Ten totiž může mít negativní dopad na zdraví. Většinou začíná pocitem vyčerpání a nechutí k práci, která vás dříve naplňovala.
Jak to začíná?
Syndrom vyhoření je ze začátku těžce rozpoznatelný, protože se snadno zamění s únavou nebo špatnou náladou. Kdy je třeba mít se na pozoru?
Především ve chvíli, kdy vás práce přestala bavit, i když jste se ještě před půl rokem rozplývali, že máte zaměstnání snů.
To může nastat i ve chvíli, kdy se vám v práci daří. Právě velký zápal a neschopnost odpočívat totiž velmi často odstartují syndrom vyhoření.
Zkrátka touha po dokonalosti může člověka zaslepit, a najednou si nevšimnete, že poslední dva měsíce jste neměli volný víkend, neviděli jste se s přáteli a neudělali pro sebe nic hezkého. Nějraději byste jen leželi na gauči, ale ani to vám nepřinese úlevu.
Další varovné příznaky
K velké únavě a netečnosti se postupem přidává nechuť k jídlu, porucha spánku, vysoký krevní tlak, zapomínání nebo problémy s dýcháním. Špatná nálada se stane vaším každodenním společníkem a vy se přestanete radovat ze života.
Častým příznakem je i oslabená imunita nebo závratě. Výjimkou nemusí být ani vztek ve chvíli, kdy vám někdo připomíná, že s vámi není něco v pořádku. Právě vaše okolí je ale nejlepším a hlavně spolehlivým radarem.
Ti, kdo vás znají dobře a mají vás rádi, si totiž jako první mohou všimnout, že nejste ve své kůži. Proto nikdy takové připomínky neberte na lehkou váhu a raději se upřímně zamyslete nad tím, zda vaši blízcí nemají pravdu.
Je také důležité si uvědomit, že se nejedná o nic, za co byste se měli stydět. Dopřejte si odpočinek a když to nepomůže, vyhledejte pomoc.
Účinná prevence
Pokud si přestanete namlouvat, že se z toho vyspíte, je před vámi dlouhá cesta, která může vyžadovat i návštěvu u odborníka a terapeutické sezení. Je samozřejmě možné nasadit nějaká antidepresiva, ale ta neřeší příčinu, tu odstraní až terapie.
A samozřejmě i změna životního stylu, a hlavně pracovního nasazení. Důležitá je podpora rodiny i přátel a vaše ochota vrátit svůj život do normálu. To vše ruku v ruce vede k úspěchu. Proto na sebe nespěchejte a dopřejte si dostatek času.
Nejlépe je ale syndromu vyhoření předcházet. Naučit se vypnout a aktivně odpočívat, třeba ve společnosti partnera nebo přátel. Pozorně naslouchat svým pocitům a když tělo vyšle signál, že potřebujete zvolnit, poslechněte ho.
Nepřetěžujte se. Když máte kalendář plný úkolů a valí se na vás další, odmítněte je. Nenakládejte si toho víc, než unesete. Svět se nezboří a vy se vyhnete zbytečnému stresu a tlaku. Dejte sebe na první místo a ujasněte si priority.
Vaše duševní i fyzická pohoda je přece důležitější než pověst neúnavného pracanta, který zaměstnání obětuje všechen svůj čas.
je to tu dobře řečený, hodně lidí to možná bere na lehkou váhu. patričně si odpočinout a nechat práci být práci je super důležitý. každej potřebuje break a na sobě makat
nom, tohle je realita. kamarádka teďka prožívá něco podobnýho a strašně těžko se z toho dostává. důležitý je mít někoho, kdo vám pomůže a stát při vás. doporučuju číst.
Taky jsem se s tímto pocitem setkala a musím říct, že mi bylo opravdu těžko. Důležité je hledat pomoc a obklopit se lidmi, kteří vás podporují. Tenhle článek mě dostal, je to přesně to, co všichni potřebujeme vědět.
Jako lékařka mohu potvrdit, že syndrom vyhoření je čím dál tím častější diagnoza. Velmi důležité je všímat si varovných signálů a včas zasáhnout. Výborný článek, který by mohl mnohým otevřít oči.
Velice aktuální téma. V dnešní době, kdy jsme neustále pod tlakem dokazování, je syndrom vyhoření opravdu na dosah. Je důležité si dávat pozor na první příznaky a nepodceňovat význam odpočinku. Doporučuji všem.
článecek je dobře napsanej, hodně lidí to asi now zazilo se vší tou Corona situací a tak. workoholici pozor, ať to s prácou nepřeženete. každej někdy potřebuje pauzu