Před časem se k nám do domu nastěhovalo podivné individuum. Všichni jsme měli z něj špatný pocit. Nevěděli jsme, co ve svém bytě provádí a báli jsme se.

Dívala jsem se dolů pod schody a viděla, že je mrtvý. Bylo to hrozné. Ale ještě hroznější bylo to, že jsem toho člověka vůbec nelitovala. A i když jsem se vážně styděla, vlastně jsem mu to přála.

Podnapilý podivín

Když se pan Zelený stěhoval do vedlejší uvolněné garsonky, hned mi přišel nesympatický. Bylo mu tak kolem pětadvaceti. Vysoký, hubený, s nezdravě popelavým obličejem a kapucí staženou až k očím.

Věci mu pomohli stěhovat stejně podezřelí kamarádi. Moc práce jim to ale nedalo. Ten chlapík skoro nic neměl. Rychle jsem zavřela dveře od bytu a zamkla.

Přišel si pro vejce

Soused moc vidět nebyl, ale občas se z jeho bytu ozývala velmi hlasitá hudba. Někdy jsem ho zahlédla, jak se potácivým krokem vrací domu. V domě ho neměl nikdo rád. Jednou u mě zazvonil.

Nic netuše jsem otevřela. Slušně pozdravil a prosil mě, zda nemám dvě vajíčka. Zapomněl si je prý koupit a zítra mi je vrátí. Šla jsem do kuchyně k lednici a nechala ho stát na chodbě. Dveře ale zůstaly otevřené.

Byl nechutný a sadistický

Než jsem si stačila cokoli uvědomit, chytil mě pevně zezadu a svalil na zem. Táhlo z něj jak ze sudu, ale síly měl víc než dost. Chvíli jsem se snažila bránit, ale nemělo to smysl.

Byl neskutečně hrubý, nechutný a sadistický. Nevím, jak jsem to víc jak hodinu vůbec vydržela. Pak se zvedl a klidně odešel. Místo abych zavolala policii, zachovala všechny potřebné stopy a důkazy, doplazila jsem se do koupelny.

Seděla jsem ve vaně a myslela, že umřu hanbou, bolestí a hnusem. Tak strašně jsem se styděla, že bych o tom nikdy nikomu dobrovolně nic neřekla.

Tvářil se jakoby nic

Souseda jsem potkala asi po čtyřech dnech. Tvářil se jako by se nic nestalo a ještě mě pozdravil. Celá jsme se rozklepala a utekla domů, kde jsem se hned v předsíni pozvracela. No a další den jsme ho našli mrtvého pod schody. Policie zjistila, že byl namol opilý a z těch schodů spadl nešťastnou náhodou.

Tereza M.(64), Teplice