Prorocké vize o tom, co se stane, mě provázejí celý život. Noční můra o pohřbu tatínka se mi zjevuje pokaždé, když v rodině někdo zemře.

Někteří čtenáři si možná vzpomenou na železniční neštěstí, které se odehrálo před mnoha lety u obce Krouna. Tehdy při něm zahynulo devatenáct lidí. Jeden celý vagón motoráčku byl zdemolován.

Trasa vlaku vedla za domem mých prarodičů, kde jsme po smrti tatínka s maminkou a s bratrem bydleli. Také proto se nás to neštěstí tehdy tolik dotklo. V tu dobu jsem dojížděla do učení do Skutče, a tudíž po oné nešťastné trase.

Už tehdy se u mě projevila schopnost předvídat události. Dva dny před neštěstím jsem doma se vzrušením líčila svůj sen. Úplně živě jsem v něm viděla velkou bednu na kolejích a v ní mrtvé lidi.

Cestovala jsem v té bedně do Poličky a v hrůze z ní během jízdy vyskočila, zatímco bedna jela dál.

Mám to prý v krvi

A za dva dny se to stalo! Nikdo tomu nevěřil, i já sama jsem byla zděšená, jak přesně se sen vyplnil. Narodila jsem se ve znamení Ryb a přečetla jsem si, že toto znamení k tomu má sklony. Snáře, věštění z karet a další nejrůznější věštby mě lákají od nepaměti.

Nikdy jsem se nesmála kartářkám, telepatii ani výkladu snů. Vážněji jsem se jimi ale nezabývala. Jen občas jsem se podívala do snáře, co mé sny znamenají. Můj otec zemřel, když mi bylo devět let. Na jeho pohřbu jsem stála u jeho otevřené rakve.

Přímo u hlavy, a občas se mi o tom zdálo. Byla to taková ta klasická noční můra, která se člověku pravidelně vrací. Provázela mě celé dětství, dospívání, až po narození dcery přestala. Sen se dlouhá léta neobjevil. Až jednou…

Noční můra se vrátila

Vrátil se až po dlouhých patnácti letech. V něčem byl ale jiný. Zdálo se mi, že místo otce leží v rakvi můj tchán. Probudila jsem se a vyskočila z postele. Manželovi, který se probudil, jsem řekla, jaký sen mě vystrašil.

Uklidňoval mě, že to byl jen sen, jeho otec je přece zdravý jako řípa. Nikdy jej prý neviděl stonat, dokonce ani kašel snad nikdy neměl. Zalehla jsem tedy a říkala si, proč se ten sen po takové době vrátil a co jej mohlo vyprovokovat. Na nic jsem nepřišla.

Druhý den jsme se dozvěděli, že tchán onemocněl. Nečekaně a vážně. A do měsíce zemřel. Šlo to rychle. Pro něho to bylo vysvobození, pro nás ale hrozné překvapení a šok. Nemám ráda pohřby, ale na tchánův jsem musela.

Snažila jsem se stát nenápadně v koutku, ale tchyně si mě zavolala k sobě Ani nevím jak, ocitla jsem se u otevřené rakve přímo u jeho hlavy jako v dětství na pohřbu svého otce.

Unikla jsem potížím

Snů, které mi naznačily budoucnost, jsem měla více, ale nebyly už tak tragické. Zdálo se mi například, že jsem v práci udělala velkou chybu. Bylo mi to divné, své zaměstnání přece dobře ovládám.

Práci jsem druhý den překontrolovala a opravdu jsem chybu zjistila. Nový kolega mi dal špatné podklady. Sen mě zachránil před velkou nepříjemností. A další sen mě varoval před špatnou koupí. Málem jsem uvěřila seriózně vypadající podvodnici. I tentokráte mě sen zachránil.

Růžena (41), Chrudim .