Když se Vladana vdávala, měli jsme z ní radost. Našla si perfektního kluka. Tomáš byl pracovitý, spolehlivý, vypadalo to, že kromě téměř bláznivého nadšení pro vše, co souvisí se železnicí, nemá žádnou vadu. Jejich budoucnost jsem viděla v růžových barvách.

A zdálo se, že se nemýlím. Od Vladany jsem věděla, že jim to klape, nebyl problém, který by společně nedokázali vyřešit.

Co bylo ještě důležitější, měli stejný názor na to, kam by se měl jejich život ubírat, kolik by chtěli dětí a co je pro ně opravdu důležité. Společné plány, které měli, jim vycházely. Začali opravovat domek po Tomových prarodičích.

Investovali do něj každou korunu, kterou vydělali a každou chvilku volného času. Bylo to náročné, ale věděli, co chtějí. Nastěhovali se do nového hnízdečka a do roka byla Vladana těhotná.

Tomáše v práci jako na zavolanou povýšili a zvedli mu plat, takže se nemuseli bát, jak vyjdou s penězi, až Vladana zůstane doma s miminkem. Kamilek se narodil trochu dramaticky, císařským řezem, ale jinak bylo všechno, jak má být.

Novopečení rodiče zářili štěstím a my, novopečení prarodiče jakbysmet. Vladanu péče o synka bavila, ale nezapomínala ani na manžela. Obdivovala jsem ji, jak všechno zvládá, já nebyla ani zdaleka tak dobrá, když se mi narodila.

Po čase se na mateřské začala Vladana trochu nudit. Začali s Tomem přemýšlet, co by tak mohla dělat, aby jí to vyhovovalo časově, bavilo ji to a přineslo to i něco rodině.

Všechno zvládala na jedničku

Nakonec se rozhodla, že bude šít dětské oblečení. Tomáš jí koupil stroj a začala. Byla úspěšná, i s Kamilkem za zády dokázala rozjet malou, ale dobře fungující živnost.

Když byl z Kamilka tříletý capart, Vladana znovu otěhotněla. Věděla jsem od ní, že to tentokrát úplně plánované nebylo, ale stejně měli radost. Ke Kamilkovi přibyla Zorka.

Tomáš by se pro rodinu přetrhnul, Vladana měla domácnost v dokonalém pořádku a ještě zvládala své podnikání, prostě rodina jako z reklamy. Děti rostly jako z vody, Tom se víc věnoval kariéře, oblečení od Vladany bylo žádané. Měli se dobře, jen si mi dcera občas postěžovala, že na sebe nemají moc času.

Vztah v ohrožení

Občas si vyrazili, když jsme jim my nebo Tondovi rodiče hlídali, ale bylo znát, že by na sebe rádi měli víc času. Nikdo z nás, ani oni sami v tom ale neviděli ohrožení vztahu. Asi už nikdy nezjistíme, kdy se to začalo kazit.

A já osobně nikdy nepochopím, jak mohl být Tomáš takový tajnůstkář. Bylo to v listopadu, Zorka měla krátce po čtvrtých narozeninách, když mi do kuchyně vrazila ubrečená dcera. Nechápala jsem, co se děje.

Chudinka se úplně sesypala, ale nejdřív mi nezapomněla říct, že jí děti hlídá kamarádka a nemám se ničeho bát. Ale měla jsem. „Mami, on má jinou ženskou,“ vypravila ze sebe.

Byl poslední dobou stále unavený a naštvaný, ale tvrdil, že toho v práci mají moc, že se po něm vozí šéf.

Nemohla jsem tomu uvěřit

„Věřila jsem mu to, neměla jsem důvod mu nevěřit. A teď najednou přijde s tím, že má nějakou Alenu, že se s ní schází už od jara a že jeho život až do teď nestál za nic. Nechápu to. Vždyť máme Kamču a Zorku. Jak nám to mohl udělat“?

Ráda bych jí dala nějakou uklidňující odpověď, ale žádná mě nenapadla. Taky jsem to nechápala. Jak Tomáš, ten spolehlivý, milující a zodpovědný manžel a táta, mohl udělat takovou pitomost. Nejhorší bylo, že už se, podle Vladany, rozhodl.

Prý nemůže nadále žít ve lži, a tak mu nezbývá nic jiného, než od rodiny odejít. S tím se ale Vladana nehodlala smířit. I když jí Tomáš tak strašně ublížil, nechtěla ho nechat odejít, už kvůli dětem. A já s ní souhlasila.

Snažila se s Tomášem dohodnout, najít nějaké řešení, jenže on byl slepý a hluchý. Od manželky se dvěma dětmi se v podstatě odstěhoval k holce, které bylo stěží dvacet.

Pořád kolem ní skákal, na děti nebyl schopný udělat si čas. A aby toho nebylo málo, Vladana zjistila, že je potřetí těhotná. To bylo něco, co mi hlava obzvlášť nebrala.

Ten zmetek, a jinak mu opravdu nemohu říct, totiž s Vladanou do poslední chvíle, než jí oznámil že odchází, normálně spal, jako by se nechumelilo. Obě jsme doufaly, že by miminko mohlo jejich vztah zachránit. To jsme se ale přepočítaly.

„Mrzí mě, že jsem ti zkomplikoval život, ale můžeš jít přece na potrat. Neboj se, zaplatím to.“ Přesně tohle jí Tomáš řekl. Pro mě v tu chvíli skončil. Kdybych ho měla po ruce, zabila bych ho. Vladana ne.

Sesypala se, skončila na kapačkách v nemocnici, ale ani po takové obludnosti se nedokázala Tomáše vzdát a smířit se s koncem vztahu.

Už nemají šanci

Je mi jí neskutečně líto. Ten necita od ní odešel a pořád ji otravuje, aby přistoupila na rozvod. Jenže Vladana nechce. Má pocit, že je pořád ještě co zachraňovat.

Já ani manžel si to nemyslíme, nemyslí si to ani Tomovi rodiče, kteří mimochodem syna zavrhli a postavili se na stranu naší dcery. Všichni víme, že je to pro ni hrozně těžké, kvůli Kamilkovi a Zorce, i kvůli tomu malému, co se má brzo narodit.

Přesto doufáme, že dostane brzy rozum a nechá ho jít. Protože i kdyby se nakrásně rozhodl vrátit, s člověkem, který byl schopný dopustit se takové ohavnosti, se prostě žít nedá.

Hana (67), Klatovsko .