Sklizeň na zahradě je v plném proudu. Co se zrovna sklízí a jak svou úrodu uchovat, aby vydržela v co nejlepší kvalitě?
Ovoce i zelenina samozřejmě chutnají nejlépe čerstvě sklizené, jenže u některých plodů se může při jejich zpracování chuť ještě zvýraznit.
Navíc máte tu nejlepší šanci si ze sklizených plodů do zásoby vyrobit třeba zeleninové čatní, pomazánky, po kterých rádi sáhnete tehdy, když potřebujete rychlou svačinu, nebo třeba kořenicí směsi, které budou vaší pravou rukou při každém vaření.
Bohatá sklizeň i z malé zahrádky
Ačkoli by se mohlo zdát, že příprava džemů, ovocných sirupů a všech možných zavařenin bude možná jen tehdy, když vlastníte opravdu velkou zahradu s nespočtem záhonů, ve skutečnosti zvládnete i na malém prostoru vypěstovat i menší přebytek.
Hlavně u některých druhů zeleniny totiž průběžná sklizeň podporuje tvorbu nových plodů. Přesně tak tomu je u cuket, rajčat nebo třeba okurek. Možná vás pak překvapí, že i z květináčů na terase máte zeleninu na rozdávání.
Vlastní bude nejlepší
Čerstvá zelenina se sice dá sehnat v supermarketech celoročně, vlastnoručně vypěstovaná a hlavně plně dozrálá na slunci bude chutnat vždy nejlépe.
A pokud vám nevadí strávit nějaký čas zavařováním a dalšími způsoby zpracování, budete schopni si udělat zásoby natolik velké, že si s vlastní sklizní vystačíte po celý rok.
Chce to ale trochu plánování a výběr takových druhů zeleniny a ovoce, které opravdu spotřebujete a pochutná si na nich celá vaše rodina.
Vlastní úroda má ale ještě jedno kouzlo – po celou dobu pěstování si totiž sami určujete, čím budete rostliny hnojit a čím ošetřovat ve chvíli, kdy si na nich začnou pochutnávat i hladoví škůdci. Všechno je pěkně ve vaší režii.
Těšte se, bude to stát za to!
Během prázdnin se můžete těšit na rajčata, papriky, okurky, cukety i různé druhy tykví, ale také na brokolici, kedlubny, fazole, rané zelí a první kořenovou zeleninu.
V ovocné zahradě vás čeká sklizeň letních jablek, hrušek, meruněk a broskví, ale začnou modrat také první rané pološvestky. Stále bude dozrávat i drobné ovoce v podobě jahod, borůvek, rybízu a angreštu.
Metody zpracování
Každá plodina má specifické vlastnosti. Zatímco některé druhy zeleniny a ovoce si doslova říkají o rychlou konzumaci, jiné si můžete uchovat na zimu. Velký rozdíl ve způsobu zpracování může být i u některých odrůd.
Za tepla
l Var je nejlepší metodou pro likvidaci spor plísní i bakterií, jenže se při něm ztrácí i velká část vitaminů. Jedině tak si však můžete do sklenic zavařit zeleninové omáčky, čatní či protlaky.
Vyšší teplotu bude vyžadovat i zavařování nebo výroba sirupů. A nutno dodat, že za tepla probíhá i sušení bylinek, ovoce a zeleniny.
Při pokojové teplotě
l Některé ovocné sirupy se dají připravit i metodou za studena, která probíhá při běžné pokojové teplotě. Má to ale jednu velkou nevýhodu. Jakmile takový sirup jednou načnete, musíte ho co nejdříve spotřebovat.
Při pokojové teplotě probíhá také kvašení krouhaného zelí nebo pickles. Tento způsob si zamilují hlavně ti, kteří si zakládají na zpracování úrody bez ztrát vitaminů.
V mrazu
l Mražení dobře uchovává vitaminy i přirozenou chuť, ale není vhodné pro všechny druhy ovoce a zeleniny. Většinou se doporučuje u plodin s pevnou strukturou, která se uchová i po rozmražení.
Z ovoce můžete zamrazovat například jahody, borůvky, maliny a ostružiny. Naprosto nevhodné je pro jablka a hrušky. Ze zeleniny můžete zamrazit květák, brokolici, fazolky nebo růžičkovou kapustu a pórek.
Příprava je základ
Než se pustíte do zavařování, nezapomínejte na několik pravidel, díky kterým vaše sklizeň nepřijde vniveč.
Sklízejte ve správný čas
✿ Zelenina i ovoce určené pro jakékoli zpracování musí být v té nejlepší kvalitě. Zapomeňte na to, že se do džemů hodí i natlučené nebo nahnilé ovoce, kvalita bude to hlavní. Ovoce sklízejte v plné zralosti, přezráním ztratí svou chuť i strukturu.
Vše pořádně umyjte
✿ I když si možná řeknete, že ve skleníku nemá vaši úrodu co znečistit, nezapomínejte na hmyz nebo prach, který je všudypřítomný. Ovoce a zeleninu tedy zbavte všech nečistot studenou vodou a nechte přirozeně oschnout.
Blanšírujte
✿ U některých druhů zeleniny se doporučuje krátké spaření ve vroucí vodě a následné zchlazení ve vodě ledové, takzvané blanšírování. Díky této metodě si zelenina uchová výraznou barvu a zároveň zpomalí ztrátu vitamínů a zlepší chuť po rozmražení.
Zaměřeno na sklizeň ze zeleninové zahrady
Máte tolik zeleniny, že nevíte, co s ní? Pusťte se nejen do zavařování a nakládání, některé druhy si uchovají svou chuť i po zamrazení nebo sušení.
V mrazáku může skončit naprostá většina „prázdninové“ zeleniny, ale někdy ji bude nutné trochu upravit. Mrazit se dají třeba i rajčata, ale uděláte nejlépe, když je rozvaříte do protlaku, zamrazováním celé plody totiž ztrácí pevnou strukturu.
Naopak žádný problém to nebude pro pórek, hrášek, brokolici nebo květák. Některou zeleninu můžete dát do mrazáku rovnou. Přesně tak tomu je u paprik nebo kedluben, které očistěte a nakrájejte na menší kousky.
Sušte!
Sušení je další možností, jak si uchovat letní sklizeň, perfektně ho využijete hlavně u rajčat. Sušit se dají všechny odrůdy, ale na výsledek si můžete počkat mnohem déle než u odrůd, které jsou speciálně vyšlechtěny pro sušení. Sušte v troubě nebo v sušičce na ovoce.
Nakládejte
Některá zelenina se nakládá do sladkokyselého nálevu, můžete ale také fermentovat nebo některou zeleninu uchovat v oleji. Poslední způsob se hodí například pro česnek.
A jak je to s fermentací? Zelenina ve sklenici kvasí pouze za pomoci soli a vlastní šťávy.
Fermentovat můžete třeba jen jediný druh zeleniny, nebo do sklenice naskládejte hned několik druhů, které se budou chuťově doplňovat. Fermentovat se dá například zelí, okurky, mrkev, ředkvičky, květák nebo červená řepa a čínské zelí.
Do octového nálevu se dá zavařovat kromě okurek také mrkev, cukety, cibule, papriky nebo květák. Do soli nakládejte třeba kořenovou zeleninu, stroužky česneku nebo chilli papričky.














