Filipojakubská noc, známá také jako pálení čarodějnic, je protkána magickou atmosférou. Právě během ní se otevírá brána do světa kouzel. 

Přelom 30. dubna a 1. května je nejmagičtější nocí v roce a naprosto ideální čas na rituály, které vám pomohou přivolat štěstí a splnit si i ta nejtajnější přání.

Kapradí a amulet

O filipojakubské noci prý zlé síly vládnou nejmocnější magií. Právě o poslední dubnové noci se na košťatech slétají čarodějnice z celého světa, aby pořádaly magické sabaty.

Kdo se chtěl vyhnout setkání s nimi, měl mít u sebe kapradí, svěcenou křídu a ochranný amulet. Této zvláštní tajuplné noci začali naši předci říkat pálení čarodějnic.

Scházeli se u zapálených ohňů, které představovaly symbol života a ve kterých se dodnes spalují vycpané loutky čarodějnic. Popel z těchto ohňů má mít magickou moc pro úrodu i pro zdraví dobytka.

Traduje se, že právě o této noci se otevírají jeskyně, ve kterých jsou ukryté tajemné poklady. Provádělo se mnoho ochranných rituálů proti zlým silám.

Divoké orgie

Noc čarodejnic je spojená i se sexuálními orgiemi. Na zajištění plodnosti bylo totiž potřeba přinést dar Velké Bohyni. Věřilo se, že děti počaté této noci budou silné a zdravé.

Tuto jedinou noc neplatily manželské svazky a lidé se chovali jako svobodní. Ženy tak mohly podlehnout každému muži, aby byly oplodněné. To vedlo k divokým orgiím, které později církev zakázala a tento zvyk nazvala čarodějnickou praktikou. Ženy, které podléhaly chtíči, pak soudila a upalovala jako čarodějnice.

Ochranné rituály 

 Tři dny před poslední dubnovou nocí naši předci vykuřovali obydlí pomocí jalovce, šalvěje a routy a kropili domy svěcenou vodou. Muži pak večer na cestách práskali biči a řinčeli nádobím.

Když se rozezněly kostelní zvony, zapálila se kadidla a lidé několikrát obešli stavení, aby měli jistotu, že zlí duchové byli zažehnáni. Čarodějky totiž uměly očarovat prosté vesničany, kteří pak na polích ničili vše, co předtím zaseli.

Proto se začaly pořádat ohně s rituály, aby se lidé chránili před čarodějnickou zlovůlí. 

Noční slet čarodějnic

Čarodějnice se před nočním sabatem, který prý vedl samotný ďábel, potíraly magickými mastmi, aby dokázaly na svých košťatech vzlétnout. Scházely se na horách, skalách nebo pustých místech.

Sabat se konal nejčastěji o úplňkové půlnoci. Na setkání se měnily v různá zvířata, například v kozla, vlka či kočku. Na sabatu předvedly poslání každé čarodějnice, dostaly nové úkoly, představily novou členku a udělali s ní zasvěcující rituál. Všechny společně tancovaly, zpívaly a nahé skákaly přes oheň…

Mocná síla ohně a kouzlo pro štěstí

Zkuste tento snadný rituál: zapalte oheň a dívejte se do plamenů. Představujte si štěstí, které k vám má přijít.

Kouzelný nápoj

Vhoďte do ohně větvičku borovice nebo bylinu, která symbolizuje štěstí. Pak si do nápoje, který máte ráda, přidejte sedmikrásku a připijte si na své štěstí.

Užijte si magickou noc s vědomím, že si zasloužíte štěstí a že se vám podaří dosáhnout všeho, co si přejete.

Rituál pro lásky

Vezměte si červenou tužku a bílý papír. Na papír napište jméno osoby, se kterou se chcete dát dohromady, a poté papír složte do obdélníku. Řekněte si nahlas, co chcete, aby se vám splnilo, a poté papír se jménem vaší lásky spalte.

Kde se vzaly oslavy magické noci?

Za přívlastek filipojakubská mohou svátky na počest svatého Filipa a Jakuba. 

Filipojakubská noc

Podle legendy se apoštolové Filip a Jakub ukryli poslední dubnovou noc před Židy. Ti jejich skrýš odhalili a dům si označili zelenou větvičkou, aby ho ráno poznali.

V noci však z nebes sestoupil anděl a umístil stejnou větvičku na každý dům ve vesnici, aby Židé ráno nic nepoznali a oba svatí  mohli utéct do bezpečí. Na počest tohoto božího skutku si lidé v předvečer filipojakubské noci zdobí domov zelenými větvičkami.

Valpuržina noc a svátek Beltaine 

Existují tři legendy o ženě jménem Walpurga. Říká se, že byla léčitelka a abatyše, která žila v Anglii v 8. století a obracela pohany na víru. Podle verze druhé byla saská bohyně a pramatka čarodějnic.

Ve třetí verzi zase proti čarodějnicím naopak chránila. Walpurga byla pochována v jeskyni na hoře Brocken, kde vytékal kouzelný pramen, který měl vždy 1. května schopnost uzdravovat.

I Keltové 30. dubna na svátek Beltain slavili příchod jara pomocí zapálených ohňů, z nichž čerpali energii.