Zamilovala jsem se. Nejprve do létání a potom do mladého krásného pilota. V každém městě měl ale ten pacholek ženu – jako námořník svou milou v přístavu.
Být letuškou jsem si přála od malička. Poznávat daleké země, nosit slušivou uniformu a užívat si společnost krásných pilotů.Začátky nebyly jednoduché. Stejně jako většina lidí jsem si myslela, že letuška je v letadle od toho, aby zpříjemňovala let cestujícím.
Ve skutečnosti je ale hlavním úkolem letušky zajišťovat bezpečnost a stím byla spojena celá řada různých školení.Sliční letci měli jednu dost podstatnou vadu na kráse. Doma na ně většinou čekala žena a malé dítě a jejich věrnost na cestách nestála za nic.
Říkala jsem si, že bych nikdy nechtěla chodit s pilotem. Jenže znáte to, nikdy neříkej nikdy… Na ten let jsem se tehdy moc těšila.V lednu vyrazit do Bangkoku, to je přece paráda!
Čekala nás tam vlahá tropická noc, osvětlený hotelový bazén, nádherná hudba, jeden drink za druhým… V takové atmosféře roztaje i ta největší kra. Jmenoval se Daniel, byl sečtělý, hezký, pozorný a vtipný.Moc jsme se ten večer nasmáli.
A když mi řekl, že je kvůli mě ochoten porušit předsevzetí, že nikdy nebude chodit s letuškou, věděla jsem, že je ten pravý. Byla z toho láska jak trám.
Po roce jsem otěhotněla.
Daniel se naštěstí radoval stejně jako já. Naletěla jsem prevítovi Ve 13. týdnu jsem potratila. Ze dne na den se mi zhroutil svět.
Vrátila jsem se zpátky do práce a těžko se přemáhala, abych se při letu usmívala na cestující.Netrápilo mě jen nedonošené miminko. Sžírala mě taky žárlivost. Cítila jsem, že Daniel někoho má. Možná to znáte. Nemáte žádný důkaz, ale víte to.
Pak přišel ten osudný pátek. Večer jsem odlétala na Kanárské ostrovy.Daniel se se mnou loučil s tím, jak se těší, až se vrátím. Když jsem dorazila na letiště, dispečeři mi oznámili, že let byl zrušen. Těšila jem se, jak Daniela překvapím…
On však v bytě nebyl.
Svlékla jsem si uniformu a šla se odlíčit.Rozhlédla jsem se po koupelně. A zažila strašný šok! Všechny moje věci zmizely! Ale kam a proč?!
Na dně skříně jsem našla igelitku, ve které byla moje kosmetika, noční košile a župan, našla jsem tam také papír, kde byl výčet mých věcí s popisem, kde mají své místo.Daniel si to pečlivě poznamenal, abych – až se vrátím – nic nepoznala.
Se slzami v očích jsem si představovala, jak líbá nějakou cizí ženu. Asi po dvou hodinách zachrastily v zámku klíče. Vstoupil Daniel s neznámou dívkou.Začala jsem hystericky křičet. On se nezmohl na slovo. Chytl svou milenku za ruku a zbaběle utekli.
Jak jsem později zjistila, byla to nějaká začínající modelka z jižních Čech. Seznámili se přes internet, a stejně tak měl řadu jiných “kamarádech” různě po světě, kam létal.
Je to už patnáct let, ale pořád jsem se nad tuhle křivdu nedokázala povznést. Bude mi čtyřicet. Na poslední gynekologické prohlídce mi lékař oznámil, že bych si měla s dítětem pospíšit. Jenže kde mám potkat partnera, když jsem pořád „v luftu?
Že je profese letušky povoláním snů? Teď už si to nemyslím.
Renata H. (40), Praha .