Žárlivost vzniká ze strachu. Když ji cítíte, bojíte se, že přijdete o lásku a zůstanete opuštěná a sama. Sžíravý pocit úzkosti a strachu znáte možná už od dětství. Proč vlastně žárlivost vzniká a dá se jí zabránit?

Lásku žárlivost nedokazuje, ale naopak ničí a zabíjí. S našimi vztahy tak dokáže pořádně zamávat. Přináší hněv, pocity méněcennosti a deprese. Žárlivost nemusí být důvodem rozpadu vztahu, záleží na tom, jak daleko dojde.

Pokud se vyvine do výčitek, hádek, kontroly mobilů nebo zákazů, stává se neúnosnou. Odpověď najdete v dětství. Pokud jsme pocítili nedostatek lásky už jako děti, máme k ní silnější dispozice. Cesta k vyléčení není jednoduchá.

Strach z opuštění

Příčinu trápení hledá žárlivec jen v partnerově chování. Nežije svůj život a soustředí se jen na partnera. Za to, co cítí, se stydí, své utrpení skrývá a tím narůstá jeho frustrace. Trpí pocity méněcennosti, které se mohou zesilovat.

Čím hůř žárlivec nezvládá být věrný, tím horší strach má, že ho partner podvádí také. Vše se stupňuje, až se odstřihne od reality a stane se obětí svých bludů. Tak prožívá znovu hluboká zranění sebelásky, která utrpěl v raném dětství.

Pekelná muka žárlivce

Žárlivec si chce partnera přivlastnit. Neustále vyžaduje důkazy lásky, oddanosti a obdivu. Podvědomě chce prožívat stejnou lásku, jakou mu kdysi dávali rodiče, a jejich cit si často idealizuje.

Vyžaduje, aby ho partner miloval i bez ohledu na to, jak se sám chová. Má pocit, že sám nikým není a nic neznamená. Musí mít dohled nad vším, co dělá a říká jeho milovaný.

Chce vědět vše o jeho životě minutu po minutě a snaží se izolovat ho od jeho rodiny a přátel.

Mluvte o tom, co vás trápí

Žárlivé ženy po zklamání vztah ukončí, zatímco ze žárlivých mužů se stávají násilníci. Ženy se k žárlivosti přiznají snadněji než muži, vědí o sobě, že žárlí, a žárlivost jako důkaz lásky vyžadují.

Muži naopak žárlivost častěji tají. Když dokážete o své žárlivosti mluvit, uděláte první krok ke svému vyléčení.

Pokud partnerovi vysvětlíte své pocity, dáte mu možnost nejen porozumět tomu, co prožíváte, ale i příležitost, aby chování, které vás zraňuje, změnil.

Přiznejte si, že žárlíte

Za žárlivost se nestyďte. Ve skrytu duše totiž toužíte po lásce. Žárlivost je sice nemoc, ale dá se vyléčit. Je třeba kontrolovat své myšlenky a postupně si začít zvykat na nejistotu.

Místo neustálých dotazů, kde partner byl a s kým, zkuste počkat, až vám to řekne sám.

Ze své žárlivosti neviňte partnera. Je to problém, který musíte vyřešit sama. Ti, kteří se neumí mít rádi, od ostatních neustále vyžadují, aby je o jejich ceně ujišťovali, chválili je a lichotili jim. Mít vlastní koníčky a přátele je dobrý způsob, jak zatočit s pocity nejistoty.

Nedopusťte, aby byl partner vesmírem vašeho života. Pokud jste zvyklá trávit čas jen s ním, je jasné, že snášíte špatně jeho aktivity, které chce dělat bez vás.