Všechno napětí, které jsem předtím prožívala, zmizelo.

Jako účetní jsem se celý život řídila čísly a jasnými fakty. Loni v létě, zrovna když mi táhlo na pětapadesát, se ale ve mně něco zlomilo.

Děti už měly své životy, v práci se na mě sypal jeden termín za druhým a já se cítila vyhořelá, unavená a odpojená od vlastního těla.

Když mi kamarádka nabídla, ať strávím čtrnáct dní v srpnu na její staré rodinné chalupě v jižních Čechách, neváhala jsem ani minutu. Toužila jsem jen po tichu.

Zmocnil se mě zvláštní pocit

Chalupa stála na samotě u lesa, obklopená divokou zahradou plnou rozkvetlých řebříčků a třezalky. První dny jsem jen s chutí dýchala horký letní vzduch a snažila se zahnat dotěrné myšlenky na nedodělané uzávěrky.

Všechno se změnilo jedno středeční odpoledne. Venku panovalo úmorné vedro a nad obzorem se líně stahovala bouřka. Seděla jsem na zápraží, když mě přepadl zvláštní, neklidný pocit.

Něco jako by mě táhlo k obrovské staré lípě, která rostla na kraji pozemku. Nejsem žádná vyznavačka esoteriky, ale ten impuls byl silnější než můj vrozený skepticismus.

Zula jsem si žabky a bosýma nohama přešla přes rozehřátou trávu až k jejímu kmeni. Když jsem se zády opřela o drsnou kůru a zavřela oči, stalo se něco zvláštního.

Nelétaly kolem mě žádné jiskry, ale ucítila jsem hluboké, pulzující teplo, které mi přes chodidla prostoupilo do celého těla.

Vrátila jsem se úplně jiná

V tu chvíli se mi v hlavě rozhostilo absolutní ticho. Všechno to napětí, které jsem v sobě dusila měsíce, najednou odteklo do země.

Slyšela jsem jen šumění listů nad hlavou, které znělo jako konejšivý šepot: Lípa mi říkala, že všechno je v pořádku a měla bych zpomalit.

Možná to byla jen sugesce, možná síla přírody před bouří, ale já poprvé po letech ucítila obrovskou vlnu vděčnosti a vnitřního klidu.

Zjistila jsem, že nejsme úplně sami, když se dokážeme napojit na to, co nás obklopuje. Domů do Prahy jsem se vrátila jiná. Už se nikam nehoním a když je mi nejhůř, zavřu oči a v duchu se vrátím pod tu jihočeskou lípu. Ta energie ve mně zůstala.

Alena S. (55), Praha