Víte, že za vaše fyzické zdraví je odpovědný hlavně váš stav mysli? Prostřednicvím nemoci totiž volá s větší či menší naléhavostí vaše duše o pomoc.

Evropou otřásala epidemie moru, když kněz na cestě za nemocnými potkal Smrt. „Kolik si tentokrát u nás vezmeš lidí?“ ptá se jí a Smrt odpoví, že tisíc.

Pak se potkali za rok znovu a kněz Smrti vyčítá: „Slíbila jsi tisíc, ale zemřelo jich desetkrát tolik!“ Smrt odpoví: „Na mor jich zemřelo jenom tisíc. Ostatní umřeli kvůli svému strachu ze mě.“

Myšlení a zdraví

Už starověcí lékaři věděli, že nemoc je jen reakcí těla na psychický stav mysli. Nemocí k nám tělo promlouvá, aby nám pomohlo si uvědomit, že v našem životě není něco v pořádku. Jestli změníme svoje smýšlení, uzdraví se i naše tělo.

Signálem může být rýma, bolesti zad či chřipka, později žlučníkové kameny, infarkt nebo rakovina. Záleží na tom, jak rychle signálům porozumíme a zjednáme nápravu.

Mechanismus emocí

Pokud prožíváte stres, tělo začne vylučovat stresové hormony, jako je adrenalin a další. Když pomine riziková situace, mysl i tělo se uklidní.

U mnoha lidí jsou ale stresové situace tak časté, že se už nejsou schopni vrátit do normálního stavu fyzických funkcí.

A to je přesně chvíle, kdy nastupuje nemoc. Stres ale není jedinou škodlivou emocí. Co nám způsobí příliš zlosti, radosti, úzkosti, strachu nebo smutku?

Zlost

Jste vztekloun? Ohrožujete svoje játra. Dokonce i v případě, že jste se naučila svůj hněv skrývat. Například Číňané považují nezvládnutý hněv za nejdestruktivnější emoci pro zdraví.

A nejen jako přímé ohrožení, ale i oslabení jaterních funkcí. Cholerici by se měli hlídat v konzumaci tučných a těžkých jídel, ale i alkoholu, drog a čokolády. Opijí se dřív než ostatní a mívají agresivní opici!

Radost

I tak příjemná emoce jako radost může způsobit potíže. Tentokrát se hraje ruleta s vlastním srdcem. A víte, co srdce zatěžuje nejvíc? Křečovitá snaha být stále v pohodě.

Ani nedostatek radosti však neprospívá. Radost většinou cítíme ve společnosti jiných lidí, takže z toho vyplývá, že zhoubné pro naše zdraví jsou osamělost a izolace od lidí.

Úzkost a obavy

Obavy nás nutí neustále přemílat tytéž myšlenky dokola a nacházet v nich další a další důvody k úzkostem. A věřte, že tenhle styl myšlení je návykový – jakmile člověk nemůže najít nic, čeho by se obával, přemýšlí tak dlouho, až něco najde.

Číňané tvrdí: „Všechno myšlení, které odbíhá od přítomnosti, poslouží pouze k vzniku bolestí srdce.“ Akutně i dlouhodobě mohou obavy vyústit v nadměrnou zamyšlenost, zaujatost či nutkavé stavy (obsesi).

Někteří lidé jsou tak vtaženi do svých myšlenek, že je pro ně těžké usnout, soustředit se, nebo být naopak spontánní. Obavy mohou vést k depresi, žaludečním vředům, vysokému krevnímu tlaku, alergiím, ale i zhoubným chorobám.

Smutek

Je sice přirozené cítit smutek nad ztrátou milované osoby, ovšem stejně tak je přirozené, že splín časem odezní.

Někteří lidé však smutku nedovolí odejít, a navíc ho ještě skrývají, takže jsou chronicky zklamaní, lítostiví a melancholičtí. V ohrožení je srdce, riskujeme kožní nemoci, padání vlasů a předčasné stárnutí.

Strach 

Strach zasahuje hlavně ledviny a močové cesty. Bázlivost i jiné emoce jsou aspektem ducha a obvykle je nelze vysvětlit rozumem. Patří sem například fobie, třeba z veřejného zostuzení či z pavouků.