I když je počasí ještě hodně vrtošivé, určitě už se nemůžete dočkat jara zalitého sluncem. Co si čekání zpříjemnit jarními dekoracemi a květinami?

Ještě než propukne zahradnické šílenství a přes spoustu práce nebudete vědět, do čeho se dřív pustit, máte ještě chvíli čas na zvelebení terasy i domova.

Dekoracím vládnou přírodní materiály

Možná právě proto, že je všechno snadno dostupné a neexistuje nic, co by se nedalo vyrobit či zařídit, rádi se vracíme k tomu nejjednoduššímu.

Přírodní materiály sice hrály hlavní roli při výrobě dekorací už před mnoha desítkami let, jenže ani ve 21. století tomu není jinak.

Na výrobu věnce i dozdobení sesazovaných nádob na terase si rádi z procházek přírodou přineseme přírodní větvičky, zajímavé kameny, suché listy trav nebo mech.

Výhodou přírodních dekorací je jejich jednoduchost, rustikální podoba i to, že si je díky dostupnosti vhodných materiálů můžete vyrobit kdykoli.

Když potřebujete nějaké barvy navíc

Pokud vám přijdou přírodní materiály barevně moc utlumené, můžete je snadno zpest­řit i nějakou rychlenou cibulovinou, krásným petrklíčem nebo větvičkami s barevnými plody.

Třeba i do věnce na dveře snadno zakomponujete kvetoucí hyacinty, sněženky nebo nezdolné narcisy.

Stačí si jen zajít pro tyto rychlené krásky do květinářství, po vyndání z květináče jim ve studené vodě opláchnout kořeny a šikovně je připevnit k věncovému korpusu mezi větvičky.

Vyrobte si květinové hnízdo

Přírodní materiály jdou ruku v ruce s různými květinami. Pokud si tedy chcete jaro přinést třeba i za domovní dveře na terasu nebo na balkon, zkuste si vyrobit květinové hnízdo.

Budete na něj potřebovat mech, větvičky, břečťan nebo výhony vinné révy či jiné popínavky a své oblíbené květiny, které vysadíte do plastové nádoby.

Nádobu pak snadno ovinete návinem z větévek, kterým nádobu šikovně schováte. Výsledkem bude přírodní hnízdo z větviček, do jehož stěn ještě zastrkáte mech nebo suchou trávu.

Veselo bude i za oknem

Nazdobené okenní parapety u nás zažívají zlaté časy. Dokonce si pomalu zvykáme i na to, že si truhlíky vyzdobíme i v jiném období než jen v plném létě a na podzim.

Hlavně odolné

➜ Teplo ještě moc neočekávejte, přírodě stále velí studený vítr a nějakou dobu tomu tak ještě bude. Pokud si tedy chcete v truhlíku za oknem obměnit výzdobu za něco veselejšího, zvolte odolné rostliny.

V případě mrazů ale počítejte i s jejich přestěhováním do chladné místnosti, aby květiny nepřišly k újmě.

Co tu může růst

➜ Ještě než se do nádob na oknech nastěhují letní balkonovky, můžete sem vysadit různé rychlené cibuloviny nebo trvalky.

Kromě petrklíčů tu mohou kvést rychlené zvonky, voňavé hyacinty, žluté narcisy nebo pestrobarevné krokusy. Nezapomínejte ani na zeleň. S výkyvy teplot si hravě poradí například břečťan.

Nezapomeňte na přízdobu

➜ Výzdobě parapetů můžete na začátku sezony dopřát i několik doplňků. Dobrou volbou budou napučené barevné větvičky svíd či vrby jívy.

Vytvořte si dekorace z proutků

✿ Proutky s pupeny nebo čerstvě rašícími lístky jsou symbolem nového života i blížícího se jara. Můžete si z nich vyrobit nejen elegantní korpus na věnec na dveře nebo stůl, ale také spoustu dalších dekorací, které vám zpříjemní návrat domů i pobyt na zahradě.

✿ Nejde jen o proutky, dobrým pomocníkem je vlastně i dřevo. Slabé kmeny mladých bříz nebo jiných dřevin, které budete muset na zahradě třeba i prořezat, určitě nevyhazujte.

Mohou posloužit jako základ pro celoroční dekoraci, kterou můžete ozdobit podle aktuální roční doby.

✿ Pokud se vrátíme k proutkům, ty už od dávných dob hrají v předjaří a na jaře při tvorbě dekorací důležitou roli. Byly vždycky dobře dostupné, takže i naši předci byli schopni s jejich pomocí vyčarovat levnou, ale přesto efektní výzdobu.

