Příběhy – 167. stránka

Příběhy

Ani nevím, jak jsem se ocitla v roli milenky svého šéfa. Naivně jsem si myslela, že se do mě zamiloval. Všechno to začalo v době, kdy jsem se z malé vesničky přistěhovala do Brna za prací. Našla jsem zaměstnání v soukromé firmě, kde bylo více žen než mužů. Jelikož jsem neměla přítele, cítila jsem se […]

od Karla Pelikánová

Rok lásky, který patřil pouze nám

Až ve chvíli, kdy se člověk ohlíží v čase zpátky, zjišťuje, že byly doby, kdy prožíval nejkrásnější období svého života. Sedím v křesle našeho obývacího pokoje. Luděk, můj manžel, je v práci a vrátí se pozdě večer. Ráda se vracím v myšlenkách do minulosti a tak je tomu i nyní. Před sedmatřiceti lety jsme spolu […]

od Karla Pelikánová

Nejbouřlivější nevěry, zrady a rozvody

Životy celebrit patří k ostře sledovaným, takže to nikdo z nich nemá v soukromí příliš snadné. Prožívají podobná osobní dramata jako spousta běžných lidí, ale pod drobnohledem médií. V tomto speciálním vydání vašeho oblíbeného týdeníku Můj čas na kafíčko jsme se zaměřili na trpké osudy těch nejslavnějších mužů a žen z oblasti showbyznysu. Přečtěte si […]

doporučujeme

Proč jsem musela mít takovou matku?

Své rodiče si nevybíráme, to je odvěká pravda a nic se s tím dělat nedá. Někdy tahle loterie ale může dopadnout skutečně moc špatně. Pamatuji, se, že moje dětství bylo plné slz. Proplakala jsem se do školky, kterou jsem začala milovat, protože na mě najednou nikdo nekřičel, nikdo mě nenechal klečet na prkénku v koutě. Mohla jsem si […]

od Robert Sobota

Stavěli jsme hrad

Už bychom měli mít rozum, ale s tím mým chlapem to nějak nejde. Ale mě nevadí, že nás lidi občas považují za blázny. Zdeněk už má vyhloubený příkop, kam se pomaloučku dobývá moře. „Nebude to Karlštejn,“ omlouvá už předem výsledek svého snažení. Ale to je přece jedno. Jsme tu na pláži skoro sami. „Karlštejn nepotřebuje moře,“ […]

od Karla Pelikánová

Zase objevujeme s dětmi knížky

Máme doma regály plné knih, ale nikdo se jich léta už příliš nedotkl. Myslím hlavně vnoučata, my jsme ještě byla čtenářská generace. Pak se to změnilo. Ještě naše děti chodili do naší knihovny a věděly, že oslí rohy se nedělají, že záložka je odvozená od slovo zakládat. Věděly, že knížky se vracejí na místo odkud […]

od Karla Pelikánová

Dala jsem matku do ústavu

Vždy jsem odsuzovala lidi, kteří něco takového udělali. Bohužel musím přiznat, že jsem úplně stejná jako oni. Cítím se hrozně provinile, ale jinak o nešlo. Maminka se na mě dívá úplně vyhaslým pohledem. Vůbec nedokážu poznat, jestli vlastně ví, kdo na ni mluví. Jestli vůbec vnímá to, co jí říkám. Ještě před pár týdny se […]

od Karla Pelikánová

Manžel tolik ublížil mému mazlíčkovi!

Když jsem to chlupaté stvoření přinesla domů v košíku, netvářil se můj muž právě nadšeně. A já ho podezřívám, že později pejskovi ublížil schválně. Takové roztomilé štěňátko to bylo, když jsem ho u těch chovatelů viděla se batolit v kotci! Sotva koukalo, měl na sobě moc kůže už od narození. Francouzské buldočky buď milujete, nebo se vám oškliví. A já […]

od Robert Sobota

Kočka mi vyléčila kašel

Užívala jsem antibiotika až příliš často, a to se mi vymstilo. Už nezabírala. Nezbylo mi tak nic jiného, než vyzkoušet praktiky mé babičky. Nikdy jsem na babské rady a kouzelnou moc bylinek nevěřila. A nejspíš proto jsem se měla dostat do situace, kdy mi nezbylo nic jiného, než si tyto léčebné metody vyzkoušet na vlastní […]

od Karla Pelikánová

Nikdy si to neodpustím

Jak žít s tím, že jste zavinili smrt svého dítěte? Dá se na to zapomenout, jde si to odpustit? Nebo s tím každý den vstáváte i usínáte? Já tedy ano. Vzpomínky jsou i po třiceti letech stále živé a hrozně bolestivé. Sedím v obejváku na pohovce a už snad po milionté prohlížím stará alba. Je […]

od Karla Pelikánová

Sobecký bratr se naplno projevil až teď

Někdy mám pocit, že Mirek ani nemůže být z naší rodiny. Zvykl si, že o našeho tátu se starám já a on se stará jen a jen o sebe. Tedy, že mám takového sobeckého bratra, mi nikdy nepřišlo. Mirek byl vždycky poměrně sebevědomý, úspěšný, ctižádostivý, ale tyhle vlastnosti – alespoň dříve jsem měla ten dojem – ho právě zdobily. Dnes […]

od Robert Sobota

Ovládala mě vůle cizí osoby

Nechat na sebe působit vůli jiného člověka může mít kruté následky! Pod vlivem hypnózy jsem provedla strašné věci! Člověk se občas nechá zatáhnout do dobrodružství, kterým by se za normálních okolností raději vyhnul. Kdyby mi někdo navrhoval, abych na sobě vyzkoušela účinky hypnózy, asi bych se na něj podívala jako na blázna a jasně mu […]

od Karla Pelikánová

Zázrakem jsem se postavily na nohy

Mám kamarádku, která je velmi zbožná. Vždycky jsem se jí smála, když začala vyprávět o těch svých andělech. Pak jsem se ale sama přesvědčila, že skutečně existují. Nikdy jsem nevěřila na zázraky ani jiné nadpřirozené síly. A když jsem před lety měla těžký úraz, po kterém jsem skončila na vozíčku a vypadalo to se mnou […]

od Karla Pelikánová

Švagr měl ještě jednu tajnou rodinu

Moje sestra mohla odejít na věčnost pokojně, ale místo toho jí její muž sdělil hořkou pravdu, která byla tou poslední ranou, která jí pomohla do hrobu. Neměla ta moje sestra s Pavlem zrovna pěkný život. Věčně nebyl doma a ona byla na všechnu práci kolem domu i kolem dětí prakticky sama. Peněz taky moc nepřinesl, což bylo i mně […]

od Robert Sobota

Soused vzal na mého manžela sekeru

Spoustu let jsme se manželem těšili, až jednoho dne koupíme chalupu a odstěhujeme se na venkov. Když jsme si konečně splnili svůj sen, stal se pro nás hroznou noční můrou. Kvůli podivným sousedům dostal můj manžel infarkt a já skončila na psychiatrii. Já a můj manžel Jirka jsme si už dávno vysnili chalupu na venkově. […]

od Karla Pelikánová

Můj jediný vnuk roste jako kůl v plotě

Syn Michal je se svou ženou už pět let rozvedený. Mají spolu patnáctiletého syna Míšu. Snacha mu nic nezakazuje a toleruje úplně všechno. Roste z něj dítě ulice. Záleží mi na vnukovi, proto se zajímám, jak žije a snažím se jej pravidelně vídat. Ovšem nedávno jsem zjistila, že má přítelkyni Petru. Snacha o ni ví […]

od Olina Krumlovská