Zahrádka se zelená, všechny ty vykukující sazenice a klíčící semínka ale nepozorujeme se zalíbením jen my. Na budoucí raut už si leští příbory také nezvaní hosté – škůdci a nemoci. Nebojte, víme, jak na ty potvůrky.
Začněme postřiky. Ty chemické vypadají na první pohled jako efektivní a rychlé řešení. Když se ale podíváme pod pokličku jejich mechanismu působení, bolestivou podpásovku nezasadíme jen patogenům, ale také půdě.
Právě do ní se po prvním dešti toxický koktejl vsákne. Zamoří spodní vodu i naši budoucí úrodu, někdy i na několik sezon dopředu.
Jde to i bez chemie. Poradíme vám, jak na to
Přírodní ochrana je bezpečná, a mnohdy je to z dlouhodobého hlediska dokonce účinnější cesta. Víte, že můžete zapojit přímo rostliny? Třeba levandule s lichořeřišnicí odpuzují mšice, které útočí na rostlinná pletiva a vysávají z nich šťávu.
Listy se kroutí a při silnějším napadení může rostlina i uhynout. Lichořeřišnice svou charakteristickou vůní navíc vyhání slimáky. Levanduli můžeme pěstovat i v nádobách a přenášet ji po zahradě tam, kde je zrovna nejvíc potřeba.
Kopr a bazalka před savými škůdci ochrání rajčata. Celer nevoní běláskům. Hodí se tak třeba vedle zelí a květáku, což jsou jejich oblíbené terče. Aksamitník tvoří chemické látky zabíjející háďátka, drobné hlístice žijící v půdě.
Ta dovedou napáchat paseku v záhonu brambor, cibulovin, řepy a celeru. Jako neprůstřelná dvojka funguje obruba záhonu vysazená z aksamitníku a lichořeřišnice.
Začněte u prevence
Předně vybíráme odolné odrůdy. Zkuste kromě katalogů s hybridním osivem nakouknout i do nabídky permasemínek. Respektujeme také požadavky rostlin na stanoviště.
Netrápíme teplomilná rajčata ve stínu, stejně jako si bylinky opravdu nebudou libovat v přehnojené půdě. Zachováme správné pořadí předplodin a podporujeme přirozená přátelství rostlin.
Pomáháme tedy rostlinám zvyšovat jejich přirozenou imunitu. Naši vlastní obranyschopnost posilujeme vitaminy a probiotiky, dodejme je i rostlinám. Například prospěšnými bakteriemi weiki, které seženete např. na stránkách Weiki.bio.
Elixíry proti nenechavým zvířátkům
Chcete těm, kdo vám ničí úrodu, namíchat lektvar? Vezměte si česnek, který nepáchne jen upírům, zdatně odpuzuje také plísně. Jak na to? 10 gramů drceného česneku zalijeme litrem vařící vody a necháme jeden den vyluhovat.
Potom směs scedíme a naředíme v poměru 1 : 3 s vodou. Na rostliny aplikujeme rozprašovačem. Nebo nalijte plísním svařák. Skořice a hřebíček vytváří na tělech rostlin neviditelný film bránící plísním v růstu.
Jak na to? 15 g směsi skořice a hřebíčku zalijeme litrem vařící vody. Po jednom dni louhování přecedíme a můžeme bez dalšího ředění použít k ošetření rostlin pomocí rozprašovače.
Využijme i zmíněné weiki. Dáme do víčka a smícháme s 2 až 3 decilitry vody, promícháme a přelijeme do rozprašovače. Vzniklý probiotický roztok nastříkáme přímo na rostliny. Neublíží ani květům a plodům, právě naopak.
Když škodí váš miláček
Nejen různý hmyz a mšice umí udělat neplechu na zahradě. Naši mazlíčci si ji občas také vezmou do parády. S tím si ale poradíte.
Psi ani kočky nemají rádi vůni citrusových plodů, působí na ně odpudivě, takže díky kůře z citronů a pomerančů je můžete udržet v uctivé vzdálenosti od vašich záhonků.
Aby kočičky neběhaly po zahradě kvůli lovení kořisti, dopřejte jim kvalitní krmivo. To by mělo kopírovat složení potravy, které by si kočky vybraly ve volné přírodě samy, takovou filozofií se řídí například výrobci krmiva Whiskas.
Mimochodem, podle výzkumného centra pro mazlíčky Waltham by skladba potravy koček měla být následující: 50 % metabolizované energie z proteinů, 40 % z tuků a 10 % z uhlohydrátů. Pak vám nebudou ani chodit krást jídlo na zahradu.
Hlavně kočkám vadí alobal. Nesnáší jeho lesk i zvuk, který alobal vydá při došlapu. Proto vám může pomoci zakomponovat do záhonu větší kus alobalu nebo na tyčky do záhonu zavěsit střapce z něj nastříhané.
