Zůstalo mezi vámi po divoké výměně názorů dusno, které by se dalo krájet? Hádky k životu patří, ale co dělat, když hromy utichnou a je třeba znovu najít cestu k sobě? Zde je průvodce, jak vše zvládnout.

Možná vaším bytem právě prosvištělo malé partnerské zemětřesení. Možná vzduchem proletěl i nějaký ten talíř a teď oba sedíte ve svých rozích jako boxeři v ringu.

Denní starosti, únava z práce nebo starosti o rodinu se na nás podepisují víc, než si chceme připustit. Pak stačí sebemenší zápalka, a vybouchneme.

Co je skutečným spouštěčem?

Pokud tušíte, že za vaší zlostí stojí spíš nahromaděný stres než to, že partner opět zapomněl koupit chleba, zastavte se. Zhluboka se nadechněte a na rovinu přiznejte: „Promiň, že dělám dusno.

Mám teď toho nad hlavu a jsem hrozně předrážděná.“ Uvidíte, že partner vaše pocity pochopí daleko snáz. Když dokážeme mluvit o skutečných příčinách otevřeně, potřeba útočit se rychle vytratí.

Hádat se je zdravé, ale…

Vyhýbat se konfliktům za každou cenu je přímá cesta do partnerského pekla. Hádka je přirozený ventil a důležitý prvek, který udržuje vztah živý a upřímný.

Klíčem je ale vědět, jak se usmířit, aniž by v jednom z vás zůstala hořkost nebo pocit ponížení. Jak tedy najít stezku k usmiřujícímu objetí?

Nechtějte za každou cenu vyhrát

Když zuříme, máme tendenci zacházet do extrémů. Z úst nám létají věty typu: „Ty vždycky…“ nebo „Ty nikdy…“ a vytahujeme křivdy z minulého století.

V takovém vodopádu obvinění se partner zákonitě utopí a stáhne se do defenzivy. Zkuste odložit svou hrdost. Ustoupit o krok zpět a spokojit se s kompromisem není prohra.

Dopřejte mu „lázeň ticha“

Zatímco vy jste možná pět minut po hádce připravená plánovat víkendový výlet, váš partner sotva ucedí suché: „Podáš mi sůl?“ Netlačte na pilu. Muži po emocionálním vypětí potřebují čas na regeneraci.

Hádky je vyčerpávají víc, protože s emocemi nepracují tak snadno jako my. Nechte ho vydechnout – ať si v klidu čte, kouká na televizi nebo jde do dílny. Ta hodinka či dvě ticha udělají zázraky pro vás oba.

Oceňte jeho vstřícné gesto

Udělá-li muž smírčí krok (třeba vám přinese drobný dárek nebo uvaří kávu), nemusíte se mu hned věšet kolem krku, pokud se na to ještě necítíte. Přijměte gesto s díky a upřímně řekněte: „Děkuju, moc to pro mě znamená.

Jen ještě potřebuju chvíli, abych si srovnala myšlenky.“ Až napětí opadne, vyznejte se z citů. Jednoduchá věta: „Hrozně jsi mě naštval, ale pořád tě miluju,“ dokáže zbořit i ty nejpevnější ledy.

Nechoďte spát rozhněvaní

Nejstarší manželský pár na světě, který spolu prožil neuvěřitelných 80 let, kdysi prozradil svůj recept na štěstí. Řídili se biblickou zásadou:

„Ať slunce nezapadá nad vaším hněvem.“ Když jdete spát naštvaní, hořkost si přenesete do nového dne a ráno bude ještě o poznání těžší.

Pokud spor nedokážete vyřešit hned večer, uzavřete pro tu noc příměří. Popřejte si v klidu a míru dobrou noc s tím, že si o všem v klidu promluvíte následujícího dne. Známá věc, že ráno bývá moudřejší večera.

Humor jako záchranná brzda

Když je situace nejvypjatější, nejlepším lékem bývá upřímný smích. Někdy stačí jediná sebeironická poznámka, pohled do zrcadla na své vlastní rozčilené obličeje nebo uvědomění si, jak absurdní či malicherný je důvod, kvůli kterému celá ta bouřka vznikla.

Pokud dokáže jeden z vás uprostřed tichého dusna utrousit vtipnou poznámku (samozřejmě s láskou, nikoli ironicky nebo s výsměchem!), napětí opadne během chvilinky.Společný spontánní smích totiž dokáže odplavit zbytky vzteku spolehlivěji než jakákoli dlouhá debata a pitvání prohřešků.