S  mým mužem Honzou máme hezký vztah a myslím, že jsme našemu synovi byli dobrým příkladem, jak by spolu lidé v manželství měli vycházet a jaké hodnoty by měli vyznávat.

Vždycky jsem věřila tomu, že jsme mu dali do života dobrý základ a že má na čem stavět. Navíc je Radek opravdu hodný kluk. A v tom je možná kámen úrazu. Už když byl na střední škole, holky s ním docela cvičily.

Ne že by byl bačkora, ale nedokázal být tvrdý, což je občas ve vztazích potřeba. Když si necháte všechno líbit, nakonec budete zcela jistě nešťastní.  Radek měl vždycky blíž ke mně než k manželovi, svěřoval se mi se vším, co se mu stalo.

Díky tomu jsem mu mohla pomoct přečkat jeho středoškolské lásky bez zbytečné bolesti.

Bála jsem se, jak si poradí

Když odešel na vysokou do Prahy, měla jsem o něj trochu strach. Manžel mi vyčítal, že to přeháním.

„Jednou se musí postavit na vlastní nohy,“ říkal mi, „a vybrat si holku, kterou mu předem neschválí maminka.“ Kdyby věděl, co nás čeká, myslím, že by tak lehkomyslně nemluvil. Během studií vystřídal pár děvčat.

Většinou to byly slušné holky, ale z nějakého důvodu jim to nikdy neklaplo. Netlačili jsme na něj, ostatně nebylo proč. Já jsem mu dokonce říkala, že když počká s ženěním až do pětatřiceti, neudělá chybu. Jenže půl roku před promocí si Radek našel Tamaru.

Zbláznil se do ní na první pohled, ještě spolu pořádně ani nechodili a už doma, když přijel na víkend, nemluvil o ničem jiném, než o ní.

Tak jsme se dozvěděli, že pracuje ve spořitelně, kde se potkali, je krásná, sportovně založená, chytrá a bezvadně o sebe dbá. Prostě ideál.

Byla chladná, ale maskovala to

Musím říct, že jsme na ni byli zvědaví, já rozhodně víc než manžel. Tak nadšený totiž Radek nikdy v minulosti nebyl. Pokud jde o zevnějšek, Tamara nezklamala. Vysoká, štíhlá blondýnka s dlouhými vlasy a perfektně udělaným make-upem by mohla dělat modelku.

Nejen můj syn, ale i můj muž z ní byli úplně paf. Já jsem jejich nadšení tak docela nesdílela. Přišlo mi, že i když se Tamara snaží být ze všech sil milá a příjemná, má docela nos nahoru. Navíc nenápadně, ovšem o to zkušeněji našeho syna sekýrovala.

Něco, čeho si chlap nevšimne, ale ženská to bezpečně pozná. Hloupá rozhodně nebyla a nevšímavá také ne. Rychle jí došlo, že jí tak docela nefandím a o to víc dělala psí oči na manžela. Doufala jsem, že tenhle vztah, stejně jako ty minulé, vyšumí do ztracena.

Jenže do roka přišel Radek s tím, že se bude ženit. Měl dobrou práci, na hypotéku koupil dům. Není divu,že se Tamara hnala do vdávání. Nelíbilo se mi to, ale co jsem měla dělat.

Vyrazilo mi to dech

Pár týdnů před svatbou jsem ve městě potkala kamarádku, která pravidelně jezdila za dcerou do Prahy. Samozřejmě přišla řeč na svatbu. Už jsme se loučily, když Magda najednou řekla něco divného. „Určitě budou šťastní.

Hlavně když Radkovi nevadí, čím se živila.“ „Počkej, jak to myslíš,“ chytla jsem ji za ruku, „čím se jako měla Tamara živit?“ Kamarádka byla očividně v rozpacích, pokoušela se to zamluvit, ale nakonec jsem to z ní dostala. Nastávající našeho syna pracovala v jednom „podniku“ jako tanečnice u tyče, taková ta, která na sobě nemá skoro nic.

Nedokážu ani popsat, jak jsem se cítila, když mi to řekla. Doma jsem hned běžela za manželem. Ale to jsem si dala! Pustil se do mě, že jsou to jen drby, že nemám Tamaru ráda a kdesi cosi. Nezbývalo než si počkat, co mi řekne Radek. „Jasně, že to vím.

Ale to je minulost a nebylo na tom nic špatného, prostě potřebovala peníze“, hájil vehementně svou nastávající.

Věděl o tom

Moje námitky, že peníze by si mohla vydělat i v supermarketu za pokladnou, vůbec nebral na vědomí. Nakonec jsme se hrozně pohádali.

Já mu řekla, že si vybral za ženu šlapku a že by si takovou ženskou brát neměl, on mě zase že na svatbu chodit nemusím. Nešla jsem. Celý ten den jsem probrečela doma, s pocitem, že mě všichni zradili a můj svět se zhroutil.

Bylo mi jasné, že svého syna jen tak neuvidím.

Navíc jsem tak trochu na kordy i s manželem, který se, na rozdíl ode mě, na Honzovu svatbu vypravil. Půl roku po oddavkách se mladá paní vykašlala na práci ve spořitelně a šla pomáhat kamarádce do kosmetického salonu.

Dozvěděla jsem se to od známých a vůbec se mi to nelíbilo. Už proto, že ten salon zrovna neprosperoval, a tak bylo jasné, že Tamařiny nemalé náklady bude muset platit syn.

Nevím, jestli dokáže odejít

To, že naletěl, mu došlo dřív, než bych si myslela. Poznala jsem to, když k nám přišel, aby se se mnou usmířil.

Byla jsem ráda a dávala jsem si pozor, abych mu neřekla ono okřídlené „Já ti to říkala. “ Mohla bych být šťastná, že k nám syn chodí čím dál tím častěji, ale nejsem. Až příliš vidím, jak je nešťastný.

O to víc, že Tamara, která zřejmě vycítila, jak jí uniká, tajně vysadila prášky a otěhotněla. Chtěl by se s ní rozejít, ale nemůže, protože kvůli dítěti ho má v hrsti. Je to ošklivá situace a já nevím, jak mu pomoci.

Jediné, co můžeme s manželem udělat, je stát na jeho straně. Jana Kučerová (71), Pardubický kraj   .