Kromě vrby se vám bude hodit i bříza. Zaměřte se hlavně na splývavé výhony starších stromů, proutky se dají snadno ohýbat a mohou být i poměrně dlouhé, takže z nich vyrobíte přírodní korpusy na věnce nebo z nich spletete dokonce i jakoukoli figuru.

✿ Jestli máte rádi opravdu výrazné barvy, určitě vás nadchnou při vašem tvoření výhony svídy.

Tyto keře se botanicky nazývají dříny a kromě ovocných druhů stojí za pozornost i ty okrasné s větvičkami v odstínech fialové, červené, zelenkavé, růžové nebo oranžové a žluté.

Svídy vám ani nemusí být líto, pokud ji připravíte o několik větviček, určitě vám to nebude mít za zlé. Barevnou kůrou se totiž pochlubí jen jedno, nebo dvouleté výhony, které ovšem vyrůstají hlavně u keřů, které se v předjaří zmladí důkladným řezem.

Květiny, které si zamilujete

Sem tam už i na zahradě rozkvétají trvalky, začíná sezona cibulovin a vy si můžete na zahradě i na terase udělat trochu náskok s květinami rychlenými.

I když většina zahradních trvalek kvete až po první polovině roku, ani tak nezoufejte. I takto brzy se vám na zahradě už možná nenápadně v podrostu stromů krčí několik krásných květů, o kterých možná ani nevíte. V této době si jich ale budete vážit o to více.

První kvítky

Předjaří je pro zahradu ještě většinou velkou zkouškou. Krátký den, mráz a sem tam poměrně velké teplotní výkyvy nejsou nic dobrého pro méně odolné květiny.

Právě teď kvetou jen opravdoví matadoři, kteří si poradí s nepohodou. Přesně takovými vytrvalci jsou různé druhy čemeřic, ke kterým si hledáme cestu coby k hrnkovým květinám.

V rychlené podobě se s nimi setkáte už od prosince, kdy si jimi můžete doladit kvetoucí vánoční dekorace na stole nebo nádoby za oknem. K tomuto účelu se perfektně hodí hlavně čemeřice černá, druh s čistě bílými květy.

Na zahradě vám rozkvete i bez rychlení od prosince do února, po novém roce se objevují skvrnité květy v odstínech bílé, růžové a fialové u čemeřice východní.

A do třetice všeho dobrého se většinou v březnu pochlubí svými květy další oblíbená čemeřice nachová. Její květy jsou pro změnu fialově růžové.

Omamná vůně

Radost vám udělají i další květiny, jedna z nich ale dost vyniká. Řeč je o naší domácí violce vonné, které se neřekne jinak než fialka.

Dala by se stejně jako čemeřice považovat za pos­la předjaří, kvete totiž někdy ještě pod sněhem, stejně jako planá sedmikráska chudobka. Vraťme se ale k fialce.

Vůně jejích květů je naprosto nezaměnitelná a je výrazná jen u mladých čerstvě rozkvetlých květů. Pokud opakovaně zmoknou, už se jejich aroma vytrácí.

Pokud se ale těchto skromných květinek nemůžete nabažit, seženete je i v hrnkové podobě ve speciálním kultivaru, který má o trochu větší květy, než které rozkvétají na planě rostoucí violce.

Nenáročné a nádherné

Mezi květiny, které kvetou od podzimu do teplých jarních měsíců, patří i některé dvouletky. Tím nejlepším příkladem jsou macešky, tedy violka zahradní a její drobnokvětá příbuzná violka růžkatá.

Obě jsou prakticky nezničitelné. Pokud je v zimě nekryje sněhová závěj, klidně na slunci rozkvetou.

Do podrostu stromů i na skalku

Za nejčasnější trvalky se považuje také barvínek menší nebo kopytník evropský. Obě trvalky se rozrůstají výběžky, díky kterým během let připraví souvislý zelený koberec. Jarním otužilcem je rovněž zajímavý koniklec, tomu ale dejte raději prostor na skalce.

Už to klíčí!

Možná se vám zdá, že příroda ještě spí, ale ve skutečnosti už teď začíná bujet. Na zahradě i na louce už brzy najdete první bylinky i jarní zeleninu, a tak se na ně vydejte s košíkem!

Určitě jste se už pustili do výsevu vlastních zdravých bylinek nebo klíčků, abyste doplnili potřebné vitaminy a minerály, kterých máme po zimě nedostatek.

Jenže na sběr zdravých lístků se budete moci už velmi brzy vydat i na vlastní zahradu. Čeho si postupně všímat a kde je nejlepší sbírat první zeleninu a byliny?

Nové kulinářské možnosti

Ještě před několika desítkami let to bylo skoro nemožné. Široká veřejnost se v planých bylinách skoro vůbec nevyznala.

I když se v ní orientovali už naši předkové, my jsme na tyto možnosti tak nějak pomalu zapomněli, protože si můžeme celoročně v supermarketu koupit okurky, rajčata i další zeleninu, která postupně vytlačila naše původní plané druhy.

Jenže první naklíčené jedlé rostliny mají neskutečnou sílu a obsahují spoustu minerálů a vitaminů, takže hravě strčí do kapsy nekvalitní a vlastně i nedozrálou zeleninu z pultů obchodů.

Na výraznou chuť kvítků fialek, zahradních prvosenek, listů jitrocele, pampelišek nebo bršlice si sice budete chvilku zvykat, ale pak už vás potěší jako další možnost, jak si zpestřit jídelníček.

Dokonalá očista

Sběr bylinek nám není cizí, vlastně jen málokdo s ním nemá vůbec žádné zkušenosti.

Pravda ale je, že si jen málokdo umí představit, že by si planě rostoucí listy přidal nikoli do léčivého čaje, ale spíše do salátu, připravil si z nich polévku nebo si jimi ozdobil zeleninovou omáčku.

Jedinou bylinou, kterou považujeme za plnohodnotnou planou zeleninu, je kopřiva. Ta mladá čerstvě narostlá je totiž po lehkém spaření ideální náhražkou špenátu. I ostatní lístky se dají skvěle uplatnit v kuchyni.

Plané bylinky vybírejte pečlivě

Vědět co sbírat, ale také kde. Pokud už se v planých bylinách a zelenině vyznáte, vydejte se na jejich sběr. Jen z některých míst si ale přinesete opravdu zdravé bylinky.

Místo poznejte

Na sběr planých bylinek se vydejte jen na ta místa, která jsou vám důvěrně známá. Úplným pokladem je hlavně vaše zahrada nebo starý sad za vesnicí, který už dávno nikdo neudržuje.

Spousta plané zeleniny roste v trávníku, těm hnojeným se ale vyhněte obloukem. Místa pro sběr by měla být dokonale čistá, prosta všech postřiků i běžných uměle vyráběných hnojiv.

Nemělo by se tu také prášit, proto se vyhněte přímému okolí chodníků a silnic, na takových místech zdravou planou zeleninu určitě nehledejte.

Některé bylinky najdete dokonce i na sklizených zeleninových záhonech, kde by nemělo hrozit žádné nebezpečné znečištění.

Co se dá zrovna nyní sbírat?

Vúnoru ještě bývá na sběr čerstvých lístků i jedlých květů brzy, situace se ale většinou změní ve druhé polovině března. Ty správné žně nastávají v dubnu a květnu, kdy budou bylinky už v plném růstu.

Šťavnaté lístky

Mezi první zeleninou, kterou je vůbec možné sbírat, jsou lístky pampelišek. Pokud jste někdy ochutnali už plně narostlé listy, určitě nám dáte zapravdu, že byly hořké.

Do jarního salátu si radši natrhejte mladé, ještě trochu pokroucené lesklé lístky, ty totiž hořké nejsou. Čerstvost je důležitá vlastně u všech druhů planých bylinek.

Například u bršlice kozí nohy se stejně jako u pampelišky zaměřte na čerstvě rozvinuté lístky. Opět je poznáte podle toho, že jsou lesklé.

I když tento druh považujeme za jeden z nejhorších plevelů, protože je prakticky nezničitelný a nedá se stoprocentně ani kvůli podzemním výhonům vyplít, i tak ho vezměte na milost.

Čerstvé listy vyniknou v pomazánce i v salátu. Sbírat ale můžete také křehký ptačinec prostřední, který zná opravdu každý. Je to totiž jeden z nejběžnějších plevelů, který neúporně zarůstá každý zeleninový záhon.

Květy mnoha chutí i podob

Za první „zeleninu“ můžete bez nadsázky považovat i květy některých květin. Dorty i šlehačkové zákusky můžete dozdobit květy fialek, všudypřítomných sedmikrásek nebo zahradních petrklíčů.

Zacházejte s nimi ale opatrně, většinou se snadno a rychle pomačkají. Tyto kvítky můžete použít také do salátů nebo na přizdobení jakéhokoliv jarního pokrmu.

Nejkrásnější královny se jmenují cibuloviny

Věděli jste, že terapie barvami je přesně tím, co všichni po zimě potřebujeme? Tou nejlepší barevnou náplastí jsou první zahradní cibuloviny, se kterými se dá doslova kouzlit.

Jsou to naprosto všestranné květiny, které vám pokvetou na zahradě i v květináči doma. Jaké vás budou bavit nejvíce, kde se jim bude dařit a které se hodí k řezu?

Jarní, nebo zimní?

Název jarní cibuloviny může být trochu matoucí, s rychlenými narcisy, tulipány, sněženkami, krokusy nebo hyacinty se setkáte už v prosinci, kdy tyto zajímavé krásky z teplých krajů nesmějí chybět v žádné květinové dekoraci.

Pokud byste si ale jejich cibulky vysadili do zahrady už na podzim, přirozeně by vykvetly až po Novém roce. Mezi nejčasnější cibuloviny pat­ří sněženky, bledule nebo žluté talovíny.

O něco později na ně navážou krokusy, modřence, ladoňky, puškinie a tulipány. V poslední řadě nakvétají narcisy a řebčíky kostkované. Pokud si tedy chcete pestré květy užívat co nejdéle, zvolte kombinaci různých druhů.

Koberec plný květů

Možná jste se už někdy doslechli o tom, že se některé cibuloviny hodí ke zplanění. Jestli vám tento pojem nic neříká, nehledejte v něm žádné komplikace.

Zatímco některé cibuloviny vyžadují pořádné rozmazlování v kvalitní půdě na záhonech, což je případ velkokvětých tulipánů či hyacintů, jiné jsou o něco skromnější a bravurně porostou třeba i pod korunami stromů v trávníku.

Tyto nenáročné cibuloviny se svévolně rozrůstají a přesévají, takže z nich vznikne za pár let nádherný koberec plný květů. Přesně takovou dovedností disponují sněženky, krokusy, některé odrůdy narcisů či ladoňky.

Do nádob i na záhon

Všeobecně se dá u všech drobných jarních cibulovin říci, že si je můžete vysadit do květináče nebo do truhlíku na okenní parapet. Podobně tomu je i při pěstování na záhonech, kde mají tyto květiny ideální podmínky.

Zatímco pěstování v nádobách slouží hlavně pro okrasné účely, na záhonech vám mohou klidně růst i druhy, které použijete pro své floristické tvoření. Do krásných kytic plných dobré nálady se vám budou kromě narcisů a tulipánů hodit také hyacinty a řebčíky.

Zatímco cibulky tulipánů se doporučuje v červnu vyndat ze země a do podzimu je skladovat na suchém a dobře větraném místě, ostatní druhy nechte v klidu na záhonech.

Co si počít s odkvetlými rostlinami v květináči?

Pokud patříte mezi nadšence, kteří si domů během zimy přinesou spoustu rychlených cibulovin, a je vám líto je po odkvetení vyhodit, můžete jim dát druhou šanci:

➜ Jakmile cibuloviny dokvetou, odstřihněte jim odkvetlý květ a odneste je do světlé, ale chladnější místnosti. Ideální bude teplota okolo deseti stupňů. Cibuloviny jen lehce zalévejte, ve vodě by však stát určitě neměly.

➜ Jestliže cibulovinám už seschla nať, vyjměte je ze zeminy a uchovejte do podzimu v dřevěných bedýnkách. Rostliny se zelenou natí ještě stihnete vysadit na zahradu.

➜ Přesun do zahrady si naplánujte zhruba na březen nebo duben, kdy už není půda zmrzlá. Cibule vysaďte do správné hloubky, což bývá většinou tříapůlnásobek výšky cibule. Místo si označte.

➜ Naprostá většina cibulovin potřebuje dobře propustnou a nezamok­řenou půdu. Do těžší zeminy proto zapracujte zahradnický substrát nebo křemičitý písek.

➜ Časem se i u těchto rychlených cibulí zatáhne nať, což je pro cibuloviny typické. Ta nová vyraší až v dalším roce, kdy se rostliny začnou chystat na novou sezonu.

➜ Novou šanci dejte také hyacintům. I když s jejich pěstováním na zahradě možná nemáte ty nejlepší zkušenosti, při správné výsadbě se u nich další rok dočkáte voňavých květů.

Cibule ale vysaďte dostatečně hluboko. Zatímco v květináčích bývají vysazeny tak, že ze zeminy vyčnívá třetina nebo polovina cibule, při výsadbě na zahradu pro ně platí úplně stejná pravidla jako u ostatních cibulovin.