Dobrá vůle a soucit mají své hranice tam, kde začínají lež a klam.

Po rozvodu jsem si celkem rychle našla nového přítele. V manželství jsem prožila zklamání s nevěrníkem, který mě léta podváděl. Proto jsem potřebovala někoho, kdo mi bude často opakovat, že mě má rád a já tomu budu moci věřit. A Radim tuto podmínku splňoval.

Nemoc jsme překonali

Byl o deset let starší než já. Často si mě dobíral, že zemře dřív než já. Možná tak dlouho provokoval osud, až jednoho dne přišel trest. Radim měl nějakou dobu zdravotní potíže a na podrobném vyšetření mu odhalili rakovinu.

Protrpěla jsem s ním dva roky těžkého boje, který se nakonec ukázal jako vítězný. V den, kdy mu doktoři řekli, že nemoc definitivně porazil, jsem plakala štěstím spolu s ním. Nemoc ale Radima změnila. Začal se chovat jinak.

Částečně jsem to chápala, vzhledem k tomu, čím si prošel. – ale vadilo mi to. Už jsem si přestala myslet, že bych s Radimem chtěla trávit celý další zbytek života.

Pomalu jsem dospěla k rozhodnutí, že od kritického období partnerovy nemoci uplynula dost dlouhá doba na to, aby ho náš rozchod nebolel.

Šokující zpráva

Den před tím, než jsem mu chtěla oznámit, že se s ním chci rozejít, mi Radim řekl hroznou věc. Rakovina se mu vrátila. Teď už samozřejmě rozchod nepadal v úvahu. Litovala jsem ho Omlouvala jsem jeho nemocí všechno, co se mi předtím nelíbilo.

Snažila jsem se mu snášet modré z nebe. Dokonce jsem se obviňovala, jestli jsem sama recidivu nemoci nezavinila. Po několika týdnech jsem náhodou potkala lékaře, ke kterému předtím Radim docházel. Ptala jsem se na partnerovu prognózu.

Celá šokovaná jsem se dozvěděla, že Radim je v pořádku! Doma mi potom neochotně přiznal, že si vše vymyslel, protože tušil, že ho chci opustit. Rozchod byl nyní už opravdu jen otázkou pár dní. Omluvy ani doprošování nepomohly. Dodnes se cítím tou jeho lží ponížená a využitá!

Kamila M. (51), Plzeň