Neslyšíte, co kdo říká, či místo slova sprcha slyšíte třeba „prchá“? Nedoslýchavost není jen o hlasitosti televize, ale i o drobnostech, které umí potrápit.
Dokážete si představit, že byste už nikdy neslyšela hlas někoho, koho máte ráda, nemohla se zaposlouchat do své oblíbené hudby, zpěvu ptáků nebo uklidňujícího zurčení potůčku? Sluch nám kromě vnímání zvuků také umožňuje se mezi sebou dorozumívat. Není tedy radno podceňovat péči o něj.
Když sluch slábne
Pozvolná ztráta sluchu také často souvisí se stárnutím – muži jsou na tom obecně hůř, postupně začínají ztrácet sluch již od třiceti let věku, ženy až kolem pětačtyřicátého roku.
První varovné signály, že je se sluchem něco v nepořádku, přicházejí například ve chvíli, kdy si začnete zvyšovat hlasitost rádia či televize nebo nedoslýcháte při hovoru s přáteli.
Pokud se takové stavy vyskytnou, raději rovnou vyrazte k lékaři. Přece si nechcete nechat kazit život tím, že přijdete o sluchový kontakt se svým okolím.

Co uchu škodí?
Příčinou poruch sluchu může být celá řada – od genetických přes vrozené vady až po onemocnění či úraz. Nebezpečné je také poškození sluchu vlivem náhlého silného hluku, například při výbuchu či výstřelu ve vaší bezprostřední blízkosti.
Škodlivý je i častý poslech příliš hlasité hudby. A dlouhodobé vystavení sluchu nadměrně hlasitému zvuku (kolem 90 decibelů) může vést až k trvalé nedoslýchavosti.
V pozadí poruch sluchu však mohou stát i poranění zvukovodu, bubínku nebo středoušních kůstek způsobená neopatrným čištěním uší. A v neposlední řadě časté záněty.
Co vás čeká u lékaře?
I když vás potíže se sluchem zrovna netrápí, na preventivní prohlídku na oddělení ORL byste měla zajít alespoň jednou ročně, zejména po padesátém roku věku.
Pokud máte problémy s komunikací, pocitem zalehlého ucha, šelesty, pískáním či hučením v uších, nečekejte, že to zmizí samo, a objednejte se.
Řidiči z povolání, lidé pracující v nadměrně hlučném prostředí a nedoslýchaví by měli docházet pravidelně podle toho, co určí lékař. Ten provede základní otoskopické vyšetření – prohlédne zevní část ucha a bubínek, případně šetrně odstraní mazovou „zátku“.
Pak provede sluchovou zkoušku, tedy jak rozumíte při různě hlasité řeči, a pomocí zvukového tónu zjistí citlivost sluchu. Na základě výsledků může doporučit i hloubkové vyšetření sluchu nebo odeslat pacienta k jinému specialistovi na došetření.
Je libo naslouchátka?
Částečná i úplná ztráta sluchu se dá dnes účinně kompenzovat různými naslouchátky a také elektronickými implantáty, které v mnoha případech mohou vrátit sluch v plném rozsahu.
Jakmile máte potíže rozumět řeči, zvyšujete hlasitost televize nebo se vyhýbáte hovoru, je čas o nich přemýšlet. Hodí se pro většinu lidí s nedoslýchavostí, ne však každému vyhovuje stejný typ. Někdo ocení pohodlí, jinému vadí tlak v uchu či okolní hluk. Klíčová je odborná konzultace.
Jak se chránit?
Problémům lze někdy předejít už jen tím, že se budete vyhýbat hlasitému poslechu hudby ze sluchátek, omezíte návštěvy míst s nadměrnou hlučností a nebudete vykonávat hlučné činnosti v malém prostoru.
V případě vyšší hlukové zátěže v práci nebo na nějaké akci si chraňte sluch špunty do uší nebo – stejně jako Otík ve filmu Vesničko má středisková – speciálními sluchátky proti hluku.
Umění a hudba jsou pro mě životem. Článek je pravdivý, sluch je dar, který bychom neměli brát jako samozřejmost.
Jako účetní někdy sedím s hudbou na max. Teď vidím, že bych měla být opatrnější. Díky za upozornění!
Je skvělé, že se o tomto tématu mluví! Sluch je pro mě jako architektku klíčový, abych mohla vnímat každý detail prostoru.