Rozhodla jsem se, že prověřím charakter svého přítele a k tomuto účelu jsem si „najala“ svoji kamarádku Tamaru…

Tamara mě i Filipa dobře znala. A v té době zrovna s nikým nechodila, tak jsem toho využila. S Filipem jsem to totiž myslela víc než vážně a měla jsem v úmyslu si ho dříve nebo později vzít.

Jednou ze zkoušek, kterými jsem ho mínila podrobit, byla zkouška věrnosti. A v tomto směru mi pohledná kamarádka mohla být velice nápomocná.

Domluvily jsme si plán

Jednou odpoledne jsem pozvala Tamaru na kafe a nastínila jsem jí svůj taktický plán. Měla sehrát roli pokušitelky a naprosto věrohodně po Filipovi „jít“. Od svého přítele jsem věděla, že se mu Tamara líbí, takže úspěšnost prověrky byla tímto zaručena.

Tamaře, jak jsem správně předpokládala, se mé intriky samozřejmě velice zamlouvaly. Ještě předtím, než mi definitivně kývla, mě však upozornila:

„Emo, opravdu se budu maximálně snažit, tak aby sis pak třeba nemyslela, že jsem překročila určité hranice…“ „No, podívej se,“ prohlásila jsem.

„Přenesu přes srdce, když tě uvidím, jak se spolu líbáte nebo objímáte, v rámci tvého svádění a pokud iniciativa půjde od tebe. Jde mi o to, jak daleko je schopen zajít on. Takže můžeš být klidná, ty máš předem všechno dovoleno a odpuštěno.“

Chodili na schůzky

Tamara se své role ujala s opravdovou vervou. Dala jsem jí na svádění čtrnáct dní s tím, že mě během té doby bude informovat pouze o zásadních věcech.

Tou byla vlastně jen jedna a měla jsem samozřejmě na mysli situaci, kdy by se moje kamarádka dostala s mým přítelem do postele.

V následujících dnech prošla moje žárlivost opravdu těžkými zkouškami. Jen si to zkuste představit: Tamara mi například poslala textovou zprávu, že má s Filipem rande. Bylo to v čase, který většinou věnoval kamarádům.

Mohla jsem se ho zeptat, kam a s kým jde, ale nehodlala jsem se shazovat. Jen jsem si pečlivě zaznamenala den a hodinu, abych pak měla případné důkazy, kdyby Filip svou schůzku s Tamarou popíral.

Přepadla mě panika

Tajně jsem se na určené místo vydala a stala se tak svědkyní mimořádně přesvědčivého hereckého výkonu své kamarádky. To ona jako první vzala Filipa za ruku, to ona mu dala první pusu… až jsem si skoro přestávala být jistá, že jde pouze o hru.

V jednu chvíli se mě dokonce zmocnila panika: co když to dopadne špatně a Tamara mi Filipa doopravdy přebere?

Pochybnosti narůstaly

Čím déle akce pokračovala, tím se moje pochybnosti zvětšovaly. Viděla jsem další rande, četla jsem detailní zprávy o všem, co se mezi Filipem a Tamarou odehrávalo. Nadávala jsem si, jakou hloupost jsem si to vymyslela.

Už jsem ani neměla v úmyslu nechat doběhnout těch čtrnáct dní, i když k tomu „podstatnému“, čeho jsem se obávala nejvíc, vlastně nedošlo. Jenže já jsem Tamaře přestávala důvěřovat a říkala jsem si, že by mi to možná stejně ani neřekla.

Večer ve vinárně

Dva dny před vypršením čtrnáctidenní lhůty jsem dostala od Tamary zprávu, že sedí s Filipem ve vinárně a zřejmě se schyluje k tomu „zásadnímu“. Zamrazilo mě. Rychle jsem se tam vypravila.

Dnes to ukončím, honilo se mi přitom hlavou. Přijdu o dva lidi, co jsou mi nejbližší. Vešla jsem dovnitř a přistihla Filipa s Tamarou, jak sedí vedle sebe a ona se mu opírá hlavou o rameno. Rázně jsem si sedla naproti nim.

Tamara dál zůstávala v oné pozici. Pak se na mě podívala a rozesmála se.

Dobře se bavila

Nechápala jsem, co se děje. „Tak a teď vám dvěma řeknu něco, co vás překvapí,“ řekla kamarádka. „Oba dva jste si mě najali na to, abych prověřila toho druhého!“ Já i Filip jsem na Tamaru zůstali koukat s pusou dokořán a s otazníky v očích.

Tamara pokračovala. „Ema chtěla prověřit tvoji věrnost, Filipe a ty zase její žárlivost. Tebe to napadlo o den dřív než Emu. Ani nevíte, jak moc dobře jsem se bavila.“ Já i Filip jsem zrudli jako raci.

Ani jeden jsme nevěděli co říct a nedokázali jsme si vzájemně pohlédnout do očí.

Historka k vyprávění

„Takže,“ obrátila se ke mně Tamara. „Všechno, co bylo mezi mnou a Filipem, bylo oboustranně hrané a já tě můžu ujistit, že se toho Filip nepokusil zneužít.

A ty už víš,“ podívala se na mého přítele, „že na tobě Emě opravdu záleží a nejsi jí lhostejný, jak sis myslel.

Teď vás tu nechám a vyříkejte si to spolu.“ Tamara se zvedla a s pobaveným úsměvem odešla. My dva jsme na sebe nejprve koukali jako přistižení školáci, a pak jsme se dali rovněž do smíchu… O rok později jsme se vzali a dnes jsme spolu už přes dvacet let.

Ema T. (48), jižní Čechy