Pokud se spojíme s temnými silami, musíme počítat s tím, že za to budou něco chtít!  

Letos uplynulo deset let od smrti mojí sestry Ivany. Většina lidí si myslí, že zemřela na infarkt, ale já vím, že všechno bylo jinak.

Dva odlišné životy

Ivana byla z nás dvou vždy tou černou ovcí rodiny. Zatímco já se držela v ústraní a měla jsem pověst hodné holky, moje starší sestra šla z průšvihu do průšvihu.

V osmnácti se vdávala, protože „musela“, ale její manželství vydrželo jen rok poté, co přivedla na svět syna. Provdala a rozvedla se pak ještě čtyřikrát, ale vybírala si pořád ten samý typ problémových mužů. Vlastně jsem jí v dospělosti málokdy vídala šťastnou.

Část rodiny a příbuzenstva s Ivanou nemluvila kvůli jejímu chování a jejím problémům. Mezi mnou a sestrou ale za každé situace vládly celkem dobré vztahy.

Ivana se mi často svěřovala a někdy přiznala, že mi závidí můj klidný život s hodným manželem a třemi dětmi. Ona sama se výchově potomků moc nevěnovala, takže syn skončil na drogách a dcera utekla se starším rozvedeným mužem, když jí bylo osmnáct let.

Obě jsme zkrátka náš život prožily úplně jinak a také se to na nás podepsalo. Zatímco já se ničím nestresovala a vypadala jsem vždy o dost mladší, Ivana zestárla celkem brzy a přehnané líčení to už pak nedokázalo spravit.

Varovala jsem ji!

Po pátém rozvodu na tom byla sestra hodně špatně. Bydlela v bytě, který si už vzhledem ke svým příjmům nemohla dovolit. Byla také zvyklá hodně utrácet a neměla žádné úspory. Několikrát jsem Ivaně menší částku půjčila s vědomím, že ty peníze už nikdy neuvidím.

Když ale potom chtěla půjčit větší sumu, to už jsem odmítla. Znepokojilo mě, že mi pak Ivana při dalším setkání řekla o jiném způsobu, jak peníze získat.

Dostal se jí prý do ruky magický spis, ve kterém se popisuje, jak se spojit s ďáblem a o něco ho požádat – výměnou za svojí duši. Začala jsem mít obavy o sestřino duševní zdraví. Nevypadalo to ale, že by Ivana kromě tohoto plánu nějak upadala do šílenství.

Viděla jsem na ní, že je odhodlaná se tím popisem řídit a jen jsem sestru varovala, že to může špatně skončit. Vysmála se mi s tím, že prý ví, co dělá.  Radila jsem se doma s manželem, jestli se mám snažit Ivaně v jejím nesmyslném počínání zabránit.

Stejně jako mnozí další příbuzní, ani on neměl moji sestru rád a tak mi doporučil, ať ji nechám žít v jejích iluzích.

Opravdu se to vyplnilo!

Dobře si pamatuji na den, kdy jsem šla Ivanu znovu navštívit. Zastihla jsem jí celou bledou, s vystrašeným pohledem. Ukázala mi smlouvu, kterou prý podepsala vlastní krví. Stálo tam, že do půl roku zbohatne, ale že za to upisuje svoji duši ďáblu.

Nevěděla jsem, co si o tom mám myslet. Nevypadalo to, že by sestra ztratila rozum úplně a nebylo mi jasné, proč by takový dokument vymýšlela a falšovala. Moje pochybnosti narostly dva měsíce nato, kdy sestra vyhrála velkou sumu ve sportce.

Nabízela mi z ní nějakou část, ale varovala mě, že jsou to ďábelské peníze. Odmítla jsem, s manželem jsme na tom byli dobře a takové finance jsme nepotřebovali.

U sestry se pak střídali někteří příbuzní, kteří ji předtím nesnášeli a nyní se snažili získat její přízeň – a nějaký peněžní dar. Výhru si ale Ivana nestačila dlouho užít. Ještě téhož roku jí doma našli mrtvou.

Týden předtím mi sestra volala, že opět viděla ďábla, který s ní sepsal smlouvu. Byla celá vyděšená a cítila prý, že brzy zemře. Nikomu jsem o tom tehdy neřekla a ani jsem Ivanu nebyla navštívit. Dodnes mě to mrzí.

Za příčinu její smrti byl, jak jsem napsala v úvodu, označen infarkt. Já ale věřím tomu, že si pro ni skutečně přišly temné síly, aby naplnily svoji část smlouvy!

Romana N., (53), Zlín