Chystá se změna počasí a vy o ní víte dopředu, aniž byste se museli dívat na předpověď? Když se schyluje k dešti, bolí vás klouby, při změně tlaku se vám točí hlava, a když fouká, jste podráždění?

    V tom případě jste nejspíš meteosenzitivní – tedy citliví na počasí.

Citlivost na počasí postihuje ve vyspělých zemích až 75 procent. Nejde sice přímo o nemoc, ale ani o výmluvu nebo výmysl hypochondrů. A také se netýká jen revmatiků v pokročilém věku, které bolí kosti s každou změnou počasí.

I mladí lidé můžou mít při prudších změnách klimatu vážné zdravotní problémy, od silných migrén až po deprese.

Kdo je přehnaně citlivý? 

Podle průzkumů jsou na počasí daleko citlivější lidé, kteří žijí ve městech – je jich až třikrát víc než na venkově. Přehnaná přecitlivělost na klimatické změny je v podstatě způsobena poruchou našich reakcí.

Větší část života trávíme při umělém světle v umělém klimatu velkých budov, dopravních prostředků a podobně, takže ztrácíme schopnost přizpůsobovat se přirozenému prostředí. Daleko lépe třeba zemědělci a lidé, kteří pracují v přírodě.

Nemoc podle tlaku 

Nejpříznivěji vnímáme tlakovou výši, která přináší hezké počasí bez větru. Tlaková níže, při které teploty klesají a často i zaprší, zhoršuje stav například lidem s neurózou a úzkostí. Nižší atmosférický tlak dále způsobuje zvýšení krevního tlaku.

Prudký pokles tlaku před bouřkou může vyvolat i silné migrény, změny srdečního rytmu, v krajním případě infarkt myokardu nebo cévní mozkovou příhodu.

Když nás ovlivňuje teplota 

Při náhlém snížení teplot se nemocným se srdcem zužují cévy, krevní tlak se zvyšuje a nedokrvování srdečních tepen může dokonce způsobit infarkt.

Lidé s nízkým tlakem zase špatně snášejí horké počasí a uleví se jim, když se ochladí.Ty, které naopak trápí vysoký tlak, znamená ochlazení spíš zhoršení stavu, protože i jim se podobně jako kardiakům zužují cévy a zhoršuje se prokrvení orgánů.

Chladno a vlhko zase vnímají velmi špatně lidé s revmatismem a psychickými obtížemi.