Není nakažlivá, protože se nejedná o infekční onemocnění. Přesto se ale často lidé nemocných štítí, nebo se jim vyhýbají. Na psychickém stavu nemocnému nepřidají ani udivené pohledy okolí.

Záleží na mnoha vnějších a vnitřních faktorech, jestli lupénka vypukne, a také kdy vypukne. Nemoc se nedědí, ale předpoklady k ní ano.

Kde nemoc útočí

Lupénka může kromě kůže postihnout i nehty, vlasovou část hlavy a klouby. Někdy ani nemusí být jako lupénka označena, protože způsobuje jen nepatrné změny.

Nejčastěji se vyskytuje lehká forma, která se může projevovat jen jako zarudlá a šupinatá kůže v oblasti loktů a kolen. Pokud lupénka postihne nehty, dojde k různým změnám – vznikají na nich rýhy a skvrnky. Někdy se lupénka vyskytuje jen v oblasti nehtů.

Závažným problémem je postižení kloubů při lupénce, které se týká asi 20 % pacientů. Stav se rozvíjí plíživě. Vzácně může být postižena skoro celá kůže těla.

7 věcí, nač si dát pozor:

1. Hormonální změny – v těle ovlivňují intenzitu projevů lupénky i její vznik. Ke zhoršení dochází po porodu, v období puberty a během přechodu.

2. Záněty v těle – mohou také vyprovokovat lupénku, běžně například infekce dýchacích cest a různá další vnitřní onemocnění.

3. Některé léky – mohou vést ke vzniku či zhoršení lupénky. Někdy mohou stav zhoršit i masti používané k léčbě.

4. Stres – také zhoršuje stav onemocnění a může být dokonce i podnětem k jeho rozvoji.

5. Nezdravý životní styl – pacienti s lupénkou by měli dodržovat pravidelný životní rytmus, měli by dostatečně spát, jíst zdravě, nekouřit a vyhýbat se alkoholu.

6. Podráždění kůže – třeba nevhodným oblečením a obuví, je pro pacienty s lupénkou nebezpečné. Jakékoliv poranění pokožky může vést ke zhoršení projevů. 7. Nadměrné slunění – škodí průběhu nemoci, podobně jako prudké změny okolní teploty.

Lokální léčba

U lehčích stavů často stačí místo jen promazávat. Používají se různé masti a gely s účinnými látkami. Černouhelný dehet je nejstarším používaným prostředkem proti lupénce. Není úplně jasné, jak vlastně funguje.

Je ale ověřeno, že snižuje svědění a zmírňuje šupinatění kůže. Přípravky obsahující kortikosteroidy se používají jen krátkodobě, protože mají velké množství vedlejších negativních účinků.

Co ještě pomáhá

Na důkladné odstranění šupin z kůže se používá kyselina salycilová. Lupénku ale neléčí. Často se přidává do různých mastí, mýdel, nebo jiných prostředků. Další účinnou látkou při léčbě lupénky je tazaroten, který omezuje nadměrné množení buněk kůže.

Aplikuje se většinou ve formě gelu na postižená místa. Podobně působí kalcipotriol, který také omezuje množení buněk. Navíc ještě tlumí přehnanou imunitní reakci organismu. Účinným prostředkem jsou i různé koupele (olejové, sirné, bylinné aj).

Oblíbená je i sůl z Mrtvého moře, která zmírňuje projevy lupénky. Velmi důležité je dostatečně mazat kůži celého těla hydratačními prostředky, a to i v době, kdy zrovna pacient lupénkou netrpí. Některé léky jsou na předpis.

Používají je i pacienti trpící jinými kožními onemocněními, například atopickým ekzémem.