Vzpomínky na mládí často zasáhnou člověka nečekaně a připomenou dávnou historii.
Rodný dům, kde jsem strávila většinu svého života, jsme se s manželem rozhodli prodat až před důchodem. Dcera, která žila se svým manželem v Praze, ho nepotřebovala a my jsme se chtěli usídlit někde na malé vesnici.
Než jsme dům opustili, důkladně jsme ho vyklízeli. Během toho se mě zmocňovaly dávné vzpomínky. A když jsem našla jeden stříbrný řetízek s mým monogramem, už jsem se neubránila slzám.
Skončilo to hádkou
Jednalo se totiž o dárek, který jsem kdysi dostala od svého kluka k dovršení dospělosti. Moc jsem si ale ten řetízek k osmnáctinám neužila, protože jsem se s Lubošem musela rozejít. Moji rodiče si nepřáli, abych s ním chodila. Pocházel z problémové rodiny, jeho otec byl ve vězení.
Nějaký čas jsme se ještě scházeli tajně, ale pak jsme se pohádali a skončilo to. V té době jsem řetízek ztratila. Bylo mi to líto, chtěla jsem si na svoji první velkou lásku nechat nějakou památku. Lubošův dárek jsem ale nenašla. Další špatná zpráva následovala zanedlouho.
Geny se projevily a můj bývalý přítel skončil ve vězení kvůli loupeži. Později se mi Luboš ozval, když ho pustili na svobodu. Řekla jsem mu o ztrátě toho řetízku.
Sliboval, že mi koupí nový a rád by býval obnovil náš vztah, ale já už byla zadaná – a stejně bych mu asi druhou šanci nedala.
Už jsem ho neviděla
Luboš se bohužel na scestí dostal znovu a ve vězení strávil další roky. Jeho smutný život skončil předčasně při autonehodě. To už jsem se ale dozvěděla jen zprostředkovaně. Já jsem se provdala a žila šťastně.
Nyní, po tolika letech, ve zralém věku, jsem držela v ruce řetízek, který se tenkrát nějakým způsobem dostal za velkou skříň. Řekla jsem o jeho historii manželovi – ten věděl pouze o tom, že jsem kdysi s problémovým Lubošem chodila.
Chtěl vědět, zda si řetízek nechám na památku. Nakonec jsem to neudělala a nechala ho v domě, který jsme opustili. Tam vlastně patřil, stejně tak jako dávná a nenaplněná první láska.
Ivana R. (64), Beskydy