Nepoctivcem, který nás okrádal, byl někdo, do koho bychom to neřekli!

Už delší dobu se v naší firmě odehrávala jedna nepříjemná věc. Někdo kradl jídlo ze společné ledničky v kuchyňce. Hrozně nás to štvalo, ale dlouho jsme nemohli zloděje nebo zlodějku odhalit.

Kontroly nepomáhaly

Měla jsem v podezření jednu ne moc oblíbenou kolegyni z vedlejší kanceláře. Při rozhovoru s ostatními spolupracovnicemi jsem zjistila, že nejsem sama, kdo si myslí, že je to právě paní Olga, kdo všechny ostatní okrádá. Jak ji ale usvědčit?

Nemohly jsme u ledničky držet stálou stráž. A věci se z ní ztrácely i tehdy, když jsme věnovaly namátkovým kontrolám větší pozornost. Nakonec přišla kamarádka Jiřina s nápadem, který nebyl úplně originální, ale zdálo se, že bude určitě účinný.

Nastražíme na zloděje past. Vložíme do ledničky něco lákavého, do čeho ale nenápadně přimícháme silné projímadlo.

Jeho účinky za prvé okamžitě odhalí, kdo se tady živí na náš účet a za druhé dotyčného či dotyčnou – tedy pravděpodobně paní Olgu – náležitě vytrestají. Po takovém zážitku si už určitě dá pozor!

Odhalení přineslo šok

Jak jsme řekly, tak jsme udělaly. Na akci se podílela jen naše kancelář. Ostatní lidi na patře jsme nevarovali, protože bychom tím mohli dát echo i tomu nepoctivci. Past byla nalíčena a my už jen sledovaly, kdy paní Olga trvale přesídlí na toaletu.

Pochoutka s projímadlem z ledničky brzy zmizela, ale na paní Olgu to zatím nevypadalo. Nebo má opravdu silný žaludek, říkaly jsme si s kolegyněmi. Překvapení přišlo odjinud. Najednou nám onemocněl ředitel jedné firmy, co s námi na patře sídlila.

Od jeho sekretářky jsme se dozvěděly, že jde o silné střevní problémy. Šokovalo nás to. Zrovna on, člověk, který chodil vždy v drahých oblecích a jezdí drahým autem. Ukázalo se, že není všechno zlato, co se třpytí.

Ten ředitel se za pár dnů vrátil do práce, ale od té doby už z ledničky nikdy nic nezmizelo.

Monika K. (42), Praha