Letošní zima se zdá být radovánkám nadmíru nakloněná a láká běžkaře do stopy! Projeďte se malebně zasněženou přírodou, která vám nabídne ty nejkrásnější scenérie a výhledy – s duchnami bílého nadělení jako z pohádky.

Javorníky

Pohoří Javorníky najdete na česko-slovenském pomezí mezi Horní Lidčí a Čadcou. Zatímco moravská část tvoří nejjižnější část Beskyd, na slovenské straně se dostanete do oblasti Kysuce, která je typická samotami, horskými loukami a bezpočtem vyhlídkových míst.

Po hřebenech Javorníků vede Beskydsko-javornická lyžařská magistrála, kde vás potěší zhruba 60 kilometrů bezvadně udržovaných stop. Začít můžete v sedle Javorník, přetínajícím magistrálu zhruba v její polovině.

Nejhezčí část putování leží na východní straně magistrály. Otevřená krajina zde nabízí panoramatické úseky s dechberoucími výhledy. V oblasti kysuckých Javorníků pro změnu najdete malebné horské osady, které se šplhají až na hřebeny hor.

Orlické hory

Nejvyšší část hor v severovýchodních Čechách protkávají široké cesty s upravovanými stopami a úžasnými výhledy na Čechy, Moravu i polskou stranu. Ideální pro nástup je hora Šerlich, kam se dostanete autobusovou linkou z Deštného.

Mírné stoupání vás přivede na plochý vrchol Velké Deštné, nejvyšší hory pohoří. Z dřevěné rozhledny můžete obdivovat polské Gory Bystrzyckie, Králický Sněžník či Rychlebské hory.

Na severu pak Krkonoše nebo Gory Stolowe. Dále cesta klesá do sedla Pod Homolí, odkud k Pěticestí vedou dvě upravované trasy. Za zmínku stojí i Kunštátská kaple, tvrz Hanička nebo bunkr Průsek.

Vysočina

Jedno z nejlepších míst pro běžkaře? Rozhodně Vysočina, rozlehlé pohoří mezi Čechami a Moravou. Má mírný profil a obvykle skvěle upravené trasy.

Mekkou běžkařů je Vysočina Aréna v Novém Městě na Moravě – dějiště Světového poháru v běžeckém lyžování mistrovství světa v biatlonu.

Na své si zde ale přijdou úplně všichni. Nejkrásnější strojová stopa vede přes Vlachovice, Sklené a Tři Studně na Fryšavu. Tam i zpět je to 25 kilometrů. V okolí Radostína nad Oslavou najdete také běžecké trasy upravované skútrem.

Zdejší terén je však více rovinatý než v případě třeba Novoměstska, proto je vhodný i pro menší děti – zkrátka ideální tip na zimní výlet s vnoučátky.

Krušné hory

V Krušných horách v severozápadních Čechách můžete na běžky takřka kamkoli, jsou pro to jako stvořené. Vrcholky jsou rovinaté, takže se pěkně projedete a užijete si úchvatné výhledy.

Za pozornost stojí Krušnohorská lyžařská magistrála, která se táhne od východu k západu. Na 8,5 km střídavého mírného stoupání a klesání projedete kolem Cínoveckého hřbetu a Lysé hory až k rozcestí Pod Komáří hůrkou.

Na Děčínsku se vydáte na běžkách na Děčínský sněžník, na Chomutovsku do Horského areálu Lesná, kde funguje i půjčovna běžek a můžete se projet přímo na Lesenské pláni. Na Mostecku využijte Sportovní areál Klíny, na Teplicku Dlouhou Louku.

Krkonoše

I nejvyšší pohoří naší země nabízí krásné běžecké trasy. Výhodou rozsáhlého pohoří na severu Čech je jeho poloha – v hřebenové oblasti tu najdete obvykle sníh až 6 měsíců v roce. Jednotlivé oblasti jsou propojené a vzájemně se prolínají.

Přesvědčit se o tom můžete například na Krkonošské magistrále. Mezi zdejšími trasami najdete i ty, které hravě zvládnou i děti na svých prvních lyžičkách – například v okolí rybníka Kačák ve Vejsplaších, na jižním okraji Vrchlabí.

I areál Hraběnka je určen pro méně zkušené a začínající běžkaře. Oblíbená trasa se jmenuje „Buď fit“. Pro milovníky běžeckého lyžovaní je hotovým rájem také Benecko nebo trasa okolo Mumlavy do Harrachova.

Šumava

Běžkařský výlet po zdejších pláních už patří mezi klasiku. Najdete tu hustou síť strojem udržovaných stop, perfektní značení a pestrou nabídku občerstvení. Mimochodem, ráda tu trénovala i olympijská vítězka Kateřina Neumannová!

Klasický okruh míří do čtyřúhelníku mezi Modravou, pramenem Vltavy, Kvildou a Horskou Kvildou.

Pokud si výlet prodloužíte až k rozcestí Korýtko, kam se dostanete stoupáním mezi Sokolem a Březovou horou, naskytnou se vám úchvatné výhledy na pláně kolem Filipovy Hutě.

Odtud můžete obdivovat dvojvrchol Roklanu, druhou nejvyšší horu Šumavy, která leží v její německé části. Dostupnost vrcholu komplikuje dlouhodobě zavřený hraniční přechod Modrý sloup u Luzného.