Do té doby, než jsem se s tím osobně setkala, netušila jsem, jak moc mohou ublížit pouhé lidské oči!

Nepatřila jsem nikdy k lidem, kteří by popírali, že existují záhady mezi nebem a zemí. Možná jsem i ve skrytu duše tajně toužila, abych nějakou z nich poznala na vlastní kůži. Letos v zimě se mi to splnilo, ale radost jsem z toho neměla.

Pocítila jsem mrazení

Můj ranní rozvrh byl už léta stejný. Tramvajovou zastávku jsem měla před domem, v půl osmé pravidelně přijížděla linka, která mě zavezla skoro až do práce. Za ta léta jsem samozřejmě znala podle vidění spoustu lidí, rovněž takto pravidelně cestujících. Jednoho dne mě zaujal tmavovlasý muž, asi tak čtyřicetiletý.

Nikdy předtím jsem ho neviděla, ale už při prvním pohled na něho jsem pocítila ledové mrazení po těle. Když se pak na mě podíval, měla jsem pocit, jako by mi někdo do těla zabodl jehlu. Rychle jsem odvrátila zrak, ale vnímala jsem, že muž ze mě nespouští oči.

Znovu jsem k němu vzhlédla. Připadalo mi, jako by z jeho pohledu sálala negativní a zlá energie. Druhý den jsem ho v tramvaji spatřila znovu. Začal jezdit pravidelně a mně od té doby pronásledovaly zdravotní potíže. Trpěla jsem bolestmi hlavy a pocitem neustálé úzkosti.

Kamarádka mi pomohla

Nechtělo se mi kvůli záhadnému zlému muži měnit svůj život a léta navyklý denní řád. Každé setkání s ním v ranní tramvaji mělo ale stále silnější vliv na můj stav. Svěřila jsem se tedy jedné známé, která provozovala věštění a práci s energiemi.

Ta se domnívala, že mě onen muž svým pohledem uřknul a slíbila, že dodá ochranný talisman, nabitý pozitivními silami. Za dva dny mi ho skutečně přinesla. A skutečně to fungovalo!

Když jsem další den nastoupila do své ranní tramvaje, opět přistoupil i onen tmavovlasý muž. Tentokrát ale sklopil oči on a na další zastávce vystoupil. Už jsem ho nikdy nespatřila. Od té doby si ale nejsem příliš jistá neznámými lidmi kolem sebe. Podobné nebezpečí může číhat kdekoliv a ani ho nemusíme vnímat!

Eva L. (51), Ostrava