Moje drahá Ilonka dokázala v krátké době nadělat tolik strašlivých věcí, že tomu nemůžu vůbec uvěřit. Bohužel následky poneseme všichni.

Ještě jsem se z toho nevzpamatovala. Připadám si jako v naprosto neskutečném, špatném snu. Sedím v soudní síni a o tři lavice přede mnou sedí moje dcera. Vidím jen její blonďatou, na krátko ostříhanou hlavu, kterou má skloněnou snad až na prsa.

Ani nevím, zda vnímá to, co se kolem ní děje. Sedí totiž na lavici obžalovaných. A právě předčítají nekonečný seznam všech jejích nesmyslných a hloupých skutků, které vyvrcholily ublížením na zdraví.

Milovaný jedináček

Ilona se mi narodila až ve čtyřiceti dvou letech. Byla moje vysněné dítě, dlouho jsme se s manželem snažili mít velkou rodinu s dětmi. Nakonec jsme byli šťastní a vděční za jedináčka.

Snažili jsme se ale Ilonku vždy vychovávat tak, aby z ní ten rozmazlený jedináček nebyl. Ale ono to zřejmě tak docela nevyšlo. Už proto ne, že naše dcera měla vždy to, co chtěla.

Ale řekněte sami, jak něco jedinému dítěti odmítnout, když máte možnost mu to splnit?

První záchvaty vzteku

Ilonka byla celkem hodné dítě, ale už od malička se u ní projevovala jedna dost nepříjemná vlastnost. Vztek. Ten u ní vždy vzkypěl, když něco nebylo podle jejích představ. Snažili jsme se s tím s manželem od samého začátku něco dělat.

Dokonce jsme se radili i s odborníky. Jenže dcera se dokázala, už jako malá, také celkem dobře ovládat v momentě, kdy věděla, že by si mohla pěkně zavařit. Před doktorkou se chovala mile a vstřícně.

Jen jsme ale vyšli ven, dala průchod svému vzteku a o schody rozmlátila svou oblíbenou panenku.

Jen něco rozbíjela

Její záchvaty vzteku se ale nikdy neobraceli proti lidem. Zejména tedy ne proti nám. Vždy to odnesla nějaká věc, kterou celkem důkladně rozmlátila. Navíc se zdálo, že s přibývajícím věkem se naučila svoji zlost lépe ovládat.

Přesto vlastně nikdy moc dlouho nevydržela chodit s nějakým klukem. Vždy to skončilo prudkou hádkou a rozchodem. Ilonka pak na dotyčném nenechala nit suchou a všude ho pomlouvala.

Konečně někoho milovala

Na oslavě její promoce nám Ilonka přivedla představit Mirka. Příjemný a velice slušný chlapík se nám s manželem velice líbil. A zdálo se, že je s ním spokojená i dcera. Chodili spolu ještě další dva roky, než se konečně rozhodli, že se vezmou.

Brzy po krásné svatbě, Ilonka otěhotněla a mě se za devět týdnů narodil krásný vnouček Mireček.

Něco se pokazilo

Můj vnouček rostl jako z vody. Brzy šel do školy. Často jsem ho hlídala a měli jsme spolu krásný vztah. Jednou jsem ho vyzvedávala ze školy a viděla na něm, že je celý špatný. Chvíli mi trvalo, neež jsem z něj dostala, co se děje.

Řekl mi, že se rodiče asi rozvedou a maminka ho dovede od tatínka. Pak se usedavě rozbrečel. Zkoušela jsem se ho uklidnit, že si to asi nějak popletl. Ale sama jsem moc dobře tušila, že je to pravda. Snažila jsem se o tom mluvit s dcerou.

Ale jen mi řekla, že Mirek je velký darebák, že má milenku a že ani jednomu to nedaruje. Tehdy poprvé jsem dostala strach. Ale ještě dlouho jsem netušila, co vyvádí a čeho všeho je schopná. To vše se nyní postupně odkrývalo v soudní síni.

Vytrvalé sledování

K těm nejmenším prohřeškům patřilo to, že Ilona začala sledovat a kontrolovat manžela na každém kroku. A nejen jeho, ale také jeho přítelkyni Vandu. Snažila se o ní zjistit, co se dala, aby toho mohla postupně využít.

Poté manželovi vyhrožovala, když to nepomáhalo, obrátila se výhružnými dopisy a telefonáty na Vandu. Ta chtěla vztah ukončit, aby Mirkovi neškodila. Ten to ale odítl, příliš ji miloval a jeho vztah s Ilonou už byl stejně dávno mrtvý.

Větší kalibr byly děti

Když tedy nic nepomohlo a Mirek dál chodil s Vandou a chtěl se rozvádět, Ilona přitvrdila. Mireček byl Mirkův milovaný syn, jenže Ilona ho nyní proti tátovi naváděla a tvrdila mu, že ho táta zrádně opustil, že už ho nemiluje a že ho nechce.

Do té doby zdravé a veselé dítě se začalo v noci počůrávat, koktat a úplně se sesypalo. Mirkovi zase dcera vyhrožovala, že svého syna, pokud se rozvede, nikdy už neuvidí.

Agrese se stupňovala

Jenže žádné zastrašování nemohlo definitivně rozloučit Mirka s Vandou. Prostě se milovali a nemohli si poručit. Jenže, když něco nefungovalo podle Iloniných představ, bylo zle. Nejprve rozbila cihlou přední sklo Vandina auta. A pak dostala opravdu neuvěřitelně šílený nápad, který neváhala realizovat.

Byla jsem v šoku

Když mi v noci volal Mirek, že leží v nemocnici a Vanda také, protože měli ošklivou autohavárii, nejprve mi nic nenapadlo. Pak se ale ukázalo, že auto mělo úmyslně poškozené brzdy. Vše bylo rázem jasné a už se nedalo čekat, že se Ilona před něčím zastaví.

Tady už šlo vážně o život. Můj zeť a jeho přítelkyně byli dost vážně pomlácení a v nemocnici leželi několik týdnů. Ilonu zatkla policie a obvinila s poškození cizí věci a z úmyslného ublížení na zdraví.

Soud ještě přitvrdil

Nyní v soudní síni ale zazněla jiná forma obžaloby. Ilona byla zažalovaná za pokus o vraždu. Udělalo se mi mdlo a myslela jsem, že to nepřežiju. Kam až moje dcera došla. Cítila jsem za to najednou docela velkou zodpovědnost.

Třeba jsme s manželem mohli udělat něco jinak. A co teď bude s malým Mirečkem? Bez maminky bude určitě několik let.

Alena K. (72), Znojmo