Lupénka není jen vyrážka. Je to autoimunitní onemocnění, které o sobě dává vědět dost nevybíravě. Dobrá zpráva? Dá se s ní žít, a když víte jak na ni, nemusí vám kazit náladu ani šatník.
Lupénka neboli psoriáza trápí přibližně 2–4 % populace. Projevuje se zarudlými, olupujícími se ložisky na kůži, nejčastěji na loktech, kolenou, vlasové pokožce nebo zádech.
Nejde o infekční nemoc, ale o stav, kdy imunitní systém přehnaně aktivuje kožní buňky, které se pak množí jako na běžícím pásu. Výsledkem je svědivý a esteticky nevděčný problém, který vám umí hodně znepříjemnit život.
Diagnóza bez tajemství
Lupénka je chronické autoimunitní onemocnění, což znamená, že vás možná nikdy úplně neopustí, ale můžete si ji držet od těla. Spouštěčem může být stres, infekce, hormonální změny nebo třeba i obyčejné poranění kůže (tzv. Köbnerův fenomén).
Existuje několik typů lupénky od plakové přes kapkovitou až po vzácnější pustulózní formy. V každém případě je základem správná diagnóza od dermatologa. Pak totiž můžete vybrat ty správné zbraně.
Masti, světlo, nebo snad injekce?
Léčba lupénky není univerzální. Co pomůže jednomu, nemusí zabrat u druhého. U lehčích forem se nasazují masti s kortikoidy, deriváty vitaminu D nebo dehtové přípravky.
Osvědčenou metodou je i fototerapie (léčba světlem), zejména když slunce zrovna nesvítí. Pokud svítí, koupejte se v jeho paprscích, jak to jde.
Těžší případy vyžadují systémovou léčbu ať už tabletkami, nebo tzv. biologicky, což cíleně zasahuje do imunitních mechanismů. Důležité je léčit nejen kůži, ale i psychiku. Lupénka totiž nechodí sama, často si přivádí coby doprovod úzkost či depresi.
Když máte chuť se podrbat
Kůže postižená lupénkou potřebuje pravidelnou a jemnou péči. To znamená: žádné drbání, žádné parfémované sprchové gely, žádné pokusy o „oškrábání“ ložisek.
Naopak pravidelné mazání hydratačními krémy, oleji nebo speciálními balzámy pomáhá zmírnit svědění a odlupování. Po koupeli se utírejte jemně a kůži rozhodně nedrhněte. Chce to trpělivost a pravidelnost, ale výsledek za to stojí. Nemoc můžete potlačit až tak, že nebude vůbec vidět.
Strava a životní styl jsou velmi důležité
Lupénka sice nezačíná v žaludku, ale zdravý životní styl může její projevy zmírnit. Některým pacientům pomáhá omezení lepku, mléčných výrobků nebo cukru. Jiní nedají dopustit na omega-3 mastné kyseliny z ryb nebo lněného semínka.
Alkohol a cigarety? Ty vaši kůži opravdu nepotěší. A co se týče stresu, ten je u lupénky častým spouštěčem, takže pokud můžete, věnujte čas relaxaci, józe, procházkám v přírodě nebo třeba psaní deníku. Hlava má totiž na vaši kůži větší vliv, než se zdá.
Neduste ji pod svetrem
Lupénka sice není nakažlivá, ale často bývá společensky nepříjemná. Lidé se za ni stydí, schovávají ji a někdy kvůli ní omezují sociální život. To je ale cesta do začarovaného kruhu. Stres z izolace stav jen zhoršuje.
Nebojte se o své nemoci mluvit, ať už s okolím, nebo v pacientských skupinách. Sdílená lupénka je totiž snesitelnější. A kdo ví, třeba inspirujete i někoho jiného, aby konečně vyhledal pomoc.
Jo, lupénka je hustá, ale dobrý vědět, že na to pomůže i jóga nebo procházky. Jsem ráda, že se o ní otevřeně mluví, aspoň se lidi nebudou tolik stydět.
Zdá se mi, že s tou lupénkou je to hodně o trpělivosti a pravidelné péči. Musím se víc zaměřit na stravu, zní to logicky, že může ovlivnit kůži.
Nemohu si pomoci, ale zaujalo mě, že i sluneční svit a fototerapie mohou mít pozitivní efekt. Je hezké, že jsou nemedikamentózní možnosti, jak pomoci pleti.
Zdravím, článek mě potěšil. Je fajn vědět, že lupénka není infekční a že změna životního stylu může hodně pomoci. Držím palce všem, kdo s ní bojují!
Díky za článek, je skvělé vědět, že se lupénka dá zvládnout i když jde o autoimunitní nemoc. Správná diagnóza je klíčová a léčba navrhnutá dermatologem může opravdu zlepšit kvalitu života.