Až do smrti mé maminky se mi neděly žádné podivné věci, spala jsem klidně a beze snů. Pak se ale začaly dít věci, jimž dodnes nerozumím.

Kolikrát jsem si říkala, co bude, až tu nebudu mít nebližšího člověka, který to vždycky se mnou myslel dobře – svou maminku! Když odešla, byl to nejhorší den v mém životě.

Svět jako by náhle zčernal. Krátce po své smrti se mi ale zjevila ve snu. Sdělila mi, že se má dobře a sleduje, jak se nám daří. Bude mě prý varovat, kdyby se blížilo nebezpečí. Nejspíš tomu tak opravdu bylo…

Přinesla křížek

O několik měsíců později se mi po odchodu manžela na ranní směnu sama od sebe rozsvítila stolní lampa. Když jsem natáhla ruku po vypínači, zase sama zhasla. Toho dne se muž z práce nevrátil.

Odpoledne mi přišli jeho kolegové oznámit, že ho postihla mozková příhoda a leží v nemocnici. V noci jsem pak měla sen, v němž se mi znovu zjevila maminka. Řekla, abych se o manžela nebála, že ho hlídá. A skutečně přežil. Pak už se mi o mamince nezdálo.

Říkala jsem si, že její duše už nejspíš odletěla tam, kde se duše zemřelých shromažďují. Po dvou letech se ale zjevila znovu. Nesla těžkou koženou tašku. Podala mi ji s tím, že přinesla mému synovi dárek k narozeninám.

Tvářila se smutně, rychle se otočila a odešla. V tašce jsem objevila kus žulového pomníku s bílým křížkem. Druhý den přišli za synem kamarádi, aby oslavili jeho dvacetiny. Nezdrželi se dlouho, společně vyrazili na fotbal. Syn měl po zápase jít ke své snoubence a vrátit se až druhý den…

Přišel si pro králíka

Ten večer jsem nemohla usnout. A když se mi to povedlo, vyburcoval mě z polospánku výkřik: „Mami!“ Vyskočila jsem, rozsvítila, ale nikde nikdo nebyl. Do rána jsem nezamhouřila oka. Ráno mi přišla policie oznámit, že syna cestou domů srazilo auto. Nepřežil.

Týden po jeho pohřbu přišel ve snu syn do mé ložnice a řekl, ať se netrápíme, že žije, avšak jinde. Dále prohlásil, že si vezme s sebou svého zakrslého králíka, aby mu nebylo smutno.

Byla jsem tak šťastná, že ho vidím, že jsem souhlasila, ať si vezme, co chce…Ráno jsem šla nakrmit králíka do klece, byl mrtvý.

Bála jsem se

Brzy nato se dostavil další sen. V něm se mi přímo před očima odehrálo drama, během něhož přišel syn o život. Viděla jsem, jak se k synovi snesli z nebe dvě postavy, které zvedly jeho stín ze země, aby si jej odvedly. Vzbudila jsem se celá rozklepaná.

Další dny jsem se bála usnout, že se mi opět bude zdát o mých mrtvých příbuzných. Obrátila jsem se na psychiatrii. Tam jsem se dozvěděla, že potřebuji ústavní léčení. Naordinovali mi spoustu prášků, z nichž mi bylo špatně.

A tu mě ve snu maminčin hlas varoval, že mě ty prášky zničí a že mi ještě, ale už naposledy, pomůže. Pak už musí navždy odejít. Za dva dny jsem našla v poštovní schránce pozvánku na přednášku parapsychologa. Hned jsem to pochopila jako zásah maminky.

Na besedu jsem šla a vše tomu pánovi pověděla. Vyslechl mě a nakonec přiznal, že by chtěl mít to nadání, jaké mám já. Co mu prý dalo dřiny, než se naučil mluvit s dušemi zemřelých, a já se jen zamyslím a okamžitě dostanu odpověď z druhého břehu.

Ludmila (64), Zlínsko