Chcete mít vztah, který bude fungovat dlouho a šťastně? Se správným přístupem a správnou ženskou taktikou může být i „komandování“ zábavné a účinné.

Občasný výbuch je součástí každého vztahu. To, že se občas pohádáte, ještě neznamená, že je vše ztraceno! Každé partnerské soužití má období klidu i čas disharmonie, kdy létají talíře a tříská se dveřmi.

Hádky jsou často dobrou záminkou, jak se pak hezky udobřovat a hledat k sobě novou a hlubší cestu. A co teprve smíření? To je teprve ta pravá odměna!

Ovládněte situaci, ale nenápadně!

Muži mají rádi pocit, že jsou ti „šéfové“. A víte co? Nechte je v tom žít! Lepší je nechat je žít v této iluzi, a ještě ji přiživovat. Chytrým ženským taktizováním tak můžete dosáhnout toho, co chcete vy. Je důležité to jen správně podat.

Nechte svého partnera věřit, že je ten „šéf“, ale ve skutečnosti si jděte v klidu za svým. Ovládnout domácnost můžete stejně chytře, jen je třeba mít správnou taktiku. Jde o to, jak vše správně podat.

Nebojte se taktizovat

Když začnete vztah, nastavte si s partnerem pravidla. A to, jak daleko vám může zajít, je vlastně na vás. Druhý si k vám dovolí přesně tolik, kolik mu dovolíte vy. Nesnažte se být „superžena“, která zvládá všechno.

Ve vztahu platí zásadní přímá úměra: Čím víc toho budete doma zvládat, abyste dokázala, jak jste schopná a výkonná, o to míň umožníte muži, aby vám dokázal to samé.

Zatímco soupeření o moc většinu lidí časem vyčerpá a rozcházejí se, pro řadu párů je bojovná atmosféra doma to, co čerstvá zelenina pro vegetariána.

Model učitelky a žáka

Někdy může váš vztah připomínat roli učitelky a žáka. Někomu to vyhovuje a klidně to funguje! Třeba jeden miluje vaření, druhý ne, ale to nevadí – najdou si způsoby, jak mohou být šťastní oba dva.

Někomu může vyhovovat mít doma šéfa nebo podřízeného, někdo má zase místo partnera rodiče nebo dítě. Ale pozor! Když jednoho z partnerů přestane model „šéfa a podřízeného“ bavit a chce změnu, je důležité o tom mluvit.

Pokud se u jednoho z partnerů změní představy o vztahu, zatímco druhý se nechce posunout, může to vztah rozházet.

Závislost na akci a dramatu

To, co zažíváme doma, nás často ovlivňuje v dospělosti. Někdy se v páru sejdou  silné osobnosti, které tak, jako nemůžou být spolu, nemůžou být ani bez sebe.

Možná váš partner vyrostl v takové rodině, kde to mezi rodiči pořádně jiskřilo. Taková dynamika je v některých vztazích běžná. Jde o spojení dvou silných jedinců.

Opakujeme model z dětství

Přestože doma často panovalo dusno a mezi rodiči to bylo často na hraně,  zároveň si nedovedli představit žít jeden bez druhého. A tento model si váš partner nejspíš osvojil.

Na jaký model jsme zvyklí z původní rodiny, v tom máme tendenci pokračovat i ve svém životě. Problém nastává, pokud rozdělení rolí jednomu z dvojice přestane vyhovovat a začne chtít změnu.

Ten druhý se zablokuje a nastává nerovnost, neboť jeden se vyvíjí a přestává chtít hrát hry na šéfy a podřízené, zatímco druhý chce zachovat starý stav. V tu chvíli je každý na jiném stupni zralosti a vztah se mnohdy bortí. Takže mluvte spolu a zkoušejte, co vám oběma nejvíc vyhovuje.

Neberte si vše tak osobně

Vztah je o tom umět rozlišit, kdy je něco opravdu problém, a kdy jde jen o výlev emocí, který záhy přejde. Když máte trpělivost, zjistíte, že je mnohem snazší projít krizovými chvílemi bez scén a dramatu. A rada nakonec?

Komunikujte spolu co nejvíc a hledejte, co vám oběma vyhovuje. Každý vztah je jiný a neexistuje návod na „dokonalý vztah“. Důležité je, abyste byli oba spokojení, a k tomu čas od času patří i nějaká ta bouřka.