Kytička, která se už ve starověku používala při léčbě žaludku, jater, dýchacích cest, revmatismu a hnisavých ran na kůži.

Východní medicína doporučuje vytlačenou šťávu z rakytníku na léčbu nechutenství a k potírání kůže při popáleninách. Rakytník můžete používat jak vnitřně, tak zevně.

Je to přírodní koncentrát mastných kyselin s velkým množstvím vitaminů – E, F, P, K, A, B a C. V rakytníku najdete také karoten, kterého obsahuje dokonce mnohonásobně více než mrkev nebo dýně.

Vitamin E je zase významným antioxidantem. Rakytník posiluje organismus a má antidepresivní a antistresový účinek. Pomůže vám překonat stavy smutku a apatie. Využijete jej také při rýmě, zánětu dutin, při hemoroidech, ekzémech a akné. Můžete jej použit také při zánětech dásní a paradontóze.

Příloha k jídlu

Rakytník si své léčivé vlastnosti dokáže udržet několik let. Jestliže se rozhodnete rakytník zmrazit, pak jeho léčivé schopnosti budete moci využít i za 2 až 3 roky.

Plody a dužinu je lepší sušit, mrazit a někteří jistě nepohrdnou pálenkou z rakytníku nebo vínem. Z dužiny pak lze připravovat různé šťávy a džusy, marmelády či pyré.

A to jak samostatně, tak s různými druhy ovoce nebo zeleninou. V Rusku se rakytník používá jako příloha k jídlu spolu s rozetřeným česnekem. Rakytníkový čaj můžete připravovat jak ze sušených, tak i z čerstvých listů. Dávkování je snadné.

Na čtvrt litru vody postačí čajová lžička listů. Diabetici si mohou přidávat listy borůvky.

Rakytníkový likér

Umeleme 1 kg bobulí rakytníku, smícháme s 1 l vodky a necháme v teple stát osm dní. Potom svaříme 1 kg cukru s menším množstvím vody, rakytník přecedíme přes plátýnko a smícháme s vychladlým cukrem. Přecedíme, slijeme do láhví a necháme tři měsíce uležet.

Na likéru se vytvoří vrstva rozemleté slupky, nevypadá to hezky, ale na chuti to nic nemění.