Osobitá krása tohoto ostrova, kde se narodil Napoleon, láká návštěvníky ke každoročnímu návratu. Krásné východní pobřeží, romantické hory s modrými jezírky, rázovité vesničky a řeky, prudce spadající do údolí a k moři působí dojmem ráje na zemi!
Obyvatelstvo má blíž k Italům, ostrov je pod francouzskou správou a občas místní nepokoje přidělají Paříži starosti.
Pokud jste viděli komedii Korsický případ, tak takhle nějak to je. Ohniví ostrované snadno vzplanou, zároveň ale dobře vědí, že turistika přináší peníze a tak turisty naopak opečovávají.
Korsika má vlastně dvě hlavní města, která spolu staletí soupeří, větší Bastii na severu s velkým přístavem a Ajaccio na jihozápadě, rodiště Napoleona Bonaparta. Obě města jsou starobylá a jako by se trumfovala:
v obou najdete pěkné barokní katedrály, udržované městské pláže, muzea (v Ajacciu samozřejmě muzeum slavného rodáka) a dát si něco v některé z taveren ve středověkých uličkách.
Ajaccio je lepší
Ale možná je o něco zajímavější Ajaccio s jeho Muzeem výtvarného umění Fesch, jehož sbírky obrazů částečně shromáždil sám Napoleon.
Také je odtud blíže do hor, které skýtají možnost krásných výletů, například na území divukrásných skalních útvarů Calanques de Piana, spadajících do moře. Ale i prostá jízda, ideálně na skútrech mezi horami, skýtá nádherné pohledy na mořské zálivy, na hory, na terasovité vesničky.
Zvlášť utěšené pohledy skýtají jezera v zelených horských údolích, Lac de Callacuccia, Lac de Codole či horské Lac de Nino a jiné. Koupání dovoleno, ale vodu jim dodávají horské říčky, takže se v nich smočí jen skutečný hrdina!
Z hor na pláže
Zajímavé jsou oba protilehlé ostrovní mysy, severní Cap Corse s majáky, skalnatým pobřežím, prázdnými plážemi se šedavým pískem a zbytky středověkého opevnění, i jižní mys Bonifacio se stejnojmenným městem na útesu vysoko nad mořem s památkami až z románského období. Plují odtud výletní lodi na blízký ostrov Lavezzi se hřbitovem posádky lodi Semillante, která tu ztroskotala roku 1855. A kde jsou ty pláže?
Hornatý západ skýtá pláže ve formě výkusů ze skalnatého pobřeží, jež jsou ale o to hezčí, např.
Porto Pollo v malém zálivu pod městečkem Serra-di-Ferro. Nebo pláž d ´Argent asi 20 km jižně od Ajaccia s malebnými útesy vybíhajícími do moře.
S hlavou Maura ve znaku
O Korsiku se často bojovalo, chtěli ji Aragonci, Janované, piráti… Památkou na vítězství nad muslimskou invazní armádou je černá (patrně useknutá) hlava Maura s bílým šátkem na hlavě na bílém pozadí ve znaku a na vlajce ostrova, která je takto užívána už stovky let a je nezaměnitelným symbolem Korsiky. Korsičané jsou na něj hrdi a používají je i jako logo pro své produkty, samozřejmě ty nejkvalitnější.
Tak si můžete koupit místní skvělé víno s hlavou Maura, kvalitní brandy s Maurem i místní kávu s Maurem. Na pevninu jezdí trajekty Corsica Ferries.
Najdeme ji na fasádách starých domů, na bocích rybářských bárek, demonstrují s nimi místní separatisté, mladí si ji tetují na tělo. Korsika je výrazně křesťanská a Korsičané si nenechají nic líbit. Kdo přijede jako turista či host, nemá problém.
Muslimští migranti tu problém mají – v okamžicích, kdy chtějí místní zvyky po svém měnit.