Je možné, že naši budoucnost máme opravdu někde dopředu napsanou. Já jsem se o tom v životě skutečně přesvědčila.

Kdysi, v době dospívání, jsem byla se svým bratrancem Tomášem na vesnické pouti. Jednou z atrakcí tam byl i stánek, ve kterém starý muž hádal lidem budoucnost z ruky. Nechali jsme si oba věštit, co nás čeká. Mně se ta předpověď líbila, Tomášovi vůbec ne.

Důvod byl jasný: ta moje budoucnost měla být příjemná a bezproblémová, zatímco jeho s problémy.

Vše mi vycházelo

Z mojí dlaně onen starý muž vyčetl, že si brzy najdu hodného manžela, se kterým zůstanu po celý život a budeme mít dvě děti. Nikdy nás nebudou trápit žádné velké problémy. Tomáš se dozvěděl, že bude úspěšný, bohatý, ale zemře opuštěný.

Dost ho to zasáhlo a trápil se tím, protože byl zrovna zamilovaný. Myslel si, že si tu dívku vezme za ženu. Byl hodně společenský a vadilo by mu, kdyby ho měla trápit samota. Utěšovala jsem bratrance, že nesmí takovým věštbám přikládat moc velkou důležitost.

Jak se ale ukazovalo, v mém životě se všechno začalo vyvíjet přesně tak, jak mi ten starý pán na pouti řekl. Dva měsíce poté si našla úžasného přítele, do kterého jsem se okamžitě zamilovala. Láska byla oboustranná, oba jsme věděli, že jsme si předurčeni.

V rozmezí tří let se nám narodili syn a dcera. Byla jsem se svým životem naprosto spokojená a oceňovala jsem pravdivost oné předpovědi. Také jsem se nijak nebála budoucnosti – vždyť když všechno tak pěkně vycházelo, neměla jsem mít žádné problémy.

Úspěch i peníze skutečně měl

Také Tomášovi se kupodivu dařilo. Dívku, na kterou si myslel, opravdu získal. Nevypadalo to, že by je mohlo něco rozdělit. Vzali se a také měli dvě děti. Naše rodiny se navzájem navštěvovaly.

V žertu jsem občas nadhodila otázku, kdy se Tomáš se svojí ženou rozejde, aby se ta předpověď z pouti vyplnila.

Ve skutečnosti jsem si ale nedovedla představit, že by ty dva mohlo něco rozdělit. Měli se rádi stejně jako já a můj muž. Vycházela vlastně jen polovina oné věštby: Tomáš byl skutečně úspěšný a finančně zajištěný. Jak ale osud ukázal, ten muž, který četl z ruky, věděl víc než my.

Tragický osud

Stalo se to v létě, v době, kdy už všichni naši potomci byli dospělí. Tomášova žena odjela za kamarádkou do Francie, jeho syn měl brigádu v Německu a dcera trávila dva týdny dovolené u moře se svým přítelem. Tomáš měl spoustu práce, ale týden pro sebe si také našel.

Chtěl ho strávit na rodinné chatě, aby si tam v klidu u rybníka užil volno od svého nabitého života. Zval mě a mého muže, abychom na chatu přijeli alespoň na víkend, s čímž jsme souhlasili.

Těšili jsme se na hezkou sobotu a neděli, stal se z toho ale nejhorší zážitek v mém životě.

Na chatě nás nikdo nepřišel přivítat. Bylo odemčeno. Mysleli jsme si, že Tomáš je někde na procházce. Pravda byla ala mnohem drsnější. Když se bratranec dlouho nevracel, začali jsme ho hledat. Nakonec jsme zamířili i do sklepa. Tam jsme Tomáše našli bez známek života.

Volat záchrannou službu nemělo smysl, musel být mrtvý nejméně jeden den. Vyšetřování ukázalo, že ve sklepě utrpěl silný infarkt a neměl už sílu dostat se zpátky a přivolat si pomoc. Zemřel tak doopravdy opuštěný, jak mu předvídal muž na pouti.

Byla jsem z toho velmi otřesena a vlastně jsem ještě dnes po letech. Nevím, jestli si ve chvíli, kdy zjistil, že se ze sklepa nemůže dostat, vzpomněl Tomáš na tu dávnou předpověď. Já na ni nezapomenu nikdy.

Opravdu věřím tomu, že jsou mezi námi lidé, kteří mají naši budoucnost přečtenou. Dospěla jsem k tomuto závěru bohužel jak pozitivní cestou u sebe, tak i tou děsivou u svého bratrance.

Alena M., (58), Praha