Silvestr je určený hlavně k tomu, aby se lidé bavili. Jenže i poslední den v roce se může stát něco nepříjemného!    

Léta jsme byli zvyklí oslavovat poslední den v roce ve větší společnosti. Měli jsme několik spřátelených rodin a v organizování silvestrovských radovánek jsme se pravidelně střídali. Předloňskou oslavu jsme pojali opravdu ve velkém stylu. Ukázalo se, že pro mého bratra to byla osudová chyba.

Bratr se švagrovou přišli poprvé

Můj bratr Standa byl o čtyři roky mladší než já. V životě se mu dařilo stejně jako mě, možná ještě o něco lépe. Už před lety si našel místo u pobočky zahraniční firmy a tak trávil vždy střídavě pár týdnů v Německu a pár týdnů doma.

Děti už měli se ženou ve věku, kdy ho nepotřebovaly denně a díky jeho platu si jako rodina žili na vysoké úrovni. Silvestrovských oslav se předtím se svojí ženou Veronikou nezúčastňovali, ale tentokrát udělali výjimku.

Mohla jsem za to vlastně já, tak dlouho jsem ho přemlouvala, až souhlasil. Netušila jsem, co jeho přítomnost na oslavě způsobí. Sešlo se nás celkem šest manželských dvojic, další dvě ještě měly dorazit v průběhu večera.

Všechno probíhalo v příjemné náladě a rozpoložení. Už z minulých let jsme měli zkušenosti s tím, že se nikdo zbytečně moc neopíjel a nekazil atmosféru. A Standa s Veronikou do naší společnosti rychle zapadli.

Souhlasila jsem s novým příchozím

Předposlední dvojice dorazila kolem osmé. Krátce před devátou mi volala Magda, žena z posledního páru a ptala se, jestli s sebou mohou přivést známého, který dorazil návštěvu z Německa. Mluví prý česky, je to bývalý emigrant.

Protože jsem byla hlavní organizátorkou večírku, chvíli jsem váhala v obavě, aby někdo cizí nenarušil náladu ve společnosti. Pak jsem ale souhlasila. Jak se ukázalo, pro mého bratra to byla osudové rozhodnutí. Svět je totiž, jak se říká, opravdu malý.

Po půl desáté dorazila Magda s manželem a jejich známým, kterého představila jako Otu. Postupně ho představovala všem přítomným. Když se Ota ocitl tváří v tvář Standovi, neušlo mi, jak se bratr zatvářil. V jeho výrazu jsem viděla zděšení.

Ota se naopak tvářil přátelsky a vesele se k němu hlásil. Ptal se ho, co tady dělá a proč s sebou nemá svoji německou přítelkyni!

Byly to šokující informace!

Veronika, která stála poblíž Standy, se na celou scénu dívala nechápavě. Můj bratr se nejprve tvářil, že Otu vůbec nezná. Kroutil hlavou a říkal, že se jedná o nějaký omyl. Tím nového příchozího na chvíli trochu znejistil.

Standa je ale bohužel celkem snadno identifikovatelný podle výrazného mateřského znaménka, které má na tváři. Na to Ota poukázal a dodal, že jestli se s ním nechce bavit, nemusí. Zeptala jsem se ho, jestli si je opravdu jistý, že mého bratra zná.

Ujistil mě, že bydlí ve stejném domě, ve kterém žije Standa se svojí přítelkyní a jejich synem. A dodal, že bývá často pracovně pryč. Na bratrovi jsem viděla, že lže a že Otu dobře poznal.

V tu chvíli už mi bylo jasné, že silvestrovská pohoda je asi nenávratně pryč. Viděla jsem, jak si Veronika odvedla Standu stranou a tam se ho rozčileně ptá, co to má znamenat.

Z oslavy už nic nebylo

Později jsem se dozvěděla, že švagrová měla už dlouho podezření, že jí můj bratr podvádí, ale nikdy nenašla žádný důkaz. Teď ho tu měla jako na dlani v Otově tvrzení.

Jak jsem Standu znala, bylo mi jasné, že nový příchozí mluví pravdu a že on dlouho zapírat nevydrží. Zhroutil se ještě před půlnocí a všechno přiznal. Z oslavy příchodu Nového roku už samozřejmě nic nebylo, odešli jak Standa s Veronikou, tak i já s manželem.

Ukázalo se, že bratr udržoval opravdu dlouhodobý vztah s mladší německou ženou a měl s ní šestiletého syna. Není třeba dodávat, že během krátké chvíle následoval rozvod.

Loňského Silvestra jsme raději trávili s manželem sami ve dvou a letos to uděláme zrovna tak. Nechci, aby se mi znovu připomínaly ty nepříjemné chvíle, které jsem předloni zažila.

Eva N. (48), Praha