Spousta míst v naší zemi láká k výletu, a to nejen svojí vnitřní a vnější krásou, ale často také kvůli svým magickým silám. Která místa u nás je mají nejsilnější a dokážou v člověku probudit třeba i nový elán do života?
Unikát se skleněnou střechou
Kostel, jenž dostal druhou šanci. Tak nějak se o tomto místě mluví. Někteří o něm říkají, že tak úžasné místo nemá obdoby a kdo se do něj vypraví, bude na něj ještě dlouho vzpomínat. Architekt díla je neznámý.
Odborníci ho nejčastěji připisují okruhu kolem Giovanniho Battisty Alliprandiho.
V roce 1945 kostel vyhořel po zásahu střelou Rudé armády. O 10 let později měli lidé z okolí snahu obnovit alespoň jeho střechu, ale na opravu se nezískalo dost peněz.
Za komunismu bylo rozhodnuto o jeho demolici, z které sešlo díky tomu, že peníze určené na zbourání kostela byly použity na převoz rokokového schodiště.
Kostel se ale naštěstí podařilo v roce 1992 zapsat na seznam kulturních památek a od té doby se na něm usilovně pracuje. Naposledy před dvěma lety došlo k rekonstrukci průčelí kostela.
Nikdy nedokončený chrám
Už po staletí přitahuje mnohé psychotroniky, léčitele a umělce nedokončený chrám pravděpodobně ze 14. století. Ačkoli není úplně jasné, kdo ho založil, proslýchá se, že to měli být páni ze Žerotína.
Svou uměleckou hodnotou se řadí k nejdokonalejším památkám u nás a také se tu podle psychotroniků nachází silné energetické místo s léčivými účinky.
Chrám se skládá z 21 metrů dlouhého kněžiště, nedokončené stěny mají asi 20 metrů. Za husitských válek byla stavba přerušena a objekt pobořen. Po Bílé hoře byla stavba nadobro zastavena a nedostavěný klášter zůstal pouhým torzem. Původně přitom měl být chrám třílodní.
Pozitivní zóna v Panenském Týnci svým tvarem připomíná kříž. Známý psychotronik a spisovatel Stanislav Brázda naměřil v prostorách chrámu pozitivní zónu číslo 8, tedy nejsilnější a uzdravující. Pozitivní zóna tu má tlumit deprese a přinášet nový elán do života.
Velmi oblíbené poutní místo
Pokud si chcete udělat výlet na nějaké poutní místo v okolí Karlových Varů, určitě zvolte zříceninu Andělská hora. Stejnojmenný hrad byl založen na sklonku 14. století pány z Oseka a sehrál důležitou roli v době husitských válek.
Dnes zůstala z hradu jen zřícenina, která je i přesto pro svou dominantní polohu s dalekým kruhovitým výhledem, zejména na blízké Doupovské hory, oblíbeným výletním místem. V roce 1786 ji dokonce navštívil i známý německý básník Johann Wolfgang Goethe.
Na místě je rovněž poutní kostel Nejsvětější Trojice z roku 1712, jehož zvláštností je zcela pravidelná trojúhelníková dispozice. Poblíž kostela stojí památná lípa, u které kdysi vyvěrala studánka, jejíž voda měla zázračně léčit četné nemocné poutníky.
Růže nebes na okraji Dolních Kounic
Podobně, jako tomu je v Panenském Týnci, i trosky kláštera Rosa coeli v Dolních Kounicích působí na citlivější jedince pozitivní energií. Už jen pouhých pár minut na tomto místě vám tak může pořádně vylepšit náladu.
Klášter je volně přístupný spíš sporadicky a funguje na bázi domlouvání prohlídek dopředu.
Ačkoli ani to není možné v této složité době plné koronavirových opatření, i samotný výlet a prohlížení kláštera zvenčí postačí na skvělý zážitek.
Areál kláštera je také příležitostně využíván televizními a filmovými štáby, natáčela se tu například pohádka O statečném kováři nebo seriál Četnické humoresky.
Původně se Svatý kopeček nazýval Tanzberg
Jedním z kopců Pavlovských vrchů a zároveň jednou z výrazných přírodních dominant Mikulova je Svatý kopeček, který leží v nadmořské výšce 363 metrů. Na kopci leží kostel sv. Šebestiána, zvonice a křížová cesta.
Starobylé město Mikulov, které se nachází na Jantarové stezce, bylo již za dávných časů místem, kde cestovatelé z dalekých končin hledali odpočinek.
Vystoupáte-li na Svatý kopeček nad městem a rozhlédnete se do širokého okolí, nejspíš pochopíte, proč má zdejší krajina až nadpřirozenou moc.
Kostel s křížovou cestou byl vybudován díky Františkovi z Dietrichsteina poté, co Mikulov roku 1622 zažil rozsáhlou morovou epidemii. Pro své mimořádné přírodní hodnoty je Svatý kopeček chráněn jako přírodní rezervace.