Nejen na podzim a v zimě se může stát, že „chytneme“ nějakou virózu. Ne vždy ale potřebujeme antibiotika.

Pokud užíváme antibiotika příliš často nebo nesprávně, časem si proti nim nejrůznější vychytralé bakterie vytvořit obranu. Prostě na ně už nefungují. Takové situaci, kdy se bakterie stanou odolnými vůči léčivům, se říká antibiotická rezistence.

Je to nutné?

Ta v posledních letech představuje čím dál závažnější problém. Obzvlášť náročné bývá právě podzimní a zimní období chřipek a nachlazení, kdy se spousta pacientů dožaduje u lékaře předepsání antibiotik, aniž by to jejich zdravotní stav nutně vyžadoval. Přitom si pacienti ani neuvědomují, jaké dopady to může mít.

Tělo to zvládne

Obecně panuje názor, že rýma odezní do týdne, a když trvá déle, vyžaduje antibiotika. S většinou infekcí si ale tělo dokáže poradit samo, jen potřebuje čas.

S běžným nachlazením se vypořádá do 10 dní, na zánět vedlejších nosních dutin potřebuje až 18 dní, na kašel a bronchitidu dokonce 21.

Není dobré si sami naordinovat antibiotika, která zůstala doma po nějaké předchozí léčbě. Nevyužitá léčiva patří výhradně do lékárny.

Na co si dát pozor

Kromě toho je nutné vědět, zda byla nemoc způsobena bakteriemi, nebo viry – na virové infekce antibiotika nefungují. K antibiotické rezistenci přispívá i nesprávné užívání antibiotik.

Je důležité dodržovat intervaly, ve kterých se mají užívat, dávkování a předepsanou dobu léčby. Podobné je to s antibiotickými mastmi, které si někdy lidé nechávají předepsat „do zásoby“ a pak je používají na běžné oděrky.

Dobré rady

• Užívání léků na předpis vždy konzultujte s lékařem.

• V lékárně vás upozorní na vedlejší účinky a reakce s dalšími užívanými léky.