Spravedlnost někdy bývá slepá a lidé se bohužel rozhodují i na základě momentálního rozčílení.

Byla jsem to dlouhá léta já, kdo měl s otcem lepší vztahy. Moje sestra Naďa dělala většinou jen problémy.

Začalo to už v pubertě, kdy se tahala po nocích s kluky a střídala je po měsíci, zatímco já jsem si našla prvního chlapce v sedmnácti a vydržela s ním pět let.

Mohla za to únava

Také další průběh života jsem měla klidnější. Vdala jsem se jen jednou, měla dvě děti a s manželem bych asi byla napořád. Bohužel se v pětačtyřiceti letech zabil při autonehodě a já už zůstala sama.

Naďa se třikrát vdala a třikrát rozvedla – a kvůli každému ze svých manželů vedla s otcem zuřivé války. I ona zůstala nakonec bez partnera, tedy bez stálého, protože neustále navazovala pochybné krátkodobé známosti.

Matku jsme ztratily už dříve, zemřela na rakovinu. Krátce před mými sedmačtyřicátými narozeninami onemocněl i otec a zůstal upoutaný na lůžko. Starala jsem se o něho, jak to šlo, vždyť jsme bydleli v jednom rodinném domě. Naďa přijížděla tak jednou za týden.

Jednoho dne jsem se otcem po dlouhé době pohádala. Jednalo se o hloupost. Já byla unavená a tak jsem řekla nesmyslné věci, které bych normálně nevypustila z úst – jako že otec mohl za matčinu smrt. Netušila jsem, jaké to bude

Závěť mě šokovala

Zanedlouho otec nečekaně zemřel ve spánku. Předtím ještě stačil sepsat závěť. Když ji notář přečetl, šokovala mě. Mě a moje děti otec vydědil, zatímco Naďa získala všechno. Stala se jedinou majitelkou domu, ve kterém jsme vyrůstaly. A zachovala se nemilosrdně.

Dala mi tři měsíce na to, abych se odstěhovala. Marně jsem se jí snažila přivést k rozumu. Nenechala se oblomit. Musela jsem se přestěhovat nejprve k dceři a pak si najít podnájem. Přestala jsem věřit v dobro.

Celý život jsem s otcem vycházela a kvůli jedné hádce jsem přišla o všechno. Naďa mu dělala odmala jen problémy a získala rodný dům. Kde je nějaká spravedlnost?

Lenka A. (48), Opava