S kamarádkou jsme se přihlásily na kurz jógy. Chtěly jsme si vytvarovat postavu, nikdy bych ale nevěřila, že meditací nahlédnu do daleké budoucnosti. Už ani nevím, koho to tehdy napadlo.
S kamarádkou Petrou jsme došly k názoru, že si život zpestříme jógou. Vládl ještě minulý režim a tento sport měl nádech něčeho velmi exotického, a to nás na něm lákalo.
Začaly jsme chodit do jakési školní tělocvičny, která byla plná podobných zvědavců, jako jsme byly my. Svíjely jsme se v různých pozicích na žíněnkách a na závěr se pokoušeli pod vedením cvičitele ponořit na chvíli do meditace.
Musím říct, že se mi to příliš nedařilo. Hlavně proto, že jsme procházely pubertou a měly problém se nechichotat kdečemu. Vznesla jsem se Jednou ale Petra onemocněla a já vyrazila na cvičení sama. A tehdy jsem prožila neobyčejný zážitek.
Při šavásáně, což je lidově řečeno pozice mrtvoly, jsem najednou měla zřetelný pocit, že se mé tělo začalo vznášet.
Necítila jsem vůbec zemskou přitažlivost, neuvědomovala jsem si, že ležím na podlaze, mé tělo – nebo spíše má duše nebo duch – se jakoby dostalo do víru, jehož vibrace nabíraly na obrátkách a směřovaly vzhůru.
Vír se neustále zužoval do jakéhosi kornoutu, až jsem se ocitla na vrcholu, pak nastalo ticho a pak hluboké NIC. Pojednou se otevřela jakási clona a já spočinula v jasném bílém světle. Zdáli se ke mně blížila postava a já poznala, že je to ON.
Moje největší životní láska!
Srdce se mi zachvělo a žaludek sevřel. Přijdu za tebou! Nemluvil, ale z vesmíru nebo odněkud jako z tlampače se ozval hlas: Toto je tvůj vyvolený, to je tvá druhá polovina, se kterou se budeš prolínat po všechny časy až do konce světů.
V tomhle životě přijde jako tvůj SYN! Světlo začalo pohasínat, až nastala tma a já padala dolů a opět se ocitla na žíněnce školní tělocvičny. Byla jsem z toho tak zmatená, že jsem počkala, až všichni odejdou, abych se zeptala.
Při konzultaci s učitelem jógy mi bylo řečeno, že šlo o mystický zážitek, při němž se mi dostalo zprávy z univerzálního informačního pole. Je to prý jakýsi vesmírný archív, který zaznamenává vše, co se přihodilo, ba dokonce, co se stane v budoucnosti.
Mohou se prý s nim spojit i docela obyčejní lidé v některých vypjatých situacích, kupříkladu ve velkém stresu, při koncentraci apod. Ten zážitek se už nikdy neopakoval, přesto mi nešel z hlavy, musela jsem o něm přemýšlet a vracet se k němu.
Když se mi narodil syn, říkala jsem si, jak bude asi vypadat, až vyroste. A dnes, když je mu už šestadvacet, vím, že to je on. Ten z mé meditace. Je mým největším štěstím a životní oporou. Opravdu mým druhým já.
Jitka (51), Brno .