Svědění, vyrážka, bezesné noci a nejasná diagnóza. Možná se nejedná o alergii, ale o svrab. Šíří se mezi námi takřka raketovou rychlostí. Co s ním?
Je to kožní onemocnění, které je aktuálně na velkém vzestupu. Jak svrab vypadá, proč se tak rychle šíří, jak se chránit a co na něj skutečně zabírá?
Proč se svrab vrací?
Možná jste o něm slyšela z vyprávění nebo ho znáte ze starých filmů, kde se objevoval v souvislosti s bídou a nedostatkem hygieny. Ale pozor, svrab je zpět a v plné síle, a to nejen mezi sociálně slabšími.
V posledních letech odborníci varují, že se z něj stává celospolečenský problém. Podle dermatologů za současný nárůst případů může kombinace více faktorů: cestování, příliv cizinců, stárnutí populace, přeplněné nemocnice a domovy seniorů.
K přenosu přitom stačí málo – kontakt kůže na kůži nebo sdílení ložního prádla, ručníků či oblečení. V období, kdy imunita kolísá, například u starších lidí, se svrab šíří ještě snadněji.
Pozor na příznaky
Svrab není jen tak ledajaký ekzém. Způsobuje ho drobný parazit – zákožka svrabová. Ta se zavrtává do horní vrstvy kůže, kde klade vajíčka a způsobuje intenzivní svědění, hlavně v noci.Typické příznaky, které by vás měly varovat, jsou:
Silné noční svědění, které může rušit spánek.
Červená vyrážka nebo drobné pupínky mezi prsty, na zápěstích, v podpaží, kolem pasu, na prsou nebo v oblasti třísel.
Viditelné „chodbičky” v kůži, často jako tenké bílé nebo šedé čárky
U starších osob může být příznakem zhrubnutí kůže nebo také šupinatění.
Důležité je vědět, že první příznaky se mohou objevit až 3–6 týdnů po nakažení. I v této době však už člověk svrab šíří dál. A co víc, někteří lidé, zejména starší nebo s oslabenou imunitou, mohou mít méně výrazné projevy, což komplikuje diagnostiku.
Kde číhá neviditelný nepřítel?
Zatímco běžně si člověk představí nákazu v přeplněných podmínkách, ať už je to kdekoli, realita je všednější. Svrab se často šíří v rodinách, domovech pro seniory, nemocnicích nebo přes vnoučata, která ho přinesou ze školy či školky.
Mluví se i o hromadné dopravě, kdy si sednete na místo, z něhož vstal nakažený člověk. Stačí se i chytit kontaminované tyče.
Místa, kde byste se měla mít na pozoru:
Společné ložnice nebo nemocniční pokoje.
Péče o nemocného člena rodiny (při hygieně, převlékání).
Kontakty s dětmi a vnoučaty – i ty mohou být přenašeči.
dílení prádla, ručníků…
Second-hand oblečení bez důkladného vyprání.
Prevence je základ. Důležité je časté mytí rukou, nepůjčování osobních věcí a důkladné praní ložního prádla a oblečení na 60 °C, ideálně s následným žehlením. Koberce, sedačky a matrace vysávejte a nechte bez kontaktu alespoň 72 hodin. Zákožka mimo tělo dlouho nepřežije.
Ty jo, já bych fakt nečekala, že se svrab vrátí do moderní doby. Technology by mohli vyvinout nějakej detektor, ne?
Já teda nikdy o svrab neslišela, ale doufám, že se nám v Olomouci moc nerozšíří. Je těžký uvěřit, že i dnes je to problém.
Jako někdo, kdo se často pohybuje mezi tolika lidmi a cestuje, je dobré vědět, jak se chránit. Hned jdu googlit, jak vypadá ta vyrážka!