Venku se často dostávají teploty pod bod mrazu, ovšem ačkoli je přes den leckdy pořádná zima, rozhodně to neznamená, že musíme jen sedět doma.

Ještě k tomu, když v naší zemi existují tak krásná místa, která vám ukážou, že zima dokáže být skutečně úchvatná a dechberoucí.

Mumlavský vodopád – Krkonoše – V zimě se mění v úchvatný, mohutný ledopád

Jeden z nejvyhledávanějších turistických cílů u nás je nejdokonalejším typem horizontálního celistvého vodopádu u nás. Mumlavský vodopád je vzdálený asi 1,5 km od Harrachova.

Vystupuje z Harrachovské kotliny a udivuje nejenom v zimě, ale vlastně během každého ročního období.

Téměř 10 m široký a 10 m vysoký vodopád se po většinu roku řítí za mocného hukotu směrem dolů na zajímavé žulové prohlubně, jenž získaly název Obří hrnce.

Mumlavský vodopád je snadno přístupný, a dostanete se k němu od harrachovského autobusového nádraží po modré značce kolem lesnické expozice Šindelka.

Vede k němu asfaltová cesta, po níž se můžete vydat pěšky, na kole, pouze motorovým vozidlům je vjezd zakázán. Jinou možností je cesta okolo hornického muzea, kde kdysi bývaly doly na rudu.

Právě v zimě se mění v pomyslný mohutný ledopád, který vzniká díky mrazu a z vody vytvoří ledovou krásu.

Čertovo jezero – Šumava – Jediné místo v okolí, kde vznikají laviny

Pověstmi opředené Čertovo jezero ledovcového původu leží na jihovýchodním svahu Jezerní hory, která se nachází poblíž Železné Rudy. Jedná se o jediné šumavského jezero náležící k povodí řeky Dunaj. Jezero je součástí Národní přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero.

Říká se, že dolinu, v níž se jezero nachází, vyryl samotný ďábel, neboť mu dívka, kterou chtěl odnést do pekla, přivázala na ocas velký kámen. Nejobvyklejší trasa k jezeru vede od hráze Černého jezera po stoupající kamenité pěšině.

Zhruba po půl kilometru stoupání se ocitnete na cestě u rozcestí Na rozvodí. Na místě, především v této době, můžete vidět úžasné scenérie, které jasně dokazují, jak dokáže být zima kouzelná.

Zajímavostí také je, že jezerní stěny Čertova a Černého jezera jsou jedinými místy na Šumavě, kde vznikají laviny.

Panská skála – Kamenický Šenov – Nejstarší chráněný geologický útvar

Mezi Kamenickým Šenovem a Práchní se nachází Panská skála, která je pozůstatkem nevelkého čedičového návrší (597 m) vyčnívajícího z náhorní plošiny. Pěšky se na místo dostanete ze sběrného parkoviště za pouhých pár minut.

K monumentálnímu útvaru vede i mnoho turistických značek z Nového boru či České Lípy.

V dnešní době má Panská skála statut národní přírodní památky a ne vůbec nejnavštěvovanějším geologickým útvarem u nás.

Ze samotného vrcholu je krásný výhled na Kamenický Šenov a okolní kopce.  Pod skálou je malé jezírko, jenž vzniklo v jámě po vytěžení horniny a je plněno srážkovou vodou.

Na jihovýchodním úpatí Panské skály stojí Mariánský sloup, postavený na památku mladého tovaryše a vdovy, kteří zde umrzli za bouřlivé zimní noci 18. ledna 1739. Místo se vyplatí navštívit po celý rok, ovšem v zimě obzvláště.

Přece jen, celá scenérie díky pokrývce sněhem získá jisté kouzlo.

Ledová stěna Vír – Blansko – Největší ledopád u nás

Ledová stěna ve Víru je uměle vytvořený ledopád, který se nachází ve stejnojmenné obci na Českomoravské vrchovině v hlubokém údolí řeky Svratky.

Ledová stěna je vůbec největším ledopádem na území České republiky a vůbec nejvyšším uměle vytvořeným ledovým útvarem v Evropě.

Výška skály je 45 metrů, přičemž délka jednotlivých lezeckých cest se pohybuje v rozmezí 15 – 25 metrů.

Ke stěně se dostanete tak, že se při průjezdem obcí Vír po silnici 388 se u mostu přes řeku Svratku dáte směrem na Hluboké a po asi 650 m zaparkujete po levé straně.

Ledová stěna je na pravém břehu a přístup k ní je přes mostky pro pěší. Za normálních okolností je dokonce možné pro odvážné návštěvníky i možnost vyzkoušet si lezení po stěně.

Půjčit se na místě také možné vybavení jako jsou mačky, cepíny, přilby nebo sedací a prsní úvazek.

Krásenská rozhledna – Krásno – Věž připomínající babylonský zikkurat

Pár kilometrů od obce Krásno, uprostřed Slavkovského lesa stojí jedna z nejpozoruhodnějších rozhleden u nás.

Unikátní tvar pětadvacetimetrové věže, jejíž spirálovité schodiště se neobvykle vine po vnějším obvodu, může některým z nás připomínat babylonský zikkurat.

Z rozhledny je možné se kochat pěkným kruhovým výhledem na vrcholky Slavkovského lesa, Tepelskou vrchovinu, kopce kolem Karlových Varů,  Mariánských Lázní a Sokolova. Na severu v pozadí vystupují Krušné hory.

Toho, že byste se na místě ztratili, se rozhodně bát nemusíte, jelikož orientaci v krajině usnadňují keramické tabulky s popisem.

K věži, na jejíž vrchol vede stodvacet schodů, se nejlépe dostanete buď z Krásna po žluté značce, nebo od hřbitova, podél Dlouhé stoky. Rozhledna je volně přístupná.