Opakovaně se vám vrací virózy, bolí ramena, klouby nebo žaludek? Určitě to souvisí i s vaší psychikou.
Dnes už víme, že tělo a mysl nejsou oddělené jednotky, ale neustále spolu komunikují.Ať už nás bolí záda, máme ekzém, vysoký tlak, nebo chronické zažívací potíže, příčina může být v hlavě.A právě psychosomatika zkoumá hlubší porozumění všem souvislostem mezi psychickým stavem a tělesným zdravím.
Stres – tichý zabiják a hlasitý šéf imunitního systému
Stres není jen pocit, je to chemie, která má vliv na signály našeho mozku. Když jsme pod tlakem, tělo vyplavuje kortizol a adrenalin, což jsou hormony, které nám pomáhají přežít a rychle utéct před lvem.
Jenže dnes neutíkáme, ale sedíme na poradě, ze které odejít nemůžeme. Výsledek? Oslabená imunita, vyšší krevní tlak, zažívací potíže, napjaté svaly.
Dlouhodobý stres dokáže rozhodit celé tělo. Zpočátku stačí opravdu jen začít odpočívat, aby se tělo začalo uzdravovat. Pokud ale na první signály nereagujeme, náprava se komplikuje.

Když žaludek tráví emoce
Trávicí systém je velmi citlivý na naše emoční rozpoložení. Máme ho dokonce osazený tzv. „druhým mozkem“ – sítí neuronů, která reaguje na stres, úzkost, radost i smutek.
Ne nadarmo se říká „mám toho plné zuby“ nebo „nemůžu to strávit“. Syndrom dráždivého tračníku, žaludeční vředy, nadýmání nebo nechutenství, to vše může mít psychosomatický základ.
Srdce na dlani, tlak v hlavě
Jak s námi komunikuje srdce? To reaguje na emoce možná víc, než bychom čekali. Lidé, kteří dlouhodobě potlačují hněv nebo žijí v emočně náročném prostředí, často trpí vysokým krevním tlakem, bušením srdce nebo bolestmi na hrudi.
Stejně tak migrény a bolesti hlavy mohou souviset s perfekcionismem, přetížením nebo vnitřní nespokojeností. Tělo se tak vlastně snaží křičet to, co nechceme slyšet.
Záda, ramena a tíha světa
Bolesti zad a šíje často nesou stopy dlouhodobé zátěže, a to nejen fyzické, ale i emoční. Neseme „břemeno odpovědnosti“, „něco nás tíží“, „máme toho moc na bedrech“.
Psychosomatika ukazuje, že napětí v pohybovém aparátu může být způsobeno i nevyřešenými konflikty nebo nedostatkem sebereflexe. Tělo si tak říká o narovnání a úlevu. A to v rovině fyzické i životní.
Kůže jako zrcadlo duše
Ekzémy, lupénka, akné nebo svědění – to všechno může být volání těla po emočním uvolnění. Kůže je náš největší orgán a hranice mezi vnějším a vnitřním světem.
Reaguje na stud, strach, úzkost i trauma. Pokud se necítíme „dobře ve své kůži“, tělo nám to jednoduše sdělí. Léčba mastí pomáhá, ale často až v kombinaci s hlubším vnitřním uzdravením.
Co s tím?
Psychosomatika nás učí vnímat tělo jako spojence, ne jako stroj. Když bolí, neznamená to vždy jen poruchu, ale i zprávu. Naslouchat tělu může být největší prevence i léčba.
A přestože psychika není všemocná, má mnohem větší vliv, než jí obvykle přisuzujeme. Takže příště, až vás začne bolet hlava, zkuste se nejdřív zeptat: Co mi chce říct moje duše?
Takže to není jen o tělesný kondici? Moje bolavý kolena asi fakt chtějí říct něco víc.
To je zajímavý článek. Já mám často bolesti zad a nikdy by mě nenapadlo, že to může souviset s emočním stresem.
Upřímně, mě tohle dost překvapilo. Jsem často ve stresu a netušila jsem, že to může ovlivnit i můj žaludek nebo tlak. Dík za info!
Wow, nikdy by mě nenapadlo, že můj špatný pocit může mít až takový dopad na zdraví. Musím si na to dát pozor a odpočinout si.
Jo, to dává smysl. Zrovna minulý týden mě bolely ramena a doktorka mi řekla, že to může být od stresu. Myslím, že bych měla začít víc odpočívat.