„Před heřmánkem klekni, před bezem smekni!“ Říkávaly už naše babičky a moc dobře věděly proč. Bez černý, zdánlivě velmi skromný keř, je totiž naše nejznámější léčivka.

Dříve hojně rostl okolo lidských obydlí a chlévů a hospodyně z jeho blízkosti měly vždy radost. Odpradávna totiž věřily, že v bezovém keři přebývají dobří duchové a víly.

Zdraví na dosah ruky

Zdá se, že mu dnešní, moderní doba příliš nepřeje.

Lidé si u svých domků raději vysazují okrasné túje, a na nenáročný keř jakoby zapomněli. Přitom i zde platí, že to nejprospěšnější máme jako obvykle takříkajíc za humny. A proto není třeba šilhat po něčem exotičtějším a samozřejmě daleko dražším.

Bez černý můžeme v léčitelství využívat úplně celý. Květ, jehož doba sklizně je v tuto chvíli za námi, ale my SMS seznamka jsme si jistě nasušili slušnou zásobu. Používá se při nachlazení, virózách, chorobách dýchacích cest a trávicího ústrojí.

Kdykoliv můžeme sbírat list a udělat si z něj vynikající tinkturu vhodnou jako obklady na klouby. A plod, jehož doba je právě nyní, v srpnu.

Zázračné černé kuličky

Bobulky bezu sbíráme, až když jsou téměř zralé, a pečlivě je přebereme.

Ty zelené a nahnilé samozřejmě odstraníme. Ponecháme si jen úplně zdravé. Můžeme je sušit, vyrobit z nich sirup, běžným způsobem zavařit jako kompot, nebo zalít vínem. Syrové je jíme pouze v omezeném množství, protože mírně projímají.

Plody bezu umí tišit bolesti nervového původu, například trojklaného a sedacího nervu. Rovněž bolesti při výhřezu meziobratlových páteřních plotének. Zde se doporučuje vypít třikrát denně šálek z bezových plodů, odvaru nebo sirupu, který můžeme ředit vodou.