Částečně si za to může ta moje dcera sama. Tak dlouho si vybírala partnera a užívala si života, kdy mohla cestovat, sportovat a bavit se, až zjistila, že je nejvyšší čas, aby měla dítě. Bylo to ve chvíli, kdy se s jedním adeptem na tatínka rozešla. Rychle a trochu zbrkle se seznámila s Kamilem, který od začátku prohlašoval, že […]
Byl to můj nevlastní bratr. Když mi ho bylo moc líto, opakovala jsem si to slovo „nevlastní“ stále dokola. Ale nepomáhalo to. Ještě dnes se mi v noci zdá, jak slyším zoufalý řev mého nevlastního bratra Rudy za zdí našeho domu, kde v dílně přistavené k domu mlátí můj nevlastní otec svého syna z prvního manželství řemenem. Přes záda, […]
Náš rodinný domek ve čtvrti na okraji města jednoho dne ztratil pana domácího. Měla jsem skončit v bídě. Nestalo se tak. Zemřel mi manžel a já jsem zůstala se dvěma dětmi sama. Můj Jaroslav prožil, myslím, dobrý a hezký život, snad jsem i já k tomu přispěla. Jen bylo naneštěstí vlastně od začátku našeho vztahu jasné, že ten, kdo tu […]
Netušila jsem, že smrt mého manžela může vnést do rodiny tak zásadní rozkol. Pohádali jsme se o to, kde budou jeho ostatky. Je to nechutné. Můj Lojzík byl vždycky hlavou rodiny. Když nastal problém a už už hrozilo, že přeroste v něco zásadního a začneme se mezi sebou hádat, donutil nás, abychom si společně sedli, vyříkali si to a pak […]
Bratr měl vždycky přednost, nikdy jsem to neřešila, ale jednoho dne jsem řekla, co si o tom myslím. Reakce našich rodičů mě šokovala. S bratrem jsme si vždycky rozuměli a nikdy bych nečekala, že tomu někdy bude jinak. Tak dramaticky jinak… Jenomže teď to naopak vypadá, že už spolu možná nikdy nebudeme mluvit. Jeho poslední výstup vůči […]
Nedá mi to, musím se svěřit s příběhem, který se udál v naší rodině. Píšu vám o své neteři a o své sestře. Obě by zasloužily metál. Mají můj obdiv. Tak těžkou zkoušku, kterou prošla má sestra Karla se svou dcerou Miladou, si ani jedna z nich nezasloužila, jsou to hodné ženské. Možná ale i proto, že jsou hodné, se dostaly do takové […]
Na stáncích najdete první číslo časopisu Knihovnička Skvělé čtení! Ve spolupráci s měsíčníkem Enigma vzniklo unikátní vydání přinášející pořádnou porci záhadného čtení. Těšit se můžete na tajemný výlet do časů minulých, představíme vám totiž ty největší historické záhady! Mystéria dávných časů Opusťte na malý moment všechny starosti. Nechte svět kolem plynout a začněte objevovat záhady, které […]
Mysleli jsme to dobře všichni, ale dnes vím, že to byla zásadní hloupost. Auto má mít jen jednoho majitele. Vlastně mohl někdo příjít o život… Už je to deset let. Ani mi to nepřijde, ale s těmi všemi starostmi kolem to uteklo. Tehdy jsme si pořídili auto. To „jsme“ je důležité. Není to množné číslo pro manžele […]
Netušil jsem, že může žena tak snadno propadnout hazardu. Nejdřív to vypadalo nevinně, pak mě to vystrašilo, teď jsem zoufalý. Hodně dlouho bylo v naší rodině všechno v pořádku. Dá se říct, že náš život plynul téměř nudně. Vychovali jsme dvě děti, dokonce studium na vysoké škole jsme oběma dopřáli, máme už vnoučata a když se se všemi vidíme, […]
Jen emigrace mě na chvíli zbavila neustálého strachu. Byl mnou posedlý muž, který nebyl rozhodně duševně v pořádku. Nejsem si jistá, jestli už mám po letech konečně klid. Tehdy jsem šla do sedmé třídy, když jsme se z Moravy přestěhovali do Ústí. Táta tady dostal dobrou práci a máma si ji našla, prodávala v obchodě. Já jsem od září […]
Hodně se o tom mluví, často se domácí násilí řeší i mezi celebritami. Přesto jsou známé případy jistě jen špičkou ledovce. Mnohé to udělají jako já, jen utečou. S mým budoucím manželem mě seznámil můj tehdejší přítel Richard. Trochu ironie osudu. Dnes ani pořádně nevím, jak to přišlo, že jsem najednou nechodila s Richardem, ale s Antonínem. Je to […]
Tolik jsem to dítě chtěla, ale kdybych tušila, jaké problémy s ním budou, snad bych za tu cenu otěhotnět ani nechtěla. Bojím se vlastního dítěte. Nahlas jsem tuhle děsivou větu ještě nikdy nevyslovila. Na to se příliš stydím. Proč? To já jsem ho vychovávala. To já jsem selhala. Pořád se sama sebe ptám, kdy mi můj syn, […]
Za celou dobu mé kariéry mě naprosto rozhodil jen jeden klient. Byl to můj vlastní choť, zamilovaný po uši. Měla jsem co dělat, abych to ustála. P racuji jako psycholožka. S pacienty řeším jejich momentální duševní rozpoložení, ale i potíže se vztahy k lidem a pracovní selhání, nebo vztahy na pracovišti. Mám svou práci ráda, i když je někdy hodně […]
Ten obrázek nemaloval slavný malíř, ale já s Jiřím jsme se kvůli němu pohádali tak, že už se asi sotva usmíříme. Měla jsem k němu citový vztah. Měli jsme ten vesnický výjev před očima celé dětství. Obrázek, který náš děda nazval Husopaska. Byla na něm rozkvetlá louka za vesnicí, kde se děda narodil, v pozadí pár domů a v popředí […]
Můj Vráťa je hodný člověk. Musí být, když je tak milý. Přesto jsem z něho nešťastná. Pořád mi organizuje život a vymýšlí práci. Začala jsem nenávidět naši chatu, štvou mě kytičky i záhon se zeleninou. Spousta dalších věcí, které jsou pro normálního člověka, pro ženskou v mých letech, radostí, mi kazí život. Můj manžel Vratislav, bývalý bankovní úředník, kterého […]
Jsem jí nablízku celý život. Když tomu bylo naopak, chyběla mi a stýskalo se mi po ní. A když jsme se zase setkaly, za chvíli jsme se hádaly. Musím se s tím svěřit, protože si musím někde postěžovat. Moje sestra mi pije krev, a když jsem s ní, nemohu ji vystát. Ale je to můj jediný člověk a vrstevník, který mně […]
Byl to úplně nový dům. Když jsme se seznamovali s našimi sousedy, těšili jsme se z toho, že jsou všichni do jednoho prima. Časem se ukázalo, že to není tak docela pravda. Nový dům má svoje mouchy, to je každému jasné. Mezi ně patří i to, že noví obyvatelé, hned jak se přistěhují, začnou obvykle zuřivě budovat. Nejde […]
Celý život jsem se mu chtěla zavděčit, celý život jsem dělala jen to, co můj vlastní otec chtěl, ale nikdy jsem se od něj nedočkala jediné pochvaly ani citlivého slova. Naopak byl někdy až krutý. Odmalička, pokud sáhnu co nejhlouběji do vzpomínek, jsem měla svého tátu ráda. Těšila jsem se na něj, byl to někdo, […]
Tolik utrpení si má dcera určitě nezaslouží. Trápili ji všichni muži, se kterými dosud zkoušela založit rodinu. A teď ještě ta hrozná nemoc. To nemůže být pravda. Ale bohužel je. M oje jediná a, jak se tak hloupě říká, vymodlená. Ano, Jiřina se mi narodila docela pozdě. Samozřejmě, že jsem se bála, jestli s ní bude všechno […]
Žili jsme oba dva ve lži, a když všechno prasklo, slepovali jsme původní vztahy celé dlouhé roky. Nevím, jestli už máme dnes vyhráno. V lastně to všechno začalo hrozně nevinně. Ničeho jsem si nevšimla ani já, ani mé dcery. Ona také ani nebylo jak. Já jsem jezdila na časté služební cesty a dcery studovaly obě v Praze, takže […]
Matka samoživitelka. To slovní spojení zní dost strašidelně. Zvlášť pro samotnou matku samoživitelku. Byla jsem jí do osmi let mého syna. Pak jsem potkala zachránce, ale syn byl proti. Hlavně samozřejmě ekonomicky jsem na tom byla zle. Třela jsem bídu s nouzí a ve finále jsem se zadlužila tak, že mi hrozila exekuce, a to během několika týdnů. […]
Můj starší syn byl vždy značně nenechavý. Měl pocit, že si může vzít, co vidí. Když jeho činy přesáhly všechny meze, musela jsem ho udat. Mám dva syny, jsou jako nějaké postavy z románu o dvou naprosto odlišných bytostech. Jeden hodný, druhý zlý, jeden by se rozdal, druhý si zase neváhá přivlastnit cokoli cizího. Nechápu to, vždyť […]
Vypadalo to na výhru v loterii, když si naše Hedvika brala Philipa. Skutečnost byla ale zpočátku spíše k pláči. Skoro to skončilo soubojem na pěsti. Byly to časy, kdy jezdit na Západ dovolili jen málokomu. Vzít si cizince bylo terno. Takový sobáš dával tušit ekonomické výhody pro celou rodinu, nejen pro nevěstu. V časech, kdy byl velký problém […]
Mohla jsem být spokojená s tím, co mám, ale záviděla jsem sestře jejího muže. Nebylo tak těžké ho získat, mnohem hůř se teď vyrovnávám s následky. K dyž jsme odešly od rodičů, bylo sestře dvaadvacet a mně 24 let. Vdávaly jsme se skoro současně, ale já dřív. Já jsem vždycky musela být ve všem první. Když jsem se […]
31Žili jsme si poměrně hezky, v klidu, naše manželství se dalo směle označit za spokojené. Do doby, než se přihlásil syn mého muže. Naše děti už samy zakládaly rodiny, byly pár let z domu, syn si vybral vzdělanou dívku z dobré rodiny, dcera byla zrovna v jiném stavu a chystala se ke svatbě. O ruku […]
Když jsme to venkovské stavení koupili, byla to ruina, ale to se ukázalo jako ten nejmenší problém. Zanedlouho jsme začínali prožívat takové hrůzy, že jsme byli rádi, že naše rodina zůstala pohromadě. N a samotě u lesa. Ano, hned jsme si vzpomněli na slavný film a tu rozpadlou barabiznu chtěli za každou cenu. Na to v jakém stavu […]
Moje dcera bojuje jako lev s nepřízní osudu. Je nespravedlivé a kruté, že už mnoho let stále jen prohrává. Jsem snad na vině já? Nemohu své holčičce pomoci, jsem upoutaná na invalidní vozík a mohu jen se smutkem a i vztekem sledovat, jak má jediná dcera Klára prochází strastmi, které na ni osud hrne. Děsí mě, co dalšího se dozvím, […]
Onemocněla jsem rakovinou a byla jsem na tom moc zle. Musela jsem do nemocnice s malou nadějí na uzdravení. Můj muž mi zatím byl nevěrný s mou vlastní sestrou. Jen tak jsem to však nenechala. Nikomu nepřeju ten hrozný šok, když se dozví, že má nemoc, která ho žere zaživa a naděje na návrat do života je jen několikaprocentní. […]
Až do jejího odchodu do důchodu jsme byli v pohodě. Mezi námi to víceméně klapalo, neměli jsme dokonce ani vážnější krizi. Pak má žena ale narazila na člena jedné divné náboženské skupiny. Vendulka byla najednou jako tělo bez duše. Zhubla, byla vynervovaná, nespala, ani s našimi dětmi, když za námi přijdou s vnoučaty, si nerozuměla. Vnoučata ji dnes […]
Když jsem si Richarda před více než třiceti lety brala, tušila jsem, že to úplná procházka růžovým sadem nebude. Ona šetrnost je tedy hezká vlastnost, ale nic se nemá přehánět. O d skromnosti a šetrnosti je jen krůček k lakotě a skrblictví. Tyhle vlastnosti jdou často ruku v ruce a nedělala jsem si tím pádem také nějaké velké iluze. Ale […]
Byla jsem s jedním mužem celý život. Nikdy jsem mu nebyla nevěrná, ale když se tak zamyslím nad tím, jak mě trápil, měla jsem být. Vyšlo by to totiž skoro nastejno. Když jsme se poznali, bylo mi šestnáct. Ano, byla jsem skutečně tak strašně mladá. Doma jsme byli tři sourozenci a naše maminka na nás byla sama. […]
Mám milou ženu, ostatně proto jsem si ji také vzal. Jenomže to, co udělala na naše stará kolena, mě skoro připravilo o rozum. K dyž jsem Jiřinu poznal, byla to krásná a milá dívka. Taková čistá duše. Hodná, důvěřivá, starostlivá. Hned jsem si ji uměl představit, jak se stará o naše děti, o vnoučata a konečně i o mě. A tak poplyne spokojeně […]