Oči dvaosmdesátiletého Vratislava Roušavého se rozzáří, jako kdyby právě našel ztracenou šťastnou vzpomínku. Jenže tohle pro něj znamená ještě více. „Ahoj dědo, tak se zase konečně vidíme,“ usmívá se na něj z displeje tabletu jeho vnučka Veronika.

Po skoro dvouměsíční karanténě, kdy Veronika svého dědečka v ústeckém Domově pro seniory Orlická nemohla navštěvovat, si teď díky moderním technologiím mohou povídat z očí do očí kdy je napadne.

A také díky nápadu společnosti Centropol, která domovu pro seniory bezplatně zapůjčila šestici tabletu i se sim kartami pro datové služby.

„Vnučka za mnou před tím koronavirem chodila někdy i třikrát týdně. A teď mi moc chyběla. Sice jsou telefony, ale takhle ji vidím jako živou a můžeme si v soukromí poklábosit.

Jako bychom spolu seděli u jednoho stolu,“ nemůže si kouzlo tabletu vynachválit pan Jankovec.

Domov pro seniory Orlická byl založen již v roce 1987 a svým rezidentům nabízí celou škálu aktivit. Přes šipky, bingo, tréninky pamětí až po kondiční cvičení a taneční terapie.

I přes bohatý program se ale stejně senioři vždy nejvíce těší na návštěvy svých nejbližších.

„Nápad pomoci seniorům takto překonat smutek z rodinného odloučení jsme nezvažovali ani minutu. Je to to nejmenší, co pro ně můžeme udělat,“ říká Aleš Pospíšil, manažer vnějších vztahů Centropolu.

„Lidskost, šetrnost, jednoduchost a dostupnost jsou základní hodnoty naší společnosti. A tady vše sedlo.“

I podle Jarmily Novákové, ředitelky Domova pro seniory Orlická, se absence návštěv příbuzných po dobu vládního nařízení projevuje negativně na psychice jejich svěřenců. „Jsou zvyklí na svůj režim.

A když je přijde navštívit jejich rodina či přátele, je to pro ně vždy psychická vzpruha. Něco, nač se můžou těšit a poté si o tom s ostatním vyprávět.“