřipku: horečka, bolest hlavy, bolesti svalů, někdy zažívací potíže. Později může dojít podle typu viru k dýchacím obtížím, nebo poškození ledvin.

V současnosti neexistuje žádná vakcína ani léčba. Léčí se proto symptomy podobně jako třeba u chřipky.

Jen v nejzávažnějších případech je nutná hospitalizace v nemocnici. Hlodavci ovšem mohou přenášet i jiné nemoci, například leptospirózu či salmonelózu, vsaďte proto na prevenci.

Jak na prevenci

Ta spočívá v jednoduchých opatřeních: vyhýbání se kontaktu s hlodavci, větrání uzavřených prostor a omezení vystavení se možnému kontaminovanému prachu. Pokud máte např. ve sklepě problémy s hlodavci, ještě to neznamená, že jsou nutně přenašeči hantaviru.

Přesto buďte obezřetní a na likvidaci jejich trusu si vezměte roušku a gumové rukavice. Nezametejte ho ani nevysávejte, jen byste rozvířili drobné částečky do ovzduší.

Trus postříkejte dezinfekcí, například chlorovou. Po chvíli setřete jednorázovými utěrkami, vložte je do uzavíratelného plastového sáčku a vyhoďte. Po úklidu si důkladně umyjte ruce.

Víte, že…

… k nákaze dochází nejčastěji při kontaktu s nakaženými hlodavci?

… dodržování hygienických návyků vás ochrání nejlépe